Lékaři, lékárníci a pacienti kritizují placení léků do 50 korun
Za lék, který stojí maximálně padesát korun, si mají nově lidé platit sami. Pojišťovny by se tak na této skupině levných léků neměly podílet vůbec. Navrhuje to ministerstvo zdravotnictví s tím, že tak ročně uspoří až jednu miliardu korun. Záměry se ale nelíbí lékařům, lékárníkům ani pacientům.
Lékárníci se obávají toho, že lidé si nakonec najdou cestu, jak místo koupě menšího léku za 50 korun dostat podobný, většinou větší nebo silnější, ale hrazený pojišťovnou.
Lékaři, lékárníci a pacienti kritizují změny v lékové politice. Jejich názory zaznamenal reportér Petr Sehnoutka
„To znamená, že velké balení na tři měsíce by mělo stanovenou úhradu a třeba měsíční terapie by ji neměla. Pacient by zcela zákonitě požadoval balení bez úhrady, byť ho pro svou terapii ne úplně potřebuje,“ upozorňuje prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček.
Podle něho se pak může stát, že se na trhu objeví jen balení velká nebo s velkou silou. „V případě, že by se předepisovaly pouze silné léky nebo pouze velká balení, tak to může mít přesně opačný efekt. Místo úspory budou zdravotní pojišťovny platit víc,“ dodal Havlíček.
Není to ale jediná věc, která může do budoucna způsobit pacientům komplikace. Ministerstvo zdravotnictví chce zavést takzvané tendry na nákupy léků vždy pro určitou skupinu léčivých látek.
V praxi to bude znamenat, že vítěz tendru získá monopol na stoprocentní úhradu svého léku od zdravotní pojišťovny, a to na rok a půl. Za ostatní přípravky budou pojišťovny platit tři čtvrtiny z úhrady vítězného léku. Pacienti si na ně tedy doplatí.
Výhrady jsou i k tendrům na nákup léků
Vítěz musí pokrýt polovinu trhu, polovina pacientů se tak k levnému léku vůbec nedostane, poukazuje například šéf Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma:
Výhrady k tendrům na léky shrnul ve Stalo se dnes prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček
„Mělo by to největší dopad na koncového odběratele, protože pokud bude nějaký problém v distribuci a nebude k dispozici vysoutěžený lék, tak pacienti budou doplácet 25 procent. To samozřejmě může být naprosto nezaviněné a pacient s tím nemůže nic udělat.“
Viceprezident Svazu pacientů Josef Mrázek dodává, že systém má i další úskalí: „Není myslitelné, aby se každý pacient dostal k léku, který je vytendrován, a i když by se k němu dostal, tak to nemusí být ten lék, který vyhoví jeho stavu.“
Ministerstvo počítá s tím, že systém stlačí ceny léků a ročně by se tak dalo uspořit zhruba 300 milionů korun.
Odborníci ale varují, že se pacienti v systému nevyznají, že z trhu zmizí některé léky úplně a zároveň vzniknou velké administrativní náklady na pořádání tendrů, jako je tomu třeba v Holandsku, které navíc v příštím roce tento systém aukcí po šesti letech opustí.
„Nizozemské zkušenosti ukazují, že po nějaké době se systém přežije. Dovedu si představit efektivnější způsob v ambulantní části, to znamená, že by se to, co pacienti vyzvedávají na receptech, realizovalo pomocí takzvané generické preskripce, která se připravuje do dalších novel,“ míní Havlíček.
