Ukrajinec Ivancov se dostal z Azovstalu a neskončil v zajetí. ‚Týden jsem se schovával,‘ popisuje
Bylo to poslední místo ukrajinského odporu v Mariupolu. Na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina se z oceláren Azovstal neměla dostat „ani moucha“. Přesto když v polovině května 2022 obránci z pluku Azov podle rozkazu z Kyjeva kapitulovali, ne všichni se dostali do ruského zajetí. Oleksandr Ivancov se v továrně týden ukrýval. Nakonec se mu podle deníku The Guardian podařilo dostat až na území pod kontrolou Ukrajiny.
„Rozhodl jsem se schovat,“ popsal deníku The Guardian Oleksandr Ivancov. Podle jeho slov byla pravděpodobnost, že unikne a dostane se na Ukrajinou kontrolované území, jedna ku tisíci.
„Všichni si mysleli, že jsem blázen,“ vzpomínal. Cítil ale, že se nesmí dostat do ruského zajetí. Vyrostl totiž v Luhansku, ze kterého uprchl v roce 2014, když separatisté podporovaní Ruskem obsadili východ Ukrajiny. „Pochopil jsem, že by mě považovali za zrádce,“ řekl.
Velitel Azova chce znovu do boje proti Rusku. Vojáky přivezl z Turecka český vládní speciál
Číst článek
Proto se 16. května 2022 ještě s jedním vojákem rozhodli, že si v ocelárnách najdou úkryt, kde se na nějakou dobu schovají. Našli jej na konci tunelu, kam se dalo dostat pouze plazením. Dali si tam starou matraci, konzervy se sardinkami, čaj a kávu a také 15 lahví s dezinfekcí na ruce, kterou chtěli používat jako palivo, které hoří bez kouře a zápachu.
Spolubojovníci z pluku Azov mu ještě před odchodem do zajetí dali hodinky s kompasem a baterku. 19. května pak poslední skupina mariupolské ocelárny opustila. „Můj velitel si se mnou potřásl rukou a popřál mi štěstí. Jsem si jistý, že si myslel, že zemřu,“ popsal Ivancov. Na poslední chvíli jeho kamarád změnil názor a odešel do zajetí s ostatními.
Oleksandr Ivancov tak zůstal v úplném tichu. „Byl jsem připraven na smrt,“ vzpomínal.
O den později slyšel nad sebou kroky. Rusové prohledávali továrnu. Jeho ale nenašli.
Týden v tunelu
Původně chtěl zůstat v podzemí deset dní, protože věděl, že Rusové budou nejprve všude kolem hlídkovat, ale časem jejich ostražitost poleví. Po týdnu se ale začal zhoršovat jeho zdravotní stav a trpěl průjmem. Převlékl se proto do civilu a 26. května opustil svůj úkryt.
Pro případ, že by jej chytili, měl připravenou historku. Chtěl tvrdit, že je námořník, který se vrátil do Mariupolu, aby našel svou matku, která se ztratila. Pomoc mu v tom mělo i vstupní razítko, které měl v pasu.
Když vyšel z úkrytu, zahlédl ruské vojáky, jak sedí kolem ohně. Měli dobrou náladu, slyšel smích. Oleksandr se vydal podél trati, která vede kolem celého obvodu průmyslové zóny. Chtěl se dostat do centra města. Nakonec dorazil do obytné čtvrti.
Co se dělo dál, chce Ivancov zveřejnit v knize, která vyjde příští rok. Na území pod kontrolou Kyjeva se vrátil 6. června 2022. Za celou dobu se Rusům nepodařilo zjistit nejen to, že byl v Azovstalu, ale ani že sloužil u ukrajinských ozbrojených sil.
,Všichni ví, v jakém se vrací stavu.‘ Rok od bitvy o Azovstal zůstává v zajetí na 2000 jeho obránců
Číst článek
Oleksandr by tak podle deníku The Guardian měl být jedním ze dvou obránců Azovstalu, kteří nepadli do ruského zajetí. Asi 2000 jich tam pořád zůstává. 50 jich zemřelo loni při explozi v zajateckém táboře v Olenivce. Ti, kteří se dostali ze zajetí při výměně vězňů, mluví o mučení ruskými dozorci, hladu a sexuálnímu zneužívání.
