Papež František je na své první cestě po Evropě. Přijel do Albánie
Papež František si pro svou první zahraniční návštěvu na evropském kontinentu zvolil Albánii. Jeho cesta do převážně muslimské země podle Vatikánu symbolizuje soužití muslimů a křesťanů. Papež při průjezdu bulvárem v Tiraně ani jednou nezastavil a nepozdravil věřící. Nedovolila mu to přísná bezpečnostní opatření kvůli výhružkám islamistů.
Při svém vystoupení v prezidentském paláci se ostře opřel do radikálních skupin, které se za náboženství skrývají při zločinech proti lidskosti.
„Nikdo by neměl bojovat ve jménu boha, zatímco se dopouští útlaku a násilí. Náboženství se nesmí používat jako záminka k činům proti lidské důstojnosti nebo k odpírání práva na svobodu vyznání,“ zdůraznil.
Zároveň pochválil bezproblémové soužití různých náboženských skupin, které v Albánii žijí.
„Vzájemné soužití a respekt mezi skupinami katolíků, ortodoxních křesťanů a muslimů je vzácný dar pro každou zemi. Dvojnásob v době, kdy zvrhlé extrémistické skupiny ničí a překrucují pravého ducha víry,“ řekl papež František.
Papežovu návštěvu provázejí přísná bezpečnostní opatření kvůli zprávám o výhružkách radikálních islamistů. Vatikán sice požadoval, aby se nepřijímala žádná mimořádná opatření, albánské ministerstvo vnitra ale přislíbilo ‚maximální ostrahu‘.
Zdroj: ČTK
Zdroj: ČTK
Albánie je zemí, kde věřící byli v minulém století za vlády diktátora Envera Hodži vystaveni těm nejhorším útokům a represím ze strany státní moci.
Hlavní ulici v Tiraně dnes ozdobily albánské a vatikánské vlajky a obří portréty 40 katolických duchovních, vězněných či popravených právě v éře stalinistického diktátora Hodži.
Po vystoupení v prezidentském paláci sloužil František mši na náměstí Matky Terezy, pojmenovaném podle nejslavnější albánské katoličky. Mše se i přes deštivé počasí zúčastnily desetitisíce lidí, uvedla agentura AP.
Papež František se ovšem svou návštěvou snaží podpořit obyvatele země, která patří k nejchudším státům starého kontinentu, zároveň už je ale nedílnou součástí Evropy.
Vláda Envera Hodži
Paranoia Envera Hodži vyvrcholila v roce 1967, kdy albánský diktátor náboženství zcela zrušil a vyhlásil Albánii za první ateistickou zemi na světě.
Sám sebe přitom povýšil do role neomylného boha, který likviduje všechny oponenty bez rozdílu víry. Jen kostelů, ortodoxních a katolických, nechal Hodža zničit na 1800, mnohé pak byly přeměněny ve sklady, taneční sály nebo kina.
„Když jsem byl ve vězení, přál jsem si umřít. Tak hrozné to bylo. A když jsem viděl ostatní vězně, co už zemřeli, záviděl jsem jim to. Celkem popravili nebo umučili sto kněží a biskupů,“ vzpomíná na 26 let strávených v komunistickém žaláři otec Pllumi, jeden z mála duchovních, co mučení přežili. Nejhorší prý podle něho byly elektrošoky, kdy mu dráty zavedli do uší.
Doba totality a krutovlády už je naštěstí minulostí. Hodža skončil v propadlišti dějin a Albánie se v 90. letech minulého století vydala na cestu ke svobodě.
Znovuzrození utlačovaného národa pak symbolizovala i historická návštěva papeže Jana Pavla II. v Albánii v roce 1993. Katolíků dnes v téměř třímilionové zemi žije asi deset procent, více než polovina obyvatel pak vyznává Alláha. V zemi je ale také početná komunita ortodoxních křesťanů.
