Vyšetřovatel Smolenska: Atentát? Poláci jen nechtějí přijmout, že šlo o sérii triviálních chyb

„Bylo to jako přecházet zkratkou místo po přechodu. Jednou vás to auto ale srazí,“ říká o porušování pravidel bezpečnosti létání pro iROZHLAS.cz Maciej Lasek. Poslední léta v mediích vytrvale vyvrací teze o tom, že před osmi lety došlo u ruského Smolenska k atentátu. Na vyšetřování neštěstí se v letech 2010 a 2011 podílel a za výsledky si stojí, i přestože je současná vláda strany Právo a spravedlnost zpochybňuje.

Rozhovor Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyšetřovatel smolenské letecké katastrofy Maciej Lasek ve své kanceláři na varšavské Politechnice | Foto: Filip Harzer | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co jste dělal 10. dubna 2010, pamatujete si to?
Jel jsem do jedné letecké školy dělat bezpečnostní školení pilotů, a když jsem vyjížděl, dostal jsem první informaci o tom, že u Smolenska havarovalo polské vládní letadlo, ale to jsme ještě detaily nevěděli. Potom jsme pokračovali ve školení, měli jsme zapnutou televizi, a když se potvrdilo, že to bylo prezidentské letadlo a že všichni zemřeli, lidem do očí vyhrkly slzy.

Maciej Lasek

Od roku 2002 pracoval ve Státní vyšetřovací komisi leteckých nehod, podílel se na vyšetřování 120 nehod a vážných incidentů. Od května 2010 do července 2011 byl členem komise vyšetřující okolnosti nehody Tu-154M u Smolenska z 10. dubna 2010. Od roku 2011 působí na Varšavské politechnice, kde vyučuje o vyšetřování leteckých nehod. Napsal 56 vzdělávacích publikací.

A co bylo ten den dál?
Tehdy jsem byl zástupcem šéfa civilní komise. Celou věc měla ale vyšetřovat komise vojenská. Měl jsem pak hodně zmeškaných hovorů, protože mě někdo napsal na seznam pasažérů letu premiéra do Smolenska (tehdejší předseda vlády Donald Tusk odpoledne letěl na místo nehody, pozn. red.), ale bohužel jsem ho nestihl. Vrátil jsem se do Varšavy a s celou komisí jsme byli připravení pomoci našim kolegům z armády. Večer nás pak poprosili o pomoc. Později, na začátku května, byla vyšetřovací komise rozšířena: 17 vojenských specialistů a 17 civilních s předsedou, ministrem vnitra Jerzym Millerem. Ocitl jsem se tam také jako zástupce předsedy letecké podkomise, která byla součástí vyšetřovací komise.

Byl jste i přímo u Smolenska, na místě katastrofy?
Ne, ale bylo tam 18 členů komise, mezi 10. a 21. dubnem, tehdy se ukončily práce na místě nehody a následující výjezdy už byly do Moskvy, pro ruské dokumenty, podílení se na výzkumu černých skříněk. Polský zástupce byl také součástí paralelního vlastního ruského vyšetřování, my jsme do něj mohli nahlížet, kdežto Rusové do polského ne.

Jaké byly závěry vaší komise?
Pracovali jsme 15 měsíců do července 2011, kdy jsme publikovali vyšetřovací zprávu, která měla 1550 stran. Představili jsme ji veřejnosti a rodinám obětí a vypadalo to, že tím naše práce končí. Byli jsme tam od toho, abychom zkoumali příčiny katastrofy, ne abychom komunikovali s médii. Vydali jsme 45 doporučení, protože to bylo cílem našeho výzkumu, ne určit to, kdo je vinen – od toho je prokuratura a soud –, ale napravit chyby v systému. Jenže pro politiky a média to byl teprve začátek.

Fakta nejsou třeba, Smolensk funguje v polské politice na emocích a traumatu, říká politolog

Číst článek

Co se dá tedy označit za hlavní příčinu toho leteckého neštěstí?
Ke smolenské katastrofě došlo v důsledku ignorování mnoha předpisů a procedur. Všechny ty předpisy vznikají po nějaké zkušenosti, nejčastěji tragické, a neslýchanou hloupostí je ignorování těchto hořkých zkušeností. Bylo to jako přecházet zkratkou místo po přechodu. Dlouho se nemusí nic stát, ale pak vás jednou může srazit auto.

Po zveřejnění zprávy komise se začaly objevovat teorie o atentátu a spiknutí. Mají některé reálný základ?
Neměly žádnou oporu ve faktech, ale my máme rádi pohádky, mýty a legendy. Jsou i ti, kteří věří v placatou zemi... Obyčejnému Polákovi nejde do hlavy, že ke katastrofě, při které zemřel prezident, došlo z tak triviálních důvodů, že se elitní piloti mohli dopustit takových chyb. Ale tak to bylo.

Hlavním autorem takových teorií je exministr obrany Antoni Macierewicz, jeho podkomise na ministerstvu obrany dále pracuje a on je v jejím čele. Jak funguje?
Poslanec Macierewicz mluví o atentátu, protože to může říkat bez jakékoli opory o fakta, on už to říkal tři měsíce po nehodě. Je to politik, osoba, která za svá slova nemá odpovědnost. Já jsem expert a musím se opírat o fakta. Tečka. Macierewiczova komise pracuje dva roky, déle než my, ale do Smolenska nejela, sedí a kouká se na snímky, které jsme pořídili my, prokuratura a Rusové. A na tomhle základě vytváří další a další teorie. Žádný z členů té komise nikdy nevyšetřoval letecké neštěstí. Je tam architekt, specialista na betonové konstrukce, na jihoamerickou indiánskou hudbu, je tam bývalý poradce Putina...

Vrak letadla Tu-154M v dubnu 2010 u Smolenska | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Před rokem tato komise přišla s teorií o termobarickém výbuchu, v nejbližších dnech chce publikovat část další zprávy, podle které mělo dojít k výbuchu uvnitř jednoho z křídel, hypotéz je ale daleko víc. Zaznamenáváte je?
Je už velmi těžké je všechny spočítat. Někdo říká, že jich bylo sto, někdo, že třicet, někdo, že tři sta – stačilo by to na diplomovou práci. Počet výbuchů, druhy výbuchů a místa výbuchů se průběžně mění nebo jich je víc. Macierewiczova komise má za úkol napasovat počet a místa výbuchů do svojí teze o atentátu. S tím termobarickým výbuchem z loňska přišli proto, že zanechává nejméně stop. Sami řekli, že zkoumali různé typy výbuchů, a tenhle zanechává nejméně stop. To je kuriózní, protože nejsou žádné stopy výbuchů, hledají materiál, který žádné nezanechává. Ale i ten termobarický výbuch nějaké stopy zanechá.

Jedna z černých skříněk zachytila okamžik výbuchu, uvedla komise vyšetřující tragédii ve Smolensku

Číst článek

V rozhovoru pro Polský rozhlas v minulém týdnu Macierewicz řekl, že stop po výbuchu je více než sto.
Žádné stopy po výbuchu neexistují. V roce 2010 první chemické výzkumy dělal armádní chemický institut a žádné nenašel, v roce 2012 polská prokuratura jela do Smolenska, ohledala vrak letadla, vybrala části a v Polsku je pak prozkoumala, také byly odebrány vzorky z těl a všechen fyzikální a chemický výzkum výbuch vyloučil. Macierewicz bádá jen virtuálně a odmítá všechna fakta včetně zápisů ze záznamových zařízení. Tam je mimo jiné slyšet rozhovor posádky, to, že letadlo bylo ve výšce 20 metrů, pak ještě kleslo a pak zvuk nárazu do stromů...

Současná vláda Práva a spravedlnosti (PiS) tvrdí, že během vyšetřování došlo k řadě pochybění a to mu bere legitimitu. Říkají, že se pominuly stopy a podobně. Stala se taková pochybení?
Řeknu to tak: kdybychom si mysleli, že se nám nepodařilo zajistit všechny důkazy, vyšetřování bychom neukončili. A jestli ho bylo možné provést lépe? Určitě, vždycky to jde lépe, ale tahle vláda nepředstavila nic jiného. My jsme byli ve Smolensku, v Moskvě, měli jsme vlastní kopie zápisů z černých skříněk, z komunikace z věže ve Smolensku...

Vás pak strana PiS schválením nového zákona o letectví z Komise vyšetřování leteckých nehod odvolala, ministr Andrzej Adamczyk vás tehdy kritizoval za „politizaci vaší činnosti“.
Změnily se zákony o letectví, mně tím skončil pracovní poměr. Na protest proti změnám odešlo 60 procent členů komise a na moje místo v civilní komisi přišel voják, to snad jinde na světě není, jen v juntách.

Polské rozhovory na iROZHLAS.cz

Server iROZHLAS.cz v poslední době přinesl několik rozhovorů s polskými osobnostmi, politiky i politology. Mluvili jsme například s levicovým starostou severopolského města Słupsk a prvním otevřeným gayem v polské politice Robertem Biedroniem. O problematice potratů a polském ženském hnutí jsme hovořili s feministkou a političkou Barbarou Nowackou.

Své názory na média a politiku vyjádřil ve dvou rozhovorech šéfredaktor konzervativního týdeníku Do Rzeczy Paweł Lisicki - první část tady, druhá zde. O výměně premiéra a změnách v polské vládě jsme se bavili s význačným polským politologem Rafałem Matyjou. Břitkou polskou politickou satiru Ucho předsedy jsme rozebrali v rozhovoru s představitelem postavy prezidenta Andrezeje Dudy Pawłem Koślikem. Článek si můžete přečíst zde.

Pozadí neonacistické scény v zemi popsal v rozhovoru novinář soukromé televize TVN a autor investigativní reportáže Bertold Kittel. O sporu Polska a Izraele o "zákoně o holokaustu" jsme mluvili s předním historikem a politologem Andrzejem Dudkem. Na polsko-izraelská jednání jsme se ptali přímo člena polské delegace Grzegorze Berendta.

O významu smolenské letecké katastrofy mluvil politolog Nikola Ksiazek, o vyšetřování nehody z roku 2010 pak člen vyšetřovací komise Maciej Lasek.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme