Tři procenta pro Trikolóru? ‚Z velké části jsou to asi voliči ANO,‘ vysvětluje sociolog Prokop

Hnutí Trikolóra Václava Klause mladšího získalo ve volebním modelu společnosti Kantar tři procenta. Z velké části jsou to asi voliči hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, odhaduje pro iROZHLAS.cz sociolog Daniel Prokop pracující pro společnost Median. A dodává, že ANO podle něj nyní u voličů ztrácí. V rozhovoru také vysvětluje, proč Babišovo hnutí získalo v jednom modelu přes 32 a v jiném přes 25 procent preferenčních hlasů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Klaus mladší, který odešel z ODS a založil stranu Trikolóra | Foto: Michal Růžička/MAFRA | Zdroj: Profimedia

Volební modely tří společností STEM, Median a Kantar, které vyšly v posledních několika dnech, ukazují u hnutí ANO premiéra Andreje Babiše trochu jiné výsledky. Mezi modelem STEM a Kantar je dokonce rozdíl sedmi procentních bodů. Dá se říct, čím to je?
Jedním z rozdílů je, že ve výzkumu Kantaru už je zahrnuta Trikolóra. A výzkum STEM probíhá pouze spontánní otázkou, kdy se tyto nové strany dostávají nahoru výrazně pomaleji.

Sociolog Daniel Prokop pracující pro agenturu Median | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Tři procenta pro Trikolóru je z velké části asi z voličů hnutí ANO. Profilově jak typ voličů, tak jejich ideologie odpovídá. Detailní data neznám, ale předpokládám, že tomu tak bude.

Rozdíl je tedy dán způsobem sběru dat a zahrnutím Trikolóry Václava Klause mladšího do modelu společností Kantar?
Jednou věcí je otázka, na kterou se respondentů ptáte. Když se kouknete na výzkumy STEM nebo CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění), které používají tu spontánní otázku, nedávají respondentům seznam stran. A z toho velké strany vycházejí trochu silnější, protože si na ně lidé častěji vzpomenou, a menší strany získávají naopak méně, třeba menší středopravé strany i Zelení, Svobodní a podobně. Každá agentura s tímto rizikem ale nějak bojuje.

Kantar pak měl ve svém dotazníku Trikolóru. Používá kombinaci spontánní otázky, a když respondent neví, tak má ještě otázku dovozenou. Asi i díky tomu měla Trikolóra tři procenta. Jsou to rozdíly, které pak mohou u ANO hrát rozdíl 2 až 2,5 procentního bodu. Což nevysvětluje rozdíl proti STEM, ale velkou část rozdílu proti Medianu a CVVM.

Median: ANO je na nejnižší podpoře od říjnových voleb, volby by ale vyhrálo. Druhá by byla ODS

Číst článek

Proč Median nezařadil do svého modelu Trikolóru?
Výzkum startujeme o něco dříve – před tiskovkou Václava Klause mladšího. A máme interní pravidlo, že čekáme na oficiální registraci strany u ministerstva vnitra, která u Trikolóry byla až 25. června.

Už se nám stalo, že strana měla vzniknout, ale nakonec nebyla oficiálně zaregistrována. Pokud ale Trikolóru při první spontánní otázce respondent zmíní, tak samozřejmě může, proto u nás měla těsně pod jedno procento. Očekávám, že časem se preference u agentur sblíží na nějakých startovacích 2 až 3 procentech.

Ještě ohledně sběru dat. Zatímco STEM zvolil osobní rozhovory s respondenty, Median si vybral osobní rozhovory a dotazování online. Může i toto mít na volební modely vliv?
Určitě to hraje roli. Od roku 2013 byl nejpřesnější ten sběr telefonický, který používá Kantar pro Českou televizi, nebo nějaká kombinace s osobním sběrem, kterou dělal často v regionálních výzkumech Median. Telefonem voláte na náhodně generovaná čísla, zasahujete tak náhodně lidi ze stovek koutů celé republiky.

STEM: Volby by vyhrálo ANO, Piráti rostou, mírně si polepšili i lidovci. Neuspěly by STAN a TOP 09

Číst článek

Na druhou stranu má telefonický sběr jedno možné riziko, a to, že zastihuje aktivnější, hodně angažované lidi, kteří se více zajímají o dané téma, v tomto případě o aktuální politiku. Myslím, že i díky tomu jsou telefonní sběry přesnější před volbami – umí zachytit ten trend angažovaných voličů. Mezi volbami to vede k mírně vyšší oscilaci – reakci na krize a podobně. V dobách té krize to například může mírně posílit propad ANO. 

Nevýhodou osobního sběru je, že ho dělají tazatelé agentur, což jsou lidé, kteří mají často vyšší věk a nejsou nejbohatší. A i když jsou stanovena striktní pravidla a sběr dat se kontroluje, tak spíše najdou respondenty, kteří jsou typově podobně usedlejší. Proto jsou osobní sběry většinou konzervativnější, je tam větší podpora levice – a dnes už ANO.

Proč se tyto metody, tedy telefonického a osobního dotazování, nekombinují?
Kombinace těch metodik se dělá, je to dobré, ale je to relativně drahé. V Medianu jsme ten problém s usedlostí respondentů u osobního dotazování řešili tím, že jsme přidali online sběr, který zahrnuje aktivnější část respondentů. Proto je také výzkum Medianu uprostřed STEM a Kantaru. V prezidentských volbách na Slovensku jsme v Medianu jeli telefonem, osobně i online najednou a vyšlo to docela přesně. Podobně před evropskými volbami.

Prokop: ANO určitě klesá

ANO ve volebním modelu Medianu získalo 29 procent, Kantar mu přisoudil 25,5 procenta. Obojí je tedy pod třiceti procenty. Ukazuje se u ANO klesající trend?
Určitě. Když si vezmeme všechny ty čtyři agentury, tak meziměsíčně je tam v průměru 1,5 až 2 procentní body pokles. U všech ANO pokleslo.

Čím si to vysvětlujete?
Kauzami s evropskými fondy nebo střetem zájmů Andreje Babiše. A jde i o vliv demonstrací, který je ale dvousečný, protože mobilizuje část jeho podporovatelů. To říká STEM správně.

Průzkum Kantar CZ: hnutí ANO zaznamenalo největší pokles preferencí od roku 2016, i tak by vyhrálo

Číst článek

Ještě mě v tom srovnání zaujala jedna věc, a to Piráti a ODS. V modelu Medianu jsou až na třetím místě těsně za ODS. U zbývajících dvou modelů STEM a Kantar jsou na místě druhém před ODS. Proč?
Median zohledňuje jistotu toho, že půjdete volit, což voliči Pirátů mají výrazně nižší než voliči ODS. A pak je to jistota toho, že půjdete volit konkrétní stranu. Je řada lidí, kteří řeknou, že půjdou volit Piráty, ale váhají o dalších stranách. Když se jich pak zeptáte, tak řeknou, že si nejsou příliš jistí.

A když tohle zohledníte, tak vezmete v potaz to, že některé strany nemají ten elektorát úplně jistý. A to jsou zrovna Piráti. Nemají ten elektorát jistý z hlediska účasti a z hlediska rozhodnutí pro tu danou stranu. ODS má jádro voličů o dva procentní body větší než Piráti.

Dá se říct, které z agentur se podle vás za poslední roky nejvíce podařilo trefit výsledky?
Když vezmeme posledních pět let, tak bych řekl, že nejpřesnější výzkumy měl Kantar a Median. Kantar pro Českou televizi měl nejpřesnější výzkumy ve sněmovních volbách 2013 a 2017.

Median s Kantarem měly nejpřesnější výzkum pro Českou televizi k prezidentským volbám 2018. A Median měl nejpřesnější výzkumy teď před Evropskými volbami a měl velmi přesné výsledky před prezidentskými volbami na Slovensku. Velmi dobré byly i regionální výzkumy Medianu a Stem/Marku či Kantaru pro Českou televizi.

Průzkum CVVM: Sociální demokracie ztrácí voliče, posilují naopak Piráti

Číst článek

Je to ale těžké porovnávat, protože ne všechny agentury dělaly prezidentské volby či metodicky výborné výzkumy České televize. Všechny čtyři srovnávané agentury – Median, Kantar, STEM a CVVM – jsou dobré.

Poskytují nesrovnatelně přesnější obrázek než online agentury typu Phoenix, který dával Mirku Topolánkovi na prezidenta mezi 15 až 20 procenty a Zuzana Čaputová zaostávala za Marošem Šefčovičem, ačkoli u ostatních už o 20 procentních bodů vedla.

Řekl bych, že je dobré věřit průměru těch agentur, který by byl u ANO okolo 28 procent. Průzkumy jsou dnes lepší, než bývaly dříve. Poslední opravdu velká „selhání“ hlavních agentur z velkých voleb jsou z prvního kola prezidentských voleb 2013, kde nezachytili nástup Karla Schwarzenberga (TOP 09).

Drobně se ale liší. Když pak nastane nějaký velmi emotivní moment, tak se na chvíli rozejdou, ale očekávám, že se zase velmi brzy sblíží. Spíše by mě překvapilo, kdyby to u ANO bylo nad 29 procenty. Těch 32,5 procenta u STEM je myslím spíše odchylka.

Median, STEM, Kantar a CVVM. Jak se tazatelé ptají?

Spontánní (či otevřená) otázka zní, koho byste volil nebo koho budete volit – nenabízí varianty. Druhou variantou je pak výběr z předem určeného seznamu stran, které agentura respondentům nabízí v náhodném pořadí.

STEM používá pouze otevřenou otázku. CVVM dává spontánní otázku, následně se ptá, zda si je respondent stranou jistý, a když ne, tak má spontánně vyjmenovat strany, které by zvažoval. Median také začíná otevřenou otázkou, když ale člověk neví, tak mu ukáže seznam stran, ze kterého vybírá. V modelu zohledňuje ochotu k účasti a to, jaké strany zvažují. Tento postup Median zavedl v roce 2012 a od roku 2018 jej aplikuje i CVVM. Kantar začíná otevřenou otázkou, respondenty, kteří „neví“, pak provede seznamem. Do modelu zařazuje ty, kteří nevylučují účast a myslí si, že preferenci nezmění.

Anna Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme