Ukrajinský výcvik může pokračovat v Česku i další rok. Pro hlasovali vládní i opoziční poslanci
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku bude moci pokračovat i v příštím roce. Sněmovna v úterý vládní návrh schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Dolní parlamentní komora souhlasila také s prodloužením většiny misí českých vojáků v cizině, jak to navrhla vláda. Senát dal svůj nezbytný souhlas už před třemi týdny.
Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku pro boj s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců, pro schválení bylo potřeba nejméně 101 hlasů. Prodloužení českých armádních misí v zahraničí pak podpořilo 136 ze 153 přítomných poslanců.
Na Libavé cvičí další rotace ukrajinských vojáků. Jejich čeští kolegové pro ně vybudovali cvičné zákopy
Číst článek
Předseda poslanců opozičního hnutí SPD Radim Fiala neúspěšně usiloval o zamítnutí vládního návrhu, neboť další pokračování výcviku ukrajinských vojáků chápe jako „podporu pokračování konfliktu“. Jeho návrh podpořilo pouze deset hlasujících poslanců SPD.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poslancům řekla, že v Česku absolvovalo výcvik zhruba 3500 ukrajinských vojáků, dalších 500 vycvičili čeští instruktoři v Polsku. Získané zkušenosti slouží podle ministryně i pro zlepšení výcviku českých vojenských jednotek.
Mise podle Černochové potvrzují pozici Česka jako „zodpovědného spojence a partnera“. Ministrynin předchůdce Lubomír Metnar (ANO) potvrdil její slova, že přítomnost českých vojáků přispívá ke stabilitě v oblastech misí.
‚Nic nám nechybí‘
Černochová také řekla, že vojenská pomoc Ukrajině bude pokračovat ze zásob soukromých firem, neboť v armádních skladech už nezbývá mnoho z toho, co by čeští vojáci mohli postrádat. „Neposlali jsme tam nic, co by nám samotným pro zajištění obranyschopnosti chybělo,“ dodala.
Návrh vlády umožní pobyt v Česku nejen ukrajinským vojákům, ale také vojákům z členských států Evropské unie a NATO. Ukrajinské vojáky budou moci v Česku cvičit i instruktoři z členských států NATO pro výcvik mimo asistenční misi EU pro Ukrajinu. Podmínkou pokračování výcviku je, že počet příslušníků zahraničních armád na území Česka nepřevýší 800, stejně jako to bylo v roce letošním.
České armádě už nezbývá moc materiálu pro Ukrajinu. Posílat dál mohou firmy, řekla Černochová
Číst článek
Čeští vojáci mohou v roce 2024 dále působit v téměř všech již existujících operacích, přičemž jejich počet může mírně vzrůst. Z 55 na 70 se zvyšuje počet českých vojáků v asistenční misi EU (EUMAM), kde pomáhají s výcvikem ukrajinských vojáků na území členských států EU.
Navýšení podle ministerstva obrany vyplývá z potřeby nasazení vyššího počtu tlumočníků i dalších vojáků zabezpečujících logistickou podporu mobilních týmů při výcviku. Dalších 20 českých vojenských instruktorů se bude moci podílet na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států NATO.
Z osmi na 12 se může zvýšit počet českých vojáků v Bosně a Hercegovině při operaci EU Althea, jejímž cílem je dohlížet na udržení bezpečného a stabilního prostředí podle mezinárodních dohod. Zdvojnásobit na deset se má počet příslušníků armády ve Středozemním moři ve velitelském středisku námořní operace EUNAVFOR MED Irini, k jejímž cílům patří dohlížet na zbrojní embargo vůči Libyi a pomáhat odhalovat pašeráky migrantů.
Vláda naopak nepočítá s prodloužení mise českých vojáků v Nigeru vzhledem k situaci v zemi po červencovém vojenském převratu. Návrh se netýká ani mise vojenské policie v Kosovu a mise Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ve prospěch odhalování trestných činů na Ukrajině v důsledku ruské agrese, které už byly schváleny dříve, připomenula Černochová.
Působení ozbrojených sil v zahraničí má v roce 2024 vyjít na 115 milionů korun, přičemž letošní výdaje na tyto mise armáda odhadla na 24 milionů korun. Dalších 252 milionů korun mají tvořit výdaje spojené s pobytem ozbrojených sil jiných států v Česku za účelem výcviku ukrajinských vojáků. Náklady bude hradit ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
