‚Občas je potřeba udělat krok vzad.‘ Z polského zákona o holokaustu zmizí kontroverzní tresty

Polská vláda couvá. Přinejmenším co se týče kontroverzní lednové novely zákona o Ústavu paměti národa (IPN), známé jako „zákon o holokaustu“. Premiér Mateusz Morawiecki ve středu překvapivě navrhl poslancům ve zrychleném čtení vyškrtnout článek, podle kterého hrozí až tříletý trest za připisování podílu na zločinech nacistů Polákům, pakliže to je v rozporu s fakty a skutečností. Zákon dříve ostře odsoudil Izrael i Spojené státy.

Aktualizováno Varšava (Aktualizováno: 19:10 27. 6. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Polský premiér Mateusz Morawiecki při středečním projevu v Sejmu. | Foto: Sławomir Kamiński | Zdroj: Reuters

„Občas je potřeba udělat krok vzad,“ zahájil své úterní vystoupení v Sejmu předseda poslaneckého klubu vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Ryszard Terlecki.

'Jsme rozčarovaní, ohrozíte svobodu slova.' Američané ostře reagují na polský zákon o holokaustu

Číst článek

Vysvětloval tak návrhy premiéra na změny v zákoně, který v zimě vzbudil mezinárodní kontroverze.

'Kýble nepříjemných tekutin'

„Cílem zákona byl a pořád je boj za pravdu o 2. světové válce a poválečných letech,“ řekl pak v dolní komoře premiér Morawiecki v projevu, ve kterém náhlé změny obhajoval. Vláda podle něj neustupuje a dál usiluje o obranu dobrého jména Polska a historickou pravdu.

„Ten otřes byl potřebný. Kvůli němu o tom začal celý svět mluvit. Teď už nikdo nebude používat výraz polské tábory smrti,“ dodal.

To, že se na Polsko „vylily kýble, řekněme, nepříjemných tekutin“ podle Morawického ještě neznamená, že vláda neměla pravdu.

O novele informoval zástupce kanceláře premiéra ve středu ráno a už po půl desáté odpoledne pak začali ve zrychleném řízení předem neoznámené změny projednávat.

„Kdo veřejně a navzdory faktům připisuje polskému národu nebo polskému státu odpovědnost nebo spoluodpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší (...) nebo jinak vážně snižuje odpovědnost skutečných pachatelů těchto zločinů, podléhá pokutě nebo trestu odnětí svobody až do výše 3 let.“

Novela o IPN, čl. 55 a) (článek, který se nově ze zákona má vypustit)

Ze zákona se mají vymazat trestně právní ustanovení uvedené v článku 55 zákona (viz box vpravo).

Sejm změny schválil ve středu před půl dvanáctou, v pět odpoledne pak zakon potvrdili senátoři a o dvě hodiny později podepsal prezident Andrzej Duda.

Při expresním projednávání v Senátu byla stejně jako ve sněmovně omezena diskuse zákonodárců, to pobouřilo opozici. V obou komorách parlamentu má PiS pohodlnou většinu.

Zničili jste vztahy s Izraelem, hřměla opozice

„My jsme vás varovali, ale vy jste neposlouchali. Během půl roku jste zničili vztahy polsko-izraelské, polsko-americké i polsko-ukrajinské. Je to den vaší kompromitace, nikdo vám to nezapomene,“ kritizoval vládu opoziční poslanec Michał Szczerba z Občanské platformy.

Straně PiS, která zákon v lednu na Mezinárodní den památky obětí holokaustu prosadila, šlo údajně především o zamezení používání termínu „polské tábory smrti“, který se v některých případech chybně používá pro pojmenování německých nacistických koncentračních táborů nacházejících se na dnešním území Polska.

Ujistíme Izraelce, že nechceme trestat za mluvení o temných stránkách polských dějin, říká historik

Číst článek

Novela v únoru vzbudila široké mezinárodní kontroverze a zhoršila vztahy Polska s Izraelem, Ukrajinou i Spojenými státy. Izraelci a Američané chápali zákon jako pokus o vymazání činů polských vyděračů, udavačů a kolaborantů, kteří se podíleli na masakrech a vyvražďování Židů.

Soud se k zákonu dosud nevyjádřil

Prezident Andrzej Duda novelu na začátku února podepsal a zákon tak nabyl účinnosti k 1. březnu. Duda ale zároveň poslal zákon k posouzení ústavnímu soudu. Ten měl mimo jiné posoudit, zda zákon neomezuje svobodu slova a také přiměřenost trestu, do konce června ale své stanovisko nesdělil.

Politici PiS nejprve jakékoli změny odmítali, mluvčí strany úpravy Beata Mazureková vyloučila. „Nebudeme měnit žádné předpisy v zákoně o IPN. Máme dost obviňování Polska a Poláků z německých masakrů,“ napsala na konci ledna na twitteru.

Později politici avizovali dočasné „zmrazení“ předpisu. „Jsem člověk a dělám chyby,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki z PiS na konci března s tím, že je otevřený změnám v zákoně. „Situaci Polska v mezinárodní aréně chceme napravit,“ doplnil. Detaily tehdy ale neupřesnil.

Zákon o holokaustu? 'Je to absurdní. Nebýt vědcem, spáchal bych trestný čin,' říká polský historik

Číst článek

Izraelsko-polské vztahy vylepšovali prezidenti obou zemí při dubnovém Pochodu živých v Osvětimi. Možnost novelizace zákona potom na konci května po třídenní návštěvě Izraele připustil vicepremiér Jarosław Gowin. Náhlý červnový termín změn je ale nečekaný.

Fungování v praxi?

A jak zatím zákon funguje v praxi? Podle soukromé televize TVN od března do konce května přišlo 79 oznámení o podezření z porušení zákona. Prokuratura se zabývala jen deseti z nich a všechny nakonec zamítla.

V době druhé světové války přišly o život až tři miliony polských Židů. Část Poláků jim pomáhala se skrývat. Více než 6700 polským občanům za to Izrael udělil titul Spravedlivý mezi národy.

Někteří Poláci se ale podíleli také na udávání, vydírání a vraždách Židů. Podle historika Andrzeje Żbikowskiého z Židovského historického institutu ve Varšavě se u deseti až dvaceti tisíc mrtvých dá dokázat výrazný podíl viny Poláků.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme