Liberální opozice zvolila tichý a individuální protest. V centru Moskvy se sešli také komunisté

Protestující v Moskvě znovu požadují svobodné volby s účastí nezávislých kandidátů. Lidé ale tentokrát do ulic vyrazili jednotlivě, aby je policisté nemohli zatknout pro nedovolené shromažďování. Úřady totiž demonstraci nepovolily. Policie proti jednotlivcům s transparenty, kteří mezi sebou udržují zhruba padesátimetrové rozestupy, zatím nezasahuje. Při protestech v minulých týdnech přitom zadržela víc než dva tisíce lidí.

Od stálého zpravodaje Moskva (Aktualizováno: 16:18 17. 8. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kromě zatýkání náhodných kolemjdoucích vyvolaly nesouhlasné reakce záběry tvrdých zásahů bezpečnostních složek | Foto: Tatyana Makeyeva | Zdroj: Reuters

Opozice po tvrdých zásazích policie proti demonstracím v předchozích víkendech tentokrát využila individuální projevy nesouhlasu s postupem úřadů na různých významnějších místech metropole.

Putin versus mladí liberálové. Jak ruskému vládci vyrostla nová generace nebojácných odpůrců

Číst článek

Podle agentury Interfax jsou na řadě takovýchto míst připraveny k zásahům policejní oddíly, podle médií ale prozatím nikde nezasahovaly.

Sami opoziční politici navíc žádné informace o sobotní demonstraci příliš nezveřejňovali, protože jim hrozí stíhání a vysoké pokuty za podněcování k masovým nepokojům.

V pátek Ilja Azar, jeden z opozičníků, kteří usilovali o řádné povolení demonstrace, napsal, že on a jeho kolegové přesto vyjdou na původně nahlášená místa.

Komunistický mítink

V centru Moskvy se konal také mítink „Za čestné a transparentní volby“, který pořádali komunisté. Akce na moskevské Sacharovově třídě, obvyklém místě pro konání moskevských protestních mítinků, začala krátce po poledni, informovala agentura TASS. Podle policie dorazily asi 4 tisíce lidí.

Lidé jsou unavenější a nespokojenější, demonstrace jsou součástí širšího trendu, říká ruský sociolog

Číst článek

K účasti pozvali všechny protestně naladěné Moskvany, jakékoli spojení s demonstracemi liberální opozice ale komunisté odmítají. Ačkoli je podobná jako ta neparlamentní opozice, úřady ji povolily.

Komunistická strana Ruska má v parlamentu druhé nejsilnější zastoupení, ale opozicí je jen formálně. Vůči vládní straně Jednotné Rusko je loajální a její politiku často podporuje.

Výsledkem sobotní akce komunistů je podle agentury TASS rezoluce obsahující řadu obvinění vůči Jednotnému Rusku. Patří mezi ně „diskreditace“ volebního systému země a neustálé změny pravidel kvůli obavám z prohry.

Policejní násilí

Protestní akce v Moskvě vyvolalo rozhodnutí městské a po odvolání i ústřední volební komise zamítnout kandidaturu více než 50 opozičních politiků pro komunální volby vypsané na 8. září. Důvodem byly údajné formální nedostatky při shromažďování podpisů potřebných k registraci.

Policista uhodil protestující pěstí do břicha. Incident během demonstrace v Moskvě prověří vnitro

Číst článek

Na prvních dvou nepovolených akcích 27. července a 3. srpna bylo zatčeno celkem přes 2 tisíce lidí. Minulou sobotu úřady demonstraci, na kterou podle agentur přišlo na 60 tisíc lidí, povolily. Zatýkalo se i během tohoto shromáždění, ačkoli v menší míře.

Během protestů nedocházelo pouze k zatýkání demonstrujících, ale také náhodných kolemjdoucích. Zároveň se na sociálních sítích šířily záběry násilných zásahů bezpečnostních složek proti poklidným demonstrujícím.

Bití protestujících

Na policejní násilí upozorňovali protestující také v sobotu. Největší pobouření vyvolalo video, na němž policejní těžkooděnec udeřil pěstí jednu ze zatčených žen do břicha.

Protestující Darja Sosnovská popsala serveru Mediazone, co se jí stalo. „Popadli mě. Byli všichni schovaní v kuklách, v kompletní uniformě, na rukavicích měli plastové kryty na klouby.“

Když ji policista surově uhodil, nemohla dýchat. „Bylo to extrémně nepříjemné. Ihned jsem měla všude křeče.“ Dostala další ránu do hlavy a hodili ji do antonu, řekla.

Nedlouho poté se k policejnímu násilí vyjádřil také prezident Vladimir Putin. Prostřednictvím svého mluvčí uvedl, že použití nepřiměřeného násilí proti demonstrantům je naprosto nepřijatelné.

Putin ale také dodal, že na druhou stranu je policejní akce při potlačení nepokojů naprosto oprávněná.

Zážitek Darji Sosnovské není ojedinělý. Na demonstraci 3. srpna například televizní kamery zachytily situaci, kdy těžkooděnci cíleně bijí přes kolena a kotníky bezbranné protestující, kteří tvrdí, že místem pouze procházejí.

Na zatýkání demonstrujících i policejní násilí reagovala česká diplomacie. Na svém twitterovém účtu vyzvalo ruské úřady, aby respektovaly základní lidská práva.

Podle ruského novináře a analytika Leonida Ragozina se bezpečnostní složky snaží vzbudit strach. Nezatýkají přitom pouze vůdce opozice, ale náhodné obyvatele. „Režim Vladimira Putina používá metodu velmi výběrového a omezeného teroru,“ popsal. „Režim si vybírá oběti velmi nahodile s cíle rozšířit mezi lidmi strach,“ řekl v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.

Ivana Milenkovičová, och Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme