Nakažených koronavirem na německých jatkách je už 730, odvětví čelí kritice
Počet lidí nakažených koronavirem v jatečním provozu firmy Tönnies v Severním Porýní-Vestfálsku ve čtvrtek vzrostl na 730. Firma i celé odvětví čelí kritice v Německu i ze strany i Evropského parlamentu za nevyhovující pracovní podmínky zaměstnanců ze zahraničí, uvedla ve čtvrtek agentura DPA. Výskyt infekce v řadě masokombinátů trápí Německo několik posledních týdnů.
Závod na zpracování masa ve městě Rheda-Wiedenbrück patří k největším v celém Německu. Z rozhodnutí úřadů musel ve středu kvůli rychlému šíření nákazy přerušit výrobu na deset až 14 dní. Ještě ve středu hlásil podnik 657 infikovaných. Celkem bylo provedeno již 1106 koronavirových testů, přičemž celkově by mělo být otestováno na 5300 lidí. Na zhruba 7000 zaměstnanců byla uvalena karanténa. Školy v okrese musely být uzavřeny.
V Německu zůstanou zakázané velké akce do konce října, podle Merkelové by měli Němci zůstat ostražití
Číst článek
Výskyt lokálních ohnisek koronavirové nákazy v závodech na zpracování masa registruje Německo už několik týdnů. Ve společných ubytovnách tam často žije na malém prostoru řada převážně zahraničních pracovníků, mezi nimiž se pak infekce rychle šíří. Spolkový ministr práce Hubertus Heil již v květnu vyzval své kolegy na zemské úrovni, aby bedlivěji dohlíželi na hygienické podmínky v místech hromadného ubytování dělníků, na něž si podle něj již stěžovaly zastupitelské úřady několika zemí.
Východoevropští dělníci
Nákazu podle tvrzení firmy Tönnies zavlekli do podniku východoevropští dělníci, kteří se vrátili z krátkodobé návštěvy svých domovských zemí. Většina zdejších pracovníků pochází z Bulharska a Rumunska. K překotnému šíření infekce podle společnosti přispívá rovněž chladné pracovní prostředí v uzavřených prostorách.
Německo spustilo vlastní aplikaci Corona-Warn-App pro trasování nakažených covidem-19
Číst článek
Podle epidemioložky Isabelly Eckerleové ze Ženevské univerzity je ale možnost zavlečení nákazy do podniku ze zahraničí v takovéto míře „extrémně nepravděpodobná“. Jednoznačně prokázaný není podle odborníků ani vliv chladu na šíření infekce.
Křesťanskodemokratický premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet ve středu na dotaz, zda lokální ohnisko nákazy nesouvisí v uvolněním restrikcí odvětil, že nikoliv. Podle něj virus rozšířili „Rumuni a Bulhaři, kteří vycestovali“. Sociálnědemokratická opozice na zemské i spolkové úrovni jej kritizovala, že se bez důkazů přiklání na stranu firmy a že svalováním viny na cizince „přilévá olej do ohně“.
Šokující a neférové zacházení
Ministr práce Heil ve čtvrtek označil „neférové zacházení se středo- a východoevropskými dělníky“ v masném průmyslu za „šokující“. Zároveň oznámil plán legislativních změn, které zavedou například digitální evidenci odpracovaných hodin zaměstnanců. Ve hře je i částečný zákaz dohod o provedení práce či agenturního zaměstnávání, které je podle Heila hlavní příčinou nevyhovujících pracovních podmínek.
PŘEHLEDNĚ: Do kterých zemí Evropy se dá z Česka vycestovat bez omezení a kam se ještě nepodíváte?
Číst článek
Ministryně zemědělství Julia Klöcknerová vyzvala k důkladnému vyšetření příčin šíření epidemie na pracovišti i v ubytovnách. Poměry, kdy jsou v jednom podniku stovky nakažených, podle ní „nejsou udržitelné“.
Podle Freddyho Adjana - předáka odborů, které zastupují zaměstnance v potravinářském průmyslu - není epidemie na jatkách náhodná. Agenturní zaměstnanci podle něj čelí „katastrofálním pracovním a životním podmínkám“. „Zvrácený systém musí skončit,“ citovala jej agentura AP.
Pracovní podmínky v německém masném průmyslu podrobili kritice při čtvrteční rozpravě také poslanci Evropského parlamentu. Pandemie ukázala, že dělníci jsou často vykořisťováni a nemají přístup k sociálním službám ani zdravotnictví, uvedla chorvatská státní tajemnice Nikolina Brnjacová, jejíž země nyní EU předsedá. Europoslanci následně schválili rezoluci, která vyzývá Evropskou komisi k zajištění větší ochrany agenturních zaměstnanců.
