Macron se vydal uklidnit situaci v Nové Kaledonii, ostrov mezitím čelil intenzivnímu kyberútoku
Francouzský tichomořský ostrov Nová Kaledonie v noci na středu čelil kybernetickému útoku nebývalé intenzity. Útok začal krátce poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil záměr vypravit se na ostrov kvůli protestům proti plánované reformě hlasovacího práva, řekl člen novokaledonské vlády Christopher Gygès podle stanice BFM TV.
Kybernetický útok se podle Christophera Gygèse podařilo relativně rychle zastavit, většina IP adres použitých k agresi byla registrovaná v Rusku.
Austrálie a Nový Zéland reagují na nepokoje v Nové Kaledonii. Na ostrov vyslaly evakuační lety
Číst článek
Macron v úterý večer pařížského času odletěl do Nové Kaledonie, která je zámořským územím Francie. Od minulého pondělí se na ostrově konají četné protesty, v ulicích rostou barikády, nepokoje mají šest obětí a 270 lidí bylo zatčeno. Macron by měl na ostrov dorazit ve středu večer nebo ráno tamního času (středa odpoledne nebo večer SELČ).
Macron slíbil v Nové Kaledonii zřídit blíže neupřesněnou misi. Na cestě ho provází ministr obrany Sébastien Lecornu a ministr vnitra Gérald Darmanin. Před odjezdem Darmanin uvedl, že kvůli potlačení nepokojů a ztížení koordinace demonstrací vláda zvažovala vypnutí internetu.
Část odborníků ale varuje, že by to mělo dopad i na komunikaci bezpečnostních složek a zdravotníků. Od 14. května je v Nové Kaledonii znemožněno používání sociální sítě TikTok.
Vedení ostrova uvedlo, že noc na středu byla opět o něco klidnější než ty předchozí. Výjimku představovaly dva úmyslně založené požáry škol na předměstí metropole Nouméy, jedna další škola byla vyrabována. Z celkem pěti škol na severu Nouméy už tak je podle úřadů použitelná jediná. V plamenech skončila také prodejna automobilů, kde shořelo na 300 vozů.
Nejhorší nepokoje od bouřlivých 80. let na ostrově vypukly minulé pondělí a vyplývají z protestů proti reformě místní ústavy, kterou začal projednávat francouzský parlament. Návrh by v zámořském teritoriu rozšířil volební právo, které dosud měli jen domorodí Kanakové a přistěhovalci, kteří v Nové Kaledonii žili už v roce 1998.
