Syřané hladoví a protesty se opět probouzejí. Asadovy problémy přinášejí dilema i do spojenecké Moskvy

V Sýrii ožívají vzpomínky na počátek konfliktu, který stál život 400 tisíců lidí a miliony dalších vyhnal z domovů. V oblastech ovládaných syrským režimem se totiž opět probouzejí protivládní protesty vyvolané hlubokou ekonomickou krizí v zemi. Je postavení Bašára Asada v ohrožení? „Režim je postavený na Asadovi, je proto otázkou, kdo by místo něj mohl nastoupit,“ podotýká expert Jan Daniel. Rady si neví ani Rusko jakožto hlavní spojenec režimu.

Analýza Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pod hranicí bídy žije více než 80 procent Syřanů, potraviny jsou přitom extrémně drahé. Asadovy potréty jsou ale všudypřítomné | Zdroj: Reuters

V oblastech, které kontroluje syrská armáda, znovu ožívají protesty. Nejsou tak masové jako demonstrace v roce 2011, kdy se v zemi vzedmula vlna povstání proti režimu Bašára Asada, i tentokrát ale hněv lidí míří proti vládě. Britská televize BBC podotýká, že země je pro zahraniční novináře uzavřenější než kdykoliv předtím, ekonomická měřítka ale ukazují, že se životní úroveň obyčejných Syřanů výrazně zhoršila.

Spojené státy uvalily nové sankce na syrský režim, míří na Asadovu rodinu, podporovatele a partnery

Číst článek

Podle citovaného zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky Marka Lowcocka „Syřané hladoví takovým způsobem, jak tomu nebylo ani před jedním nebo dvěma lety“.

Syrský režim totiž zažívá hlubokou ekonomickou krizi, kdy se tamní měna propadla na rekordní minimum. Zatímco na začátku války v roce 2011 se syrská libra prodávala v kurzu 47 liber za dolar, teď se kurz pohybuje kolem 3000:1. Pod hranicí bídy žije více než 80 procent Syřanů, potraviny jsou přitom extrémně drahé – jídlo je dvakrát tak dražší, než bylo v loňském roce, píše BBC.

„Krize je zásadní, určitě výraznější než v minulosti. Země, která byla už předtím ekonomicky vyčerpaná, je nyní navíc zničená válkou a nemá kde brát další zdroje,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel.

Odborník na Blízký východ podotýká, že s ohledem na americké sankce se režim potýkal s ekonomickými problémy už před válkou, během které se potíže ještě víc prohloubily. „Režim se nicméně zvládal držet nad vodou částečně díky půjčkám z Íránu, pašování přes Libanon a díky finančním injekcím z Ruska, byť ty proudily hlavně do vojenských složek,“ popisuje Daniel.

Do zásadních ekonomických problémů se nyní nicméně dostaly také Írán a Rusko – mimo jiné kvůli krizi způsobené pandemií koronaviru. Hlavní příčina tristního stavu syrské ekonomiky ale leží především v sousedním Libanonu, který Damašek propojuje se světovou ekonomikou. I jeho hospodářství ale čelí vážným potížím.

Humanitární pracovník: V Idlibu denně umírají civilisté, situace je šílená. Syrský režim je ale na koni

Číst článek

Chudne Libanon i Sýrie

„V Libanonu se rozpadl finanční systém. Banky přestaly fungovat, v zemi přestaly obíhat dolary a libanonská měna se dostala do podobné finanční spirály jako ta syrská,“ přibližuje Jan Daniel situaci v sousední zemi, kde tisíce lidí vycházejí do ulic, aby vyjádřili nespokojenost s vládou – kromě korupce ji viní z neschopnosti řešit dlouhodobě špatnou ekonomickou situaci obyvatel, kterou navíc prohloubila opatření proti koronaviru.  

V libanonských bankách měla většina syrských elit uložené peníze, teď se k nim ale nemohou dostat. Co je však důležitější, kvůli problémům v Libanonu není možné do Sýrie dovážet zboží ze zahraničí – to vedlo k inflaci a ztrátě hodnoty syrské měny.

„Kvůli tomu zdražují všechny věci, které je potřeba dovážet – což je velká většina – a snižuje se i hodnota výplat syrských státních zaměstnanců. Proto je ekonomická krize zcela zásadní, tentokrát ale vychází trochu z něčeho jiného než v minulosti, kdy to byl probíhající ozbrojený konflikt. Ten samozřejmě stále trvá a stejně tak trvají jeho materiální následky, protože se k němu přidala finanční krize,“ vysvětluje expert na Blízký východ.

Na kritickou situaci v Sýrii upozorňuje také Světový potravinový program – podle meziročního srovnání se průměrný nákup potravin syrských domácností v dubnu zvýšil o 111 procent. „Vidíme, že děti chodí spát hladové, k tomu předtím nedocházelo… Realita je teď taková, že si lidé jídlo prostě nemohou dovolit,“ varoval pro Financial Times zástupce OSN v Sýrii Imran Riza.

Rusko neví, co dělat

Hluboká ekonomická krize v Sýrii přidělává starosti i Rusku, které je Asadovým nejbližším spojencem.

