‚Nemáme co tajit.‘ Hrad zveřejní platy o příjmech předních úředníků, od kasační stížnosti odstoupil
Kancelář prezidenta republiky se rozhodla zveřejnit výši platů a odměn, které v letech 2016 až 2017 pobírali zástupci Hradu. O právo na tyto informace se s Hradem soudila Kristýna Bašná a Městský soud v Praze před dvěma týdny rozhodl v její prospěch. Hrad chtěl původně podat kasační stížnost, hradní kancléř Vratislav Mynář však pro Seznam Zprávy řekl, že ji nepodají a výši úřednických platů a odměn do 30 dní zveřejní.
„Rozhodl jsem, že Kancelář prezidenta republiky nebude podávat kasační stížnost, neboť na rozdíl od paní nechceme zatěžovat zbytečně správní soudy,“ uvedl pro Seznam Zprávy hradní kancléř Vratislav Mynář. Dodal, že informace o platech a odměnách, které Kristýna Bašná žádala, poskytnou, jelikož kancelář nemá co tajit. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se k situaci odmítl vyjádřit.
Podle rozhodnutí soudu má Hrad na poskytnutí požadovaných informací čas do 17. září. Mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci pak pro Seznam Zprávy potvrdila, že tento případ byl ukončen. „Kasační stížnost k nám nikdo nepodal,“ řekla Puci.
Snížit platy poslancům a soudcům? ‚Je to nesmysl,‘ komentuje návrh Maláčové poslanec Benda
Číst článek
Kancelář prezidenta republiky má Kristýně Bašné poskytnout informace o platech, odměnách a benefitech spojených s výkonem funkce. Rozhodnutí se týká mimo jiné vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, ředitele sekretariátu prezidenta či ředitelů tiskového a zahraničního odboru. Kancelář prezidenta republiky navíc musí Bašné uhradit 21 600 korun jako náhradu nákladů řízení.
Bašná požádala o poskytnutí údajů o platech vedoucích představitelů Kanceláře prezidenta republiky v únoru 2018, provozuje totiž webové stránky, na kterých zveřejňuje platy nejvyšších českých úředníků. Hrad její žádosti nevyhověl a napoprvé neuspěla ani u Městského soudu v Praze. Ten v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků.
Až v letos květnu Bašná uspěla u Nejvyššího správního soudu, který původní rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání. „Nejvyšší správní soud považuje nyní projednávaný případ za téměř modelovou či učebnicovou situaci, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací,“ vysvětlila soudkyně Došková, proč je důležité, aby veřejnost k těmto informacím měla přístup.
Případ se tak vrátil k Městskému soudu v Praze, který 17. srpna 2020 Bašné vyhověl.
