Politické strany získaly loni 189 sponzorských darů od firem, které jsou zároveň dodavateli veřejných zakázek pro státní správu a samosprávu. Ve výročních zprávách přiznaly dary od takových sponzorů v celkové výši 9,3 milionu korun. Výkazy jsou však plné chyb, říká ekonom.

6:07 21. května 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podrobná data o loňském hospodaření politických stran zveřejněnilo dnes Centrum aplikované ekonomie. Jeho spolupracovníci přepisují údaje z výročních zpráv dostupných jinak pouze v Kanceláři Poslanecké sněmovny. Poté je publikují na webu Politické finance, kde je může kdokoli snadno procházet, prohledávat a porovnávat. Mezi dodavatele veřejných zakázek se počítají firmy, které se od roku 2006 objevily v této roli ve Věstníku veřejných zakázek.

"Celkový objem loni přiznaných darů od dodavatelů veřejných zakázek není na první pohled závratně vysoký. Musíme si ale uvědomit, že v tom nejsou započítány veřejné zakázky, které teprve budou přiděleny," řekl Českému rozhlasu Jiří Skuhrovec z Centra aplikované ekonomie.

Příspěvky od dodavatelů veřejných zakázek tvořily loni přibližně pět procent z celkem přiznaných darů. Celkový objem darů všem politickým stranám za poslední roky a to, jakou část z nich tvořily dary od dodavatelů veřejných zakázek, vidíte v následujícím grafu.

Rekordní v obou parametrech byl rok 2010, tedy rok posledních parlamentních voleb konaných v řádném termínu a také voleb do zastupitelstev obcí a do třetiny Senátu.

Loňský rok byl také "supervolební", volilo se do zastupitelstev obcí, do třetiny Senátu a do Evropského parlamentu, zájem o sponzoring politických stran však nedosáhl úrovně z let 2010 či 2012.

Nejméně příspěvků od sponzorů všech typů přiznaly strany v roce 2007, kdy se vyjma doplňovacích senátních žádné volby nekonaly.

Největší sponzoři mezi dodavateli veřejných zakázek prodávají plošiny, kabely a čerpadla

Největší jednotlivý dar od dodavatele veřejných zakázek obdržela loni KDU-ČSL. Uherskobrodská společnost Inreka Plošiny Servis jí poslala 650 tisíc korun, což je o 100 tisíc méně v roce 2013.

Firma přitom v posledních letech získala dvě veřejné zakázky: v září 2013 na dodávku pracovní plošiny pro Technické služby Opava za 1,6 milionu korun a letos v únoru na zprostředkování leasingu automobilu s pracovní plošinou pro Technické sítě Brno za 2,6 milionu korun. Tato firma je přitom stoprocentně vlastněna městem Brno a předsedou dozorčí rady v ní je lidovecký zastupitel Vít Beran.

"Neumíme jen na základě dat říci, jestli tam proběhlo něco nelegálního," komentuje to Jiří Skuhrovec. "Ale tohle by se prostě ve slušné zemi dít nemělo. Buď chce firma dělat se státem byznys, nebo může podporovat politické strany. Obojí najednou znamená střet zájmů."

Na druhém až třetím místě co do velikosti jednotlivých loňských darů od dodavatelů veřejných zakázek jsou Strana práv občanů Zemanovci (SPOZ) a ČSSD. Obě obdržely nejvyšší jednotlivý dar ve výši půl milionu korun. Zemanovci od výrobce kabelů Ray Service ze Starého Města u Uherského Hradiště, ČSSD od výrobce čerpadel Sigma Group z Lutína.

Ray Service Zemanovce v předchozích letech podporoval podstatně vyššími částkami, celkem jim od roku 2012 dal 5,5 milionu korun. Zároveň je dodavatelem kabelů pro státní podnik Lom Praha. Sigma Lutín loni poslala vedle ČSSD menší částky také do ANO 2011 a k Zemanovcům. Celkem dala politickým stranám 1,05 milionu korun. Její záznam ve Věstníku veřejných zakázek je už staršího data: v roce 2006 dodala dvě čerpadla do státního podniku Diamo.

Červené praporky

Propojení seznamu dárců s jinými databázemi je možné teprve po zdlouhavém ručním přepsání dat z výročních správ stran, které jsou veřejnosti dostupné pouze k nahlížení v parlamentní knihovně. V loňském roce šlo jen u seznamu sponzorů o více než osm tisíc záznamů. Díky tomu, že jsou nyní dostupné v jedné přehledné tabulce, může web Politické finance nabídnout uživatelům u každého sponzora ověření šesti rizikových faktorů:

1. Sponzor je dodavatelem veřejných zakázek.
2. Sponzor je příjemcem dotací z Evropské unie.
3. Sponzorující firma má sídlo na "hromadné adrese", kde sídlí více než dvacet dalších společností.
4. Sponzorující firma nemá žádné zaměstnance.
5. Vlastníkem sponzorující firmy je stát nebo obec.
6. Vlastník sídlí mimo Českou republiku.

Zdaleka nejčastějším a také nejvarovnějším z těchto "červených praporků" u jednotlivých transakcí je podle Skuhrovce právě souběh sponzorství s veřejnými zakázkami: "Z 940 firem, které loni daly peníze politickým stranám, jich jedna pětina někdy získala veřejné zakázky. Jakkoliv řada těch případů může být zcela nevinných, v politce platí presumpce viny a dít by se to nemělo," říká.

Údaje, které o sobě strany ve výročních zprávách zveřejňují, je podle něj navíc nutné brát s rezervou: "Při přepisování dat každoročně narážíme na množství nesrovnalostí. Bylo tomu tak i letos. Některé dary jsou například připsány rok starým novorozencům nebo dokonce osobám s datem narození v budoucnosti. Jako ekonoma mě také zaráží, když v účetních závěrkách nesedí kontrolní součty, v jednom případě dokonce od deset milionů. Něteré strany mají těžko uvěřitelné množství sponzorských příspěvků těsně pod zákonným limitem padesáti tisíc korun. U vyšších darů musí strany doložit darovací smlouvu a podrobnější údaje o dárci. Pravděpodobně se tomu snaží vyhnout, myslíme si, že někteří z těchto drobnějších dárců mohou být fiktivní," vypočítává nejčastější nedostatky Skuhrovec. Dopodrobna je s kolegy rozvedl v loňské analýze.

Navzdory propadu ve volbách dostala od sponzorů nejvíc ODS

Dlouhodobé srovnání darů přiznaných politickými stranami ukazuje, že nejštědřejší sponzory má bez ohledu na slabší volbení výsledky stále ODS. Na druhém místě je TOP 09, třetí ČSSD a jen těsně za ní ANO 2011.

Dobře je to vidět v následujícím grafu, který porovnává přiznané dary všech stran, u nichž sponzorské příspěvky v daném roce dosáhly alespoň milionu korun. Najeďte myší nad jednotlivé sloupce a segmenty grafu, dozvíte se podrobnosti.

Zaměříme-li se jen na dary od dodavatelů veřejných zakázek, pořadí stran se změní. ODS na prvním místě nahradí ANO 2011, která loni výrazně uspěla ve volbách do obecních zastupitelstev. Od dodavatelů pracujících pro státní správu či samosprávu získala ve stejném roce 47 darů v celkové hodnotě 2,5 milionu korun. (V grafu jsou opět zahrnuty pouze ty strany, které v daném roce od dodavatelů veřejných zakázek dostaly v součtu alespoň jeden milion korun.)

Novela má přinést přísnější kontrolu

Kabinet Bohuslava Sobotky slíbil voličům na začátku funkčního období mimo jiné průhlednější stranické finance: "Vláda musí zajistit kontrolu občanů nad financováním politických stran," píše v programovém prohlášení.

Slib se má uskutečnit pomocí nového zákona o sdružování v politických stranách. Jeho návrh ministerstvo vnitra již poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Hlavní změny v navrhovaném zákoně jsou:

• vytvoření nového Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí o patnácti zaměstnancích, s rozpočtem cca 15 milionů korun ročně,
• úřad bude moci při objevení nesrovnalostí udělovat sankce,
• předseda či předsedkyně úřadu by byla jmenována prezidentem na návrh Senátu na šest let,
• strany by musely povinně mít transparentní účty, na nichž by byla vidět každá operace nad 5 tisíc korun,
• zavedení limitu na sponzorské příspěvky: jeden dárce bude moci jedné straně darovat nanejvýš dva miliony korun,
• strany by měly mít povinnost ve výročních zprávách uvádět více podrobností, například příjmy z prodeje a pronájmu nemovistostí nebo odtajnit případné poskytovatele půjček.

Pokud by prošel limit dvou milionů na jednoho sponzora, nepředstavovalo by to pro stranické účetní nijak zásadní problém. Loni přiznali jen čtyři vyšší dary, ve všech případech se přitom jednalo o výpomoc mezi stranami kandidujícími společně v podzimních volbách. V předchozích letech byly vysoké sponzorské příspěvky podstatně častější. Jedním z možných vysvětlení je právě to, že se vyšší dary rozepisují na fiktivní dárce.

Všechny přiznané příspěvky stranám vyšší než dva miliony korun od roku 2006 najdete v následující tabulce. Jedním nebo dvojím kliknutím na záhlaví sloupce ji lze seřadit vzestupně či sestupně, pomocí vyhledávacího pole pak filtrovat, například podle roku, politické strany nebo několika písmen z názvu dárce.

Petr Kočí, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít