Vláda zvýšila příspěvky na stáže v Evropské unii, dá na ně 80 milionů. Schválila i novelu zákoníku práce
Na stáže zaměstnanců české státní správy v institucích Evropské unie od příštího roku půjde 80 milionů korun ročně. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS). Vláda zároveň schválila i novelu zákoníku práce, která přenáší dvě směrnice Evropské unie o pracovních podmínkách. Za jejich nepřijetí Česku hrozily pokuty.
Vláda informovala o navýšení rozpočtu na stáže v institucích Evropské unie, novelu zákoníku práce a plán boje proti závislostem. Zároveň se nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu. Projednala také nové opatření ohledně covidu-19.
Stáže v Evropské unii
Příspěvky pro zaměstnance české státní správy v institucích Evropské unie činily dosud 60 milionů ročně, vláda schválila jejich navýšení na 80 milionů korun. Podle ministerského předsedy má Česko unikátní příležitost využít lidi se zkušenostmi z nedávného předsednictví v Radě EU.
Česko podle Fialy ve věci dlouho zaostávalo, výsledkem čehož je nižší zastoupení krajanů v institucích Evropské unie. „Hůře se nám potom pracuje s evropskou legislativou už ve fázi, kdy vzniká v jednotlivých orgánech,“ řekl Fiala.
Česko má dalších 17 ‚kostlivců‘. Evropských směrnic, u nichž uběhla lhůta pro přijetí a hrozí pokuty, přibude
Číst článek
„Máme poměrně dost lidí na juniorních pozicích, ale v seniorních tam nikdo není,“ komentuje situaci analytik Českého rozhlasu Filip Nerad. Výhod ve vysílání českých úředníků do Bruselu vidí hned několik, například možnost prosazování českých zájmů a navázání kontaktů.
„Expertíza o Evropské unii je pro nás nesmírně cenná,“ dodává Nerad. Západoevropské státy, ale i některé nové členské země už to podle něj pochopily. „Česko v tomto dlouhodobě zaostávalo a pak se mu to vrací třeba v tom, že je překvapené novou legislativou,“ vysvětluje.
Kabinet ve středu vyhodnotil efektivitu aktivit v souladu se Strategií podpory Čechů v institucích EU. Strategie se podle Fialy zabývá vysíláním zaměstnanců české státní správy do pozic národních expertů a stážistů, přípravou zájemců o práci v institucích EU a posílením spolupráce s českými občany, kteří už v institucích EU pracují.
„Daří se nám naplňovat strategii, zvyšovat početně zastoupení občanů v Evropské komisi a dalších orgánech, ale nejsme zastoupeni tak, jak bychom si představovali,“ dodal Fiala.
V unijních institucích podle ministerstva zahraničí pracují stovky Čechů. Jen v Evropské komisi, která je největším orgánem, jich před devíti lety bylo 459, tedy 1,9 procenta. Unijní exekutiva ovšem pro Česko stanovila cíl na úrovni 3,1 procenta, přičemž aktuální podíl je nižší než v roce 2014, připomněla v prosinci diplomatka Linda Messias.
Maďarský zákon
Česká republika se podle vlády také nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu, která podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny. Na twitteru o tom informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) s tím, že ho rozhodnutí mrzí.
Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil předloni zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let. Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, tehdy označila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová za ostudný.
Norma, která má podle maďarské vlády ochránit školní děti před sexuálním zneužíváním, podle Komise porušuje několik unijních ustanovení.
Česko poprvé zaplatí pokutu Unii za chybějící legislativu. Nechrání whistleblowery
Číst článek
„Ochrana dětí je naprostou prioritou Unie a jejích členských států. Maďarský zákon ovšem obsahuje opatření, která nejsou v rámci prosazování tohoto zásadního zájmu ospravedlněná nebo jsou pro dosažení stanoveného cíle nepřiměřená,“ uvedla loni Komise. Norma podle ní porušuje základní práva občanů EU stejně jako pravidla vnitřního trhu unie.
„Mrzí mě, že se Česko nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému anti-LGBTQI+ zákonu. My v Pirátské straně ale nehodláme na toto téma rezignovat. Děti neohrožuje vidět takové postavy v televizi nebo knížkách. Ohrožuje je umělé vzbuzování nenávisti nebo zamlčování informací,“ napsal Lipavský.
Unijní instituce vedou s Maďarskem dlouholetý spor o dodržování evropských hodnot. Za problematické považují omezování nezávislosti justice, médií či ataky vůči nevládním organizacím nebo sexuálním menšinám.
Zákoník práce
Práce na dohodu by měla být předvídatelnější. Lidé, kteří pracují z domova, by mohli od zaměstnavatele dostávat případně paušál na náhradu nákladů. Rodiče s dětmi do devíti let by měli mít nárok na kratší úvazky či práci na dálku. Počítá s tím novela zákoníku práce, kterou představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kodex dostane k projednání Sněmovna.
Valorizace důchodů by dál měly zohledňovat inflaci, řekl Jurečka. Novelu penzí předloží do dvou týdnů
Číst článek
„Je tam promítnuta oblast digitalizace, aby zaměstnavatelé a zaměstnanci spolu mohli komunikovat elektronicky. Dosavadní právní úprava to nezná, v době covidu to způsobilo řadu problémů. Definujeme základní parametry práce z domova, aby byly zajištěny i otázky případné úhrady nákladů, které zaměstnanec má,“ uvedl Jurečka.
Novelu připravilo ministerstvo práce. Přenáší do ní dvě směrnice Evropské unie o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Úpravy se mimo jiné týkají pravidel práce na dohodu či zaměstnávání rodičů. Změny měly začít platit do začátku loňského srpna. Česko na úpravu legislativy a zavedení do praxe měla přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. Česku teď hrozí pokuty.
Podle podkladů pro vládu může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 30,7 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95 013 eur (37 114 až 2,23 milionu korun).
Důvěra Čechů ve vládu, prezidenta i poslance stoupla. Stále jim ale věří méně než 40 procent lidí
Číst článek
Na podobě novely se Jurečka domluvil s odboráři a zaměstnavateli. Začátkem února podepsali dohodu, že se nikdo z nich už nebude snažit kodex při projednávání v Parlamentu pozměnit.
Lidé, kteří pracují z domova či na dálku, by měli dostávat náhradu nákladů. Tvořil by ji vedle prokazatelných výdajů i paušál za plyn, elektřinu, vodu či odvoz odpadu, když se upraví v dohodě o home office či ve firemních předpisech.
Hodinovou částku má stanovit ministerstvo práce podle údajů statistiků vždy od ledna na kalendářní rok ve vyhlášce. V navrhované novele je teď 2,80 koruny za každou započatou hodinu. Zaměstnavatel může ale platit i víc. „Je tam i třetí varianta. Může být práce z domova bez úhrady. Jsou tu všechny tři varianty,“ uvedl Jurečka.
Mimořádně se paušál změní, pokud se náklady zvýší proti zákonné částce či proti částce ve vyhlášce nejméně o 20 procent. Náhrady si mohou domluvit i dohodáři.
Boj proti závislostem
Vláda zároveň schválila plán boje proti závislostem s opatřeními do konce roku 2025. Počítá se zavedením přísně regulovaného trhu s konopím. Pravidla jeho nastavení připraví skupina expertů.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil už dřív řekl, že připravovaný dokument má pět priorit. Vedle prevence a léčby, úprav zdanění a zavedení kontrolovaného trhu s konopím mezi ně má patřit ještě prosazování postupu v Evropské unii a zmírnění dopadů migrace.
Zamýšlené kroky Vobořil představil loni v říjnu. Tehdy řekl, že například díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru daní by stát ročně mohl získat až 15 miliard korun.
1/3 Na vládě jsme schválili koncepci boje proti korupci do roku 2026. Boj s korupcí patří mezi naše dlouhodobé priority. Věnuji se tomu i v protikorupční radě vlády, které předsedám. Z protikorupční legislativy nyní řešíme zejména novelu zákona o státním zastupitelství, kterou ⤵️
19:21 – 05. 04. 2023
„Ambicí akčního plánu je revize modelu regulace trhu s návykovými látkami a hazardními hrami podle míry škodlivosti... Akční plán počítá s přípravou návrhu přísně regulovaného trhu s konopím v prostředí České republiky. Jak by to mělo vypadat, k čemu dospějeme, na tom pracuje expertní skupina,“ uvedl premiér.
V Česku užívá pravidelně tvrdé drogy přes 44 tisíc lidí. Problém s návykovými látkami je i u dětí
Číst článek
Podle něj představuje plán vyvážený přístup k protidrogové politice a odpovídá mezinárodním zkušenostem. Opatření mají předcházet rizikům a omezit dostupnost návykových látek dětem a mladým do 18 let, podotkl předseda vlády.
Vláda měla plán původně dostat do konce minulého roku. Vobořilův tým obdržel ale stovku připomínek, vypořádání trvalo déle. Výhrady měla třeba ministerstva zdravotnictví či financí. V jaké podobě kabinet materiál schválil, není jasné.
Mezi navrhovanými opatřeními bylo posílení financí na prevenci a léčbu. Původní verze počítala s tím, že by do nich měla plynout asi miliarda korun místo dosavadních asi 300 milionů korun.
Vzniknout měla nová agentura pro prevenci a léčbu, provoz měl stát asi 25 milionů korun. Rozšířit se měla síť adiktologických služeb pro lidi se závislostí. Peníze měly putovat i do programů pro závislé na alkoholu, do substituční léčby, výzkumu či preventivní kampaně.
