Rusové za každou odvezenou ukrajinskou mrtvolu platili, hodně lidí zmizelo, říká paní Ludmila z Izjumu

Borovicové háje na severovýchodě Ukrajiny vydávají další otřesná svědectví o ruské invazi. Z hrobů u města Izjum už za tři dny exhumovali přes 170 těl obětí – civilistů i vojáků. Byl u toho i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Izjum Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijeli jsme na okraj města Izjumu. Tady začínají borovicové lesy. V těchto místech měli Rusové v písku zakopané své tanky a další vojenskou techniku. Zbyla tu obrovská spousta jam po ruské armádě, ale to bohužel nejsou ty jámy, ke kterým teď jdeme.

Přehrát

00:00 / 00:00

Exhumace obětí války v Izjumu pokračují. Poslechněte si reportáž zvláštního zpravodaje Martina Dorazína přímo z místa

O něco dále jsou policejní auta a stan. A na zemi spousta bílých a černých pytlů. To jsou těla těch, které exhumovali dnes. Hroby jsou tady očíslované, bezejmenné 127, 126, 125. Zde je jedno z mála jmen na kříži: Raisa Trifonovna Tkačenková zahynula 17. dubna 2022. Celý les je plný hrobů, napočítali jich 445. Plus jeden hromadný.

Právě přede mnou exhumovali jedno z těl. Po pravé straně jsou čtyři experti v bílých kombinézách a vytahují tělo zabalené do nějakého prostěradla. Potřebují k tomu popruhy, aby se ostatky úplně nerozlámaly. Vidím nohy toho člověka, na kterých jsou kalhoty nebo punčocháče. A je lepší nasadit si masku, protože ten zápach začíná být nesnesitelný.

Na tento hřbitov přišla hledat ostatky svého muže a své tchyně také paní Ludmila. Ta má v celé té hrůze alespoň malinký kousek štěstí. Pamatuje si, kde zahrabali jejího manžela. Neví ale, kde je hrob tchyně.

„Moje tchyně šla vyzvednout nějaké doklady, ale na místo nedorazila. Cestou ji zabila letecká bomba. My jsme se s manželem schovávali ve sklepě, já jsem spala dál od vchodu, on si lehnul hlavou blíž ke schodům, aby se mu lépe dýchalo. Pak přišel úder a on byl na místě mrtvý. Byla tma, zkoušela jsem dýchání z úst do úst, ale bylo to marné. Sama jsem byla zraněná…. Zůstala jsem úplně sama. Je to hrozně těžké – kdybych neměla své zvíře, určitě bych se z toho zbláznila.“

Manžela Juru paní Ludmila pohřbila na dvoře.

„22. května přijela dodávka s nápisem Náklad 200. Vykopali tělo a převezli je sem – do lesa. Byla jsem proti, protože jsem chtěla počkat a pohřbít manžela na hřbitově po boku jeho rodičů. Oni mě ale vůbec neposlouchali. Ukázalo se, že jim Rusové za každou odvezenou ukrajinskou mrtvolu platili. A hodně lidí prostě zmizelo beze stopy – mezi nimi i moji přátelé. Teď nacházejí mrtvoly s prostřelenou hlavou nebo se sáčkem na hlavě. Prostě je mučili, zabíjeli a pohřbívali.“

Podle oficiálních informací, které nám podal Dimitro Ševčuk, šéf týmu vyšetřování válečných zločinů prokuratury, ještě není jasný celkový počet lidí, kteří jsou tady pohřbeni. Nebo spíš zahrabaní. V některých hrobech totiž neleží jedno tělo, ale dvě nebo čtyři. V těch, které už exhumovali, jsou i ženy a děti.

Pokud počasí dovolí a nebude příliš pršet, měly by tyto práce skončit do konce týdne. V pondělí se tady měl objevit tým expertů OSN, ale zatím nedorazil.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme