‚Je to autoritář, ale alespoň stabilizuje ekonomiku.‘ Každý třetí Evropan volí antisystémové strany
Výsledky analýzy voleb v 31 evropských zemích ukázaly, že 32 procent všech hlasů v minulém roce bylo odevzdáno populistickým, krajně pravicovým, nebo krajně levicovým stranám. Podpora antisystémových stran napříč kontinentem stále prudce narůstá. Tyto strany mohou ve volbách brzy rozhodnout o složení vlád v Nizozemsku, Polsku nebo na Slovensku.
Analýza více než sta politologů prokázala, že v loňském roce volilo v národních volbách celkem 32 procent Evropanů antisystémové strany. Na počátku nultých let to bylo 20 procent a v 90. letech minulého století 12 procent, píše britský The Guardian.
Vzestup populistů ve světě: Už Masaryk věděl, že bez sociální rovnosti nefunguje demokracie, říká Přibáň
Číst článek
Výzkum vedený Matthijsem Rooduijnem, politologem z amsterdamské univerzity, také uvádí, že více jak polovina těchto voličů odevzdala svůj hlas krajně pravicovým stranám.
„Zásadním trendem je, že čísla neustále rostou. Tradiční strany hlasy ztrácejí, antisystémové jim je přebírají. Záleží na tom, protože nyní mnoho studií ukazuje, že pokud si populisté zajistí vliv, kvalita liberální demokracie klesne,“ vysvětluje politolog Rooduijn.
Agentura The PopuList tento rok identifikovala napříč Evropou 234 antisystémových stran, 165 z nich populistických. Dalších 61 krajně levicových a 112 krajně pravicových stran za populistické nepovažuje.
Rooduijn se domnívá, že populismus, většinou v kombinaci s pravicovou či levicovou ideologií, dělí společnost na dvě odlišné skupiny. A to na „nevinné lidi“ a „zkorumpované elity“, které ale obě tvrdí, že politika by měla být výrazem „vůle lidu“.
Kritici tvrdí, že populisté u moci často podvracejí demokratické standardy, nezávislost soudů a médií, nebo omezují práva menšin. Ty se z toho pak dlouho vzpamatovávají.
Populistů u moci přibývá
Populistické, antisystémové strany mohou ve volbách brzy rozhodnout o složení vlád v Nizozemsku, Polsku nebo na Slovensku.
U moci už jsou například v Maďarsku (premiér Viktor Orbán) nebo v Itálii (premiérka Giorgia Meloniová), v Polsku se pak pokusí vládu obhájit Právo a spravedlnost.
Hlavní souboj slovenských voleb: zradikalizovaný matador Fico stojí proti nezkušeným progresivcům
Číst článek
Jiní ve svých zemích nabývají na popularitě. Svobodná strana Rakouska (FPÖ) má v průzkumech rok před volbami pohodlný náskok, německá AfD v průzkumech obsazuje druhé místo hned za středolevou SPD.
Daphne Halikiopoulou, politoložka z Univerzity v Yorku a spoluautorka výzkumu agentury The PopuList, připomíná, že velkým tématem populistů byla vždy migrace. Zajímá se o ni ale stále menší část elektorátu. Populistické a antisystémové strany tak musely přijít s novou agendou.
„Covidový lockdown a očkování se pro populisty staly častým tématem, stejně jako klimatická krize nebo kulturní válka o gender a symboly národní identity. Jiní se uchýlili k tématu ruské války proti Ukrajině,“ doplňuje.
Lidé, kteří dnes volí krajní pravici, jsou ti, „od kterých byste to v životě nečekali, například starší ženy, měšťáci, vzdělaná střední třída,“ říká Halikiopoulou. „Jsou za ni schopni vyměnit demokracii a říct: Vím, že je to autoritář, ale alespoň přinese ekonomickou stabilitu,“ uzavírá.