Jednosměrná letenka
Ivancov vstoupil do pluku Azov už v roce 2015 krátce poté, co vytlačil proruské rebely z Mariupolu. V tom následně pět let žil, oženil se a měl syna. Pak se přestěhoval do Kyjeva. Pracoval pro britskou firmu, která zajišťovala bezpečnost lodí. Měl odrazovat somálské piráty od útoku.
Když začala ruská invaze, byl v Indickém oceánu. Vrátit se domů přes Suezský průplav a Egypt mu trvalo 19 dní. V té době již Rusové obklíčili Mariupol. V Kyjevě se znovu připojil k pluku Azov a nabídli mu jednosměrnou letenku do Mariupolu.
Přijal a s dalšími 30 dobrovolníky 25. března vyrazili ve dvou vrtulnících Mi-8 do Mariupolu. Jejich cílem byl Azovstal. Vezli také protitankové zbraně NLAW a Matador, léky a komunikační systém Starlink.
„Po přistání jsme všechno vynesli a naložili těžce zraněné. Někteří přišli o končetiny,“ popsal. Jeho vrtulník se bezpečně vrátil. Byl ale poslední. Všechny ostatní evakuační lety Rusové sestřelili.
Rusové v té době již pronikli do města a bojovalo se o každou ulici. Ivancova poslali bránit univerzitu, která leží kousek od mariupolského divadla, které týden předtím (16. března) zasáhlo ruské letectvo a kde zemřelo na 600 lidí.
Zelenskyj připomněl výročí útoku na divadlo v Mariupolu. Rusům pohrozil válečným tribunálem
Číst článek
Ještě té noci jej zasáhli do ruky a Oleksandr ztratil svou zbraň. Brzy si ale vzal zbraň svého seržanta, který padl. Později slyšeli ruské vojáky, jak zajali Ukrajince. „Začali je bít,“ vzpomínal.
On s kamarádem proklouzli do Italské ulice. Tam si jich všiml nepřátelský voják, kterého odpovědí v ruštině zmátli, proto si myslel, že jsou spolubojovníci. Dostali se tak k němu blíž. „Viděl jsem siluetu a vystřílel jsem do ní celý zásobník. Pak spadla na zem,“ vyprávěl.
‚Ještě teplé kafe‘
Další tři dny se Ivancov se svým kamarádem pohyboval pouze v noci. Nakonec se dostali do továrny na rybí konzervy, kde mělo být ukrajinské velení. To ale krátce předtím odešlo. „Nechali tam i kafe. Bylo ještě teplé. Snědli jsme tyčinky Snickers a rozhodli jsme se pokračovat,“ řekl s tím, že mířili k Azovstalu.
To ale znamenalo dvakrát překročit řeku Kalmius. V přístavu našli nafukovací člun. Ivancov v něm natočil video, jak jeho kolega pádluje. „Je to jeden z nejstatečnějších lidí, které znám. Je v ruském zajetí,“ dodal.
V Rusku soudí vojáky z ukrajinského pluku Azov. Obvinění čelí i ženy, které pracovaly jako kuchařky
Číst článek
Na druhém břehu je začali Ukrajinci ostřelovat, protože si mysleli, že jsou to Rusové. Ivancov s kamarádem běželi po lesní cestě, pak se jim podařilo najít další loď a překonat řeku i podruhé. S rukama nad hlavou dorazili do Azovstalu k pluku Azov. To bylo 30. března.
Ivancov dostal za úkol přinášet jídlo a munici přes velký otevřený prostor, který byl pod palbou, a také vykopávat oběti náletů. Nejméně dvakrát se mu povedlo zachránit i někoho živého.
Oleksandr do jisté míry soucítí s Rusy, kteří padli v Mariupolu. Na hlídce viděl nepřátelského vojáka, jak s nočními brýlemi vyhlíží z okna v prvním patře. Odstřelovač roty ho zabil a také i dalšího Rusa, který rozsvítil baterku. Hodně těchto tvrzení Ivancov doplňuje videi nebo fotografiemi, které pořídil na svůj telefon.