Koronavirus v Turecku? ‚Opatření byla zaváděna neohrabaně, obavy o ekonomiku sílí,‘ říká novinářka

Číst článek

„Rusko v Sýrii nikdy neinvestovalo nějaké zásadní peníze – poskytovalo především vybavení syrské armádě, omezené investice do infrastruktury a obecně se snažilo o investice do sektorů, které mohou přinést nějaký zisk nebo geopolitické výhody. Rusko se vždy snažilo, aby byl syrský režim opět normalizovaný na mezinárodní scéně, aby tam investice do rekonstrukce země provedli Američané nebo Evropané,“ míní Daniel.

I Moskva jakožto Asadův spojenec nicméně ztrácí s režimem trpělivost – především kvůli neochotě syrských lídrů k jakýmkoliv ústupkům. Jak pro server Arab News tento týden popsala analytička Dania Koleilat Chatíbová, Moskva teď podle ní „stojí před hlavolamem, jak zařídit Asadův odchod, ale zároveň si zachovat tvář syrského spojence“.

Podle analytika Ústavu mezinárodních vztahů je těžké soudit, jestli Rusko k sesazení Asada směřuje a kdo by ho případně měl nahradit.

„Režim je postaven na Asadovi, jeho osobních vazbách a kultu osobnosti, je proto otázka, kdo by místo něho mohl nastoupit. Rusko se v minulosti snažilo tlačit režim k větším ústupkům, které by umožnily lepší komunikaci s Evropskou unií – Moskva by tak mohla říct: ‚Podívejte se, země se začíná reformovat, je tedy čas začít tam investovat a poskytovat humanitární pomoc‘,“ popisuje Daniel.

Libanon se potýká s finanční a ekonomickou krizí. Pozastavil splácení dluhu ve výši 1,2 miliardy dolarů

Číst článek

Syrské elity ale jakékoliv ústupky dlouhodobě odmítají – Asad tvrdí, že válku vyhrál, tak proč by měl ustupovat? O tom, že Rusko ztrácí s vedením syrského režimu trpělivost, se nicméně spekulovalo v minulosti několikrát. Například v roce 2016 list Financial Times napsal, že podle jeho informací Moskva vyzvala Asada k odstoupení, ten ale „rozzuřeně odmítl“.

Dalším zádrhelem je pak to, že rozhodování o syrském režimu nestojí jen na Rusku, ale také na spolupráci s Íránem a dalšími státy.

„Vize toho, kam by země měla v budoucnu směřovat, je mezi těmito dvěma státy a jejich spojenci uvnitř Sýrie trochu jiná. Osud Asada proto nezáleží jen na Rusku – musí to být větší dohoda mezi Moskvou, Íránem a velkou částí vnitřních syrských elit,“ říká blízkovýchodní analytik Daniel, podle kterého je režim sice postavený na Asadovi, velkou roli tam ale zároveň hrají i jednotlivé ekonomické a vojenské elity. Pohnout celým tímto systémem proto nebude snadné.

Kdo pocítí sankce Západu?

S cílem srazit režim zmítající se v ekonomické krizi na kolena a donutit tak Asada k usednutí k jednacímu stolu nyní Spojené státy zavádějí nové sankce, které začaly platit tento týden.

Zákon s názvem Caesar Syria Civilian Protection Act, na jehož základě jsou nové americké sankce uvaleny, míří na celkem 39 lidí a subjektů napojených na syrský režim, včetně prezidenta Bašára Asada a jeho manželky. Kromě toho sankce proti syrskému režimu na konci května prodloužila také Evropská unie.

Krok k usmíření Sýrie? Na tajné schůzce v Berlíně se sešli zástupci válkou znesvářených komunit, píše BBC

Číst článek

„Není zatím jasné, co od sankcí čekat. Přinesou další tlak na ekonomiku, další zhoršení ekonomické situace, nicméně je těžké říct, jestli donutí Asada přijít k jednacímu stolu. Ze strany režimu takové signály zatím příliš nejsou, ale pokud by je k něčemu takovému tlačili Rusové, je možné, že k nějakému jednání dojde,“ tvrdí analytik.

Zatímco výsledek sankcí – tedy snaha vrátit syrský režim k mírovým vyjednáváním vedeným OSN – zůstává nejistý, začínají sílit obavy o dopadech nových opatření na obyčejné Syřany, kteří se kvůli ekonomické krizi už tak potýkají s řadou problémů a chudobou.  

„Problém pro obyčejné Syřany je především to, že velká část humanitárních agentur v zemi musí pracovat prostřednictvím propojení s oficiálními syrskými agenturami, které jsou často napojené na režim. Najednou tedy není jisté, jestli se nestanou cílem mezinárodních sankcí,“ popisuje Daniel s tím, že spousta humanitárních agentur nyní zvažuje, zda a jakým způsobem v zemi operovat.

„Zatím je proto dopad sankcí takový, že jsou všichni opatrnější, což se zřejmě promítne do toho, jak se obyčejní Syřané dostanou k humanitární asistenci a kolik jí bude do země směřovat,“ uzavírá.    

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme