Expert: Putin zřejmě spoléhá na to, že kapitalisté prodají Rusku i provaz, na kterém budou oběšeni

Ruský prezident Vladimir Putin oficiálně uznal nezávislost povstaleckých republik na východě Ukrajiny a vyslal tam „mírové“ vojenské jednotky. Většina členů Rady bezpečnosti OSN to odsoudila. „Nejde jen o další fázi ruské okupace části ukrajinského území, ale o ekonomický tlak na Ukrajinu, která je sevřená ruskou armádou prakticky ze všech stran,“ říká poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Tomáš Pojar.

Praha/Moskva/Kyjev Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin | Foto: Sergei Savostyanov | Zdroj: ČTK/AP

Pojar soudí, že mimo to dojde v rámci Severoatlantické aliance (NATO) k jednání o posílení jejího východního křídla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Většina členů Rady bezpečnosti odsoudila ruské uznání povstaleckých oblastí na východě Ukrajiny

„Nepochybně bude debata také o tom, jakým způsobem podpořit Ukrajinu, protože nejde jen o další fázi ruské okupace části ukrajinského území, ale i o ekonomický tlak na Ukrajinu, která je sevřená ruskou armádou prakticky ze všech stran,“ upozorňuje bezpečnostní analytik a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut Pojar. 

Pokud jde o kroky České republiky, k těm bude docházet na půdě Evropské unie popřípadě NATO v koordinaci se Spojenými státy, Velkou Británii a dalšími zeměmi. „To je nejvíc, co můžeme učinit jak na podporu Ukrajiny, tak abychom dali jasně najevo, že to, co Rusko udělalo, považujeme za další okupaci ze strany Ruské federace,“ vysvětluje Pojar.

Hosté Tématu dne

  • Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, bývalý diplomat, poradce premiéra Petra Fialy (ODS) pro zahraničí a bezpečnost
  • Vladimír Baar, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity
  • Jiří Just, publicista
  • Vilém Semerák, Institut ekonomických studií FSV UK

O společném postupu informoval dříve v úterý také český premiér Petr Fiala (ODS) nebo ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), informovali jsme o tom zde.

Rusko pohřbilo minské dohody

Vždy je možné a má smysl dojednávat příměří, míní bezpečnostní analytik Pojar. „Vždycky má být snaha zabránit válce a eskalaci. Uvidíme, jestli jde o poslední krok v této fázi ruského tlaku, nebo je to jen jeden z řady. V tuto chvíli si Kreml rétoricky připravuje pozici k dalšímu tlaku a postupu. Rusko teď zamíchalo kartami a v zásadě pohřbilo a pošlapalo minské dohody,“ shrnuje host Tématu dne a dodává, že okupační armáda se nemusí na linii dotyku zastavit.

Že Ruská federace naprosto pošlapala mezinárodní právo, konstatuje i politický geograf z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Vladimír Baar. „Na rozdíl od pana Pojara si ale myslím, že sankce by měly být spuštěny v plné síle hned všechny,“ říká.

Jako jeden z největších možných trestů považuje vyloučení agresora z OSN. „To je ale bohužel asi nemožné,“ uznává ale s odkazem na historickou paralelu z roku 1939, kdy byl někdejší Sovětský svaz jako jediný stát vyloučen ze Společnosti národů v reakci na invazi do sousedního Finska.

Baar je přesvědčen, že mírné sankce nic nevyřeší, protože Rusko bude hledat cesty, jak je obejít. Připomíná třeba přesunutí výroby některých západních firem na ruské území po uvalení sankcí za okupaci Krymu.

„Už Lenin spoléhal na to, že kapitalisté prodají Rusku i provaz, na kterém budou oběšeni. A myslím si, že na to dnes spoléhá i Putin.“

Vladimír Baar

Řadoví Rusové mají obavy

Přestože Kreml tvrdí, že stát má finanční polštář, díky kterému případné sankce zvládne, řadoví občané se restrikcí obávají, upozorňuje publicista Jiří Just, který dlouhodobě pobývá v Moskvě.

„Stát to možná vydrží, ale životní úroveň Rusů bude dál klesat. Už teď je přitom na velice nízké úrovni oproti letům 2012 až 2014, kdy ještě byly vztahy mezi Ruskem a Západem relativně normální,“ domnívá se Just.

Část expertů podle publicisty spekuluje o tom, jestli prezidentu Putinovi opravdu stojí za to sázka na konfrontaci se Západem. „Je to skutečně velký problém pro Rusko, které je ve špatné ekonomické kondici,“ říká.

Češi dramatický propad nepocítí

Obavy z dopadů sankcí mohou mít i některé evropské státy, které s ruským trhem aktivně obchodují. Češi se nicméně obývat nemusí, ujišťuje Vilém Semerák z Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Nemuselo by se jednat o dramatický propad. V případě velmi extrémních sankcí, které by prakticky přerušily oboustrannou obchodní výměnu, by se ztráta pohybovala kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.

Martina Mašková, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme