Kauza Rath: Pelikán si stěžuje na verdikt u Nejvyššího soudu, přiklonil se k Bradáčové

Ministr spravedlnosti poslal ve čtvrtek k Nejvyššímu soudu stížnost kvůli zrušení verdiktu v kauze bývalého hejtmana Davida Ratha. Robert Pelikán (ANO) se podle očekávání přiklonil k návrhu pražských vrchních státních zástupců v čele s Lenkou Bradáčovou. Vrchní soud v Praze zrušil loni v říjnu rozsudek kvůli nezákonným odposlechům, které tak u nového řízení před Krajským soudem v Praze zřejmě nepůjdou použít jako důkaz.

Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Rath, soud | Foto: Filip Jandourek

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán měl v jednu chvíli na stole dva protichůdné návrhy stížnosti. První mu v polovině ledna poslala pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. O den později pak svoji verzi podal také exposlanec a bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath.

K Nejvyššímu soudu ale mohl Pelikán poslat pouze jednu z nich. Podle očekávání se přiklonil ke státním zástupcům a k Nejvyššímu soudu podal stížnost pro porušení zákona vyznívající v neprospěch všech 11 obžalovaných.

‚Konec lajdáctví‘ i ‚justice sloužící politice‘. Desítky expertů rozebírají zlomový verdikt kauzy Rath

Číst článek

Ministr už dříve řekl, že v případu se podle něj procesní vady, o kterých mluví vrchní soud, nestaly. „V dané věci nebyl podle názoru ministra spravedlnosti důvod zpochybňovat zákonnost příkazů k povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování,“ sdělila ve čtvrtek mluvčí resortu Tereza Schejbalová.

„Soud tato rozhodnutí vydává v rané fázi trestního řízení, kdy orgány činné v trestním řízení z povahy věci nemohou disponovat všemi důkazy. K jejich vydání proto musí postačovat dostatečně konkrétní indicie, jež v daném případě byly státním zástupcem uplatňovány a soudem řádně hodnoceny,“ doplnila postoj Pelikána mluvčí ministerstva spravedlnosti.

Pražské vrchní státní zastupitelství se pak domnívá, že rozhodnutím byl porušen zákon. „Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné," řekla před časem pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Návrh stížnosti pak shrnula ve čtyřech hlavních bodech.

Nepravomocně odsouzený exposlanec a bývalý středočeský hejtman David Rath se proti stížnosti už dříve ohradil. „Ministr Pelikán vyvíjí politický nátlak na soudce a stal se spoluautorem tohoto politického procesu. Hlavně že věděl, že Čapí hnízdo není podvod. Prostě ví, co se po něm chce," napsal v SMS zprávě pro Český rozhlas.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) | Foto: Noemi Fingerlandová | Zdroj: Český rozhlas

Ve svém návrhu stížnosti pro ministra Pelikána pak na rozdíl od státních zástupců souhlasil s názorem odvolacího vrchního soudu. Další závažná vada podle něj spočívala v porušení místní příslušnosti soudu a státního zastupitelství. Tedy že odposlechy, sledování a domovní prohlídky povoloval ústecký soud nebo že se případem na začátku zabývali ústečtí žalobci.

Ministerstvo spravedlnosti vystaví text stížnosti na svých webových stránkách. Zveřejní jej ale až poté, co dokument obdrží všechny strany sporu. „Zveřejňujeme to až poté, co jsou o stížnosti informovány jednotlivé strany, kterých se to týká. Nebylo by to jinak od nás korektní,“ sdělila mluvčí ministerstva Schejbalová.

Co bude dál?

Ministr podal stížnost v neprospěch Davida Ratha a dalších 10 obžalovaných. I když jí tedy Nejvyšší soud vyhoví, nebude mít jeho verdikt přímý dopad na rozhodnutí odvolacího soudu. Případ to tak podle soudce Pavla Zelenky, který shodil rozsudek nad Davidem Rathem a označil odposlechy za nezákonné, neovlivní.

„V neprospěch obviněných je možné stížnost podat, tam ale může Nejvyšší soud jen vyslovit závěr, že byl porušen zákon. Ale nadále se musí postupovat dle našeho rozhodnutí,“ podotkl pro Aktuálně.cz Zelenka.

Unikne Rath trestu, nebo ho odsoudí i bez odposlechů? Projděte si čtyři možné scénáře

Číst článek

Také někteří právníci se domnívají, že výrok Nejvyššího soudu bude určen pouze pro podobné případy v budoucnosti.

„Nejvyšší soud může rozhodnout pouze takzvaným akademickým výrokem čili výrokem, který bude mít význam pro futuro, za účelem sjednocování judikatury,“ řekl pro Českou televizi advokát Aleš Rozehnal.

Verdikt by ale podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a také státního zástupce Petra Jiráta pomohl krajskému soudu, který bude o případu znovu rozhodovat. Odposlechy jako klíčový důkaz obžaloby by se tak možná mohly vrátit zpět do hry.

„Bylo by konstatováno, že rozhodnutí vrchního soudu je neslučitelné se zákonem, a tudíž tím, co psal, by se soud prvního stupně (krajský soud) nemusel řídit,“ uvedl před časem Jirát.

Nejvyšší soud by mohl vynést akademický výrok v řádu týdnů nebo několika málo měsíců. „Obecně se v těchto trestních věcech rozhoduje řádově za zhruba 40 dnů, každá věc je ale individuální,“ zdůraznil mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Zdržení pomáhá Rathovi

Trest 8,5 roku pro exposlance a bývalého středočeského hejtmana se podáním stížnosti pro porušení zákona oddaluje. Zdržení by podle odborníků mohlo Rathovi pomoci.

„Klesá potřeba trestněprávní reakce společnosti na spáchaný skutek. A celá tato kauza již trvá několik let," připomněl před časem vedoucí katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.

Také státní zástupce Jirát připouští, že dlouhá doba hraje pro jeho protivníka. „Čas pracuje pro obžalované, vždycky. Více se k tomu nemohu vyjádřit, je to věcí nového důkazního řízení, nového projednání věci a nového rozhodnutí soudu," sdělil již dříve Jirát.

Případ Davida Ratha

Celá kauza odstartovala 14. května 2012, kdy policisté zadrželi Davida Ratha před domem ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové, později Kottové, v Rudné u Prahy. U sebe měl krabici od vína se sedmi miliony korun.

Hlavní líčení začalo u Krajského soudu v Praze začátkem srpna 2013. Státní zástupce později ve své závěrečné řeči navrhl Rathovi nejméně devítiletý trest vězení a propadnutí veškerého majetku. Rath před soudem mluvil tři dny, verdikt si pak vyslechl 1165 dní od svého zatčení.

Nakonec Krajský soud v Praze předloni v červenci nepravomocně odsoudil bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha na 8,5 roku do vězení za korupci. Soudce Robert Pacovský také nařídil propadnutí jeho majetku. V kauze figurovalo ještě dalších deset obžalovaných, stejně jako Rath se proti verdiktu odvolali.

Soudce Robert Pacovský | Foto: Filip Jandourek

Odvolací Vrchní soud v Praze ale loni v říjnu na neveřejném jednání původní nepravomocný rozsudek zrušil. V usnesení pak také shodil klíčový důkaz obžaloby proti exposlanci Rathovi a dalším nepravomocně odsouzeným.

Podle předsedy senátu Pavla Zelenky byly odposlechy obžalovaných včetně jejich sledování pořízeny nezákonně. „Vrchní soud v Praze shledal u řízení, jež předcházelo vyhlášení napadených rozsudků, zásadní procesní vadu, kterou je nezákonnost odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a sledování osob a věcí," zní klíčová pasáž z 44stránkového dokumentu.

Případ se tedy vrací soudci Robertu Pacovskému ke Krajskému soudu v Praze a státní zástupce možná nebude moct znovu použít odposlechy jako důkaz.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme