Na integraci uprchlíků do škol bude do srpna potřeba 5,2 miliardy, řekl Gazdík. Platy učitelů to neovlivní
Na začleňování uprchlíků do škol v Česku bude do konce srpna potřeba asi 5,2 miliardy korun. V rozhovoru pro ČTK to řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Peníze podle něj budou nutné na zajištění většího počtu pracovníků ve školství, adaptačních skupin, kurzy češtiny nebo jazykové tábory o prázdninách. Přesto chce dodržet slib na udržení platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy.
Ministr školství již dříve uvedl, že pro integraci uprchlíků bude zapotřebí asi 17 miliard korun. Tato suma podle něj vychází ze současných průměrných nákladů na jednoho žáka a z předpokladu, že by do českých škol nastoupilo 120 tisíc uprchlíků. Podle posledních odhadů je v Česku asi 300 tisíc běženců, z toho asi polovina jsou děti.
Gazdík upozornil, že teď ale není možné odhadnout, jak se situace bude vyvíjet dál. „Jaká bude situace v květnu, nikdo neví. V červnu tu může být uprchlíků už jen polovina, nebo jich může být dvojnásobek,“ řekl. Schválený rozpočet ministerstva je 249,6 miliardy korun.
12 zabito, 10 zraněno. Ukrajinský institut sčítá ruskou agresi proti novinářům od začátku války
Číst článek
„V tuto chvíli víme, že do konce srpna potřebujeme částku 5,2 miliardy korun,“ uvedl. Jde podle něj o peníze pro adaptační kurzy, asistenty pedagoga a další pracovníky nebo výuku češtiny pro cizince. Pro financování adaptačních skupin chce ministerstvo využít zjednodušených žádostí o dotace, takzvaných šablon. Vláda by o nich měla jednat příští týden.
„V tuto chvíli to musí být národní peníze (nikoli evropské dotace). Jestli nám je v budoucnu Evropská unie proplatí, to je možné, ale my musíme reagovat rychle. Evropské mechanismy jsou přece jen poněkud pomalejší,“ řekl. Z rezerv krajů by se podle ministra měli platit dodateční asistenti pedagoga nebo ukrajinští učitelé.
Zahraniční dotace
Na kurzy češtiny nebo prázdninové volnočasové aktivity pro uprchlíky by ministr chtěl využít i peněz ze zahraničí.
„Třeba norský velvyslanec mně při schůzce nabídl pomoc z norských fondů v tomto směru v řádu milionů eur. Zároveň vyjednáváme v Bruselu,“ uvedl Gazdík. Za jakých podmínek by se mohly konat letní jazykové kurzy pro běžence, by se podle něj mohlo vyjasnit v květnu.
Koubský: Zablokováním YouTube by Kreml tak trochu odstřihl sám sebe, jede přes něj i státní propaganda
Číst článek
Připomněl, že ministerstvo také na konci března bude zjišťovat, jak se ve školách změnil počet žáků. Statistikám chce přizpůsobit financování škol. Podobný sběr dat se podle Gazdíka pravděpodobně bude opakovat ještě v květnu. „Způsob řešení dlouhodobého začlenění ukrajinských dětí do českých škol v září budeme řešit v květnu a červnu podle situace, která se bude vyvíjet,“ dodal.
Jak avizoval před vypuknutím války na Ukrajině, chtěl by ještě letos jednat i o možnosti přidání peněz pro nepedagogy ve školství. Zda se to podaří, si ale není jistý. „Státní rozpočet jsme skutečně zdědili ve vybrakovaném stavu a do toho v těch časech hojnosti jsme nešetřili ani na špatné časy. A my teď nejsme ve špatných časech, my jsme v extrémně špatných časech,“ uzavřel.
Uprchlické krizi navzdory
Podle ministra školství musí být na udržení platů učitelů na 130 procentech průměrné mzdy i při řešení situace se stovkami tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Chce dodržet sliby vlády, která se ve svém programu zavázala mimo jiné k navyšování výdajů na vzdělávání na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V Česku se rozpočet na vzdělávání v minulých letech pohyboval kolem čtyř procent HDP.
OVĚŘOVNA: Vyhazují ukrajinští uprchlíci darované jídlo? Nesmysl, vyvracejí hasiči i sociální služby
Číst článek
„Uznávám, že žijeme a budeme žít v příštích měsících v nelehké době. Nicméně mojí snahou bude prosazovat na vládě, aby tato tři čísla byla dodržena,“ řekl. Doplnil, že to ale neznamená, že každý učitel bude mít tabulkový plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.
„Těch 130 procent bude z predikce, která bude v červnu, a bude to objem mezd,“ vysvětlil. S udržováním platů v této výši podle něj počítá také návrh zákona o pedagogických pracovnících, který ministerstvo připravilo.
Vláda v programovém prohlášení pro školství vyzdvihla jako hlavní cíle modernizaci vzdělávání a potřebu získat pro něj víc peněz. V souladu s koaličním programem slíbila kromě udržení platů pedagogů také úpravy v učivu do konce roku 2023 nebo přípravu změn v přijímacích i maturitních zkouškách. Avizovala rovněž podporu vzdělávání znevýhodněných dětí, rozvoj digitalizace a spolupráce škol s firmami či změnu financování vysokých škol.
