Zachrání bakaláři s pedagogickým minimem české školství?
Skupina ekonomů, pod vedením Daniela Münicha, odborníka na trh práce a vzdělávání z Národní ekonomické rady vlády, sepsala zprávu o tom, co chybí tuzemskému školství. Mohli by ho zachránit odborníci s minimální pedagogickou přípravou?
Umění učit je člověku dáno a pokud v sobě vlohy pro učení nemá, tak je pedagogická fakulta sice může zlepšit, ale nedostane se třeba na úroveň toho, kdo vlohy má. To je názor Jana Straky z Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium a spoluautora studie ekonomické rady vlády.
V zahraničí existují podle Jana Straky programy, kde absolventi jakýchkoliv oborů, kteří podstoupí pedagogické minimum, mohou jít učit do škol program, který se naučili na bakalářském studiu.
Prezidentka Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová si nemyslí, že návrh Národní ekonomické rady vlády přispívá ke kvalitě vzdělávání:
„Nemyslím si, že přispívá ke kvalitě vzdělávání, dokonce naopak. A vůbec si nemyslím, že spásou pro školství budou odborníci z praxe, kteří si ke svému bakalářskému vzdělání jakéhokoliv směru projdou krátkodobým pedagogickým kurzem. To mě přijde naprosto zcestné.“
Pedagogika patří podle Stýblové k nejtěžším oborům, jak někoho něco naučit. Straka ale uvádí, že ze zahraničních studií vyplývá, že není žádný vztah mezi délkou pedagogického vzdělávání a kvalitou výuky.
„Z toho vyplývá, že ti lidé, kteří vyšli z bakaláře a udělali si pedagogické minimum, neučí o nic hůře, možná učí i lépe, než lidé, kteří prošli pedagogickými fakultami.“
V materiálech Národní ekonomické rady vlády se konstatuje, že učitelé mají málo praktického vzdělávání. To znamená, že se málo učí jak učit. V současné době nemají fakulty na praktické vzdělávání potřebné finance. „To ale nemůže žádný krátkodobý kurz naučit,“ dodává Stýblová.
Podle zahraničních studií je v nejlepších vzdělávacích systémech na světě 20 až 40 procent času při vzdělávání pedagogů věnováno praxi. V České republice jsou to 4 procenta času.
