Pan Ki-Mun vyzývá Thajsko a Kambodžu ke zdrženlivosti ve sporu o hranici
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzývá Thajsko a Kambodžu ke zdrženlivosti při řešení hraničního sporu. Ozbrojené síly obou zemí po sobě už čtvrtý den střílejí v blízkosti chrámu z 11. století. Během bojů přišlo o život nejméně 10 lidí. Tisíce civilistů musely odejít ze svých domovů do provizorních táborů.
Podle neoficiálních údajů zahynuly dokonce desítky vojáků i civilistů. Kambodža už požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti a chce, aby v oblasti zasáhly jednotky OSN, Bangkok všechna obvinění odmítá s tím, že jde o pouhou propagandu.
Jak na Rádiu Česko přiblížil asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš, v tuto chvíli panuje na sporné hranici klid zbraní. Obě strany se totiž po zhruba hodinové přestřelce, když příslušníci ozbrojených sil Thajska a Kambodži použili děla i kulomety, dohodly na neoficiálním příměří. Zároveň se ale navzájem obviňují z eskalace napětí.
O konfliktu na hranici mezi Thajskem a Kambodžou informoval na Rádiu Česko asijský zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
Podle kambodžského premiéra Hun Sena je agresorem ohrožujícím mír a stabilitu v regionu Thajsko, Phnompenh proto žádá OSN o vyslání jednotek, které by vytvořily nárazníkovou zónu a zabránily dalším bojům. Na druhé straně Bangkok všechna obvinění odmítá s tím, že jde o pouhou kambodžskou propagandu.
„V každém případě byly na obou stranách hranice už evakuovány tisíce vesničanů, jen v Thajsku strávilo uplynulé dny na 15 tisíc lidí v celkem 38 provizorních táborech, uzavřeno také zůstává asi 23 škol,“ přiblížil zpravodaj.
Historicky sporné území
Příčinu sporu je podle něj nutné hledat už v historii. Připomněl, že Thajské království totiž ovládalo severozápad současné Kambodže od konce 18. do začátku 20. století, kdy území získali zpět tehdejší francouzští kolonizátoři a vytlačili thajské vojáky za linii, která dodnes tvoří mezinárodní hranici.
„A komplex 900 let starého chrámu Preah Vihear zasvěceného Šivovi se nachází právě na tomto sporném území,“ vysvětlil.
Mezinárodní soudní dvůr sice Kambodži už v roce 1962 tuto památku chráněnou už dva roky organizací UNESCO přiřkl, samotná hranice mezi oběma zeměmi procházející chrámovým komplexem ovšem nebyla dosud přesně stanovena.
Kambodža nyní dokonce obvinila thajskou armádu, že část chrámu zničila. Podle zpravodaje však rozsah škod nelze nezávisle potvrdit. „Nicméně kambodžská strana uvádí, že se část kamenného chrámu následkem dělostřelby zřítila. Phnompenh v této souvislosti zároveň poukazuje na vzácnost památky, první chrám byl totiž v tomto místě postaven už v 9. století,“ uvedl.
Zahraničněpolitický analytik ČRo Milan Slezák v Odpoledním Radiožurnálu doplnil, že chrám stojí na strategickém místě, jehož přednosti ocenili i Rudí Khmérové. „Kteří se tam zakopávali a kladli odpor až do roku 1998,“ přiblížil.
Do sporu musí vstoupit třetí strana
Co se týče dalšího vývoje, obě strany se podle zpravodaje i přes vzájemná osočování snaží o diplomatické urovnání sporu, v kontaktu jsou i ministři zahraničí. Vše ale podle něj ztěžuje i vnitropolitická situace, konkrétně v Thajsku
„Thajsko letos čekají nové parlamentní volby a takzvaní žlutí, tedy roayalisté už obviňují premiéra Apchisita Vedžadžívy z nedostatečné ochrany státních zájmů a příliš měkkého postupu vůči Kambodži, přestože ho vlastně vynesli k moci,“ vysvětlil.
Zároveň upozornil, že na druhé straně profesor historie Sombo Manara z Královské univerzity v Phnompenhu dnes uvedl, že problém přetrvávající už staletí zřejmě nebude vyřešen pouze jednáním mezi Thajskem a Kambodžou, ale že do sporu musí vstoupit třetí strana. „Jak dodal, nejdůležitější tak bude přesné a konečné vytyčení hraniční linie,“ přiblížil Mikoláš.
Podle zahraničněpolitického analytika Radiožurnálu Milana Slezáka to však vypadá, že se obě strany ani v budoucnosti nedohodnou. „Je to jeden z příkladů sporů, které se táhnou po mnoho desetiletí a v obou zemích vyvolávají velké nacionalistické vášně,“ dodal.
