Expert: Pokud padne Ukrajina, je ve vážném ohrožení celá Evropa. EU a NATO musí na Putina silně tlačit

Je rusko-ukrajinský námořní incident v Kerčském průlivu opravdu jen věcí těchto dvou zemí, jak tvrdil americký prezident, nebo by z toho mohl být ozbrojený konflikt? Podle kriminologa a politického analytika Petra Pojmana blokáda a omezování vstupu lodí do ukrajinských přístavů, trvá už delší dobu. „Hlavním cílem Ruska je tak další krok, který mají Rusové na vydírání jak Ukrajiny, tak mezinárodního společenství,“ řekl v Interview Plus.

interview plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Všechny reakce z ruské strany se pořád tváří, že Krym je ruským území, přestože je to území Ruskem pouze okupované. „Kreml to tvrdí neustále, stejně jako Hitler ve své době říkal, že Rakousko je součástí třetí říše,“ dodal.  

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby s Petrem Pojmanem

Pouze nátlak

Ukrajinský prezident Petro Porošenko vzápětí po incidentu v průlivu oznámil, že se marně snaží navázat komunikaci se šéfem Kremlu.

„Putin to své jednání nemůže nijak logicky vysvětlit, takže reagovat bude pouze na nějaký nátlak. Na razantní sankce nebo ráznou odpověď NATO nebo EU. Nic jiného Kreml k jednání nepřinutí, protože jakékoli ústupky nebo kompromisy druhé strany bude považovat jen za projev slabosti. To tedy není cesta správným směrem,“ domnívá se Petr Pojman, který na Ukrajině tráví většinu roku.

Dva ukrajinské dělové čluny a remorkér, dva ruské kutry. Co se stalo v Kerčském průlivu?

Číst článek

„Proklamace a výzvy ke klidu to ale nejsou. Pokud se nové sankce budou týkat třeba nepokračování ve zvyšování kapacit plynovodu Nord Stream 2, nebo pokud Amerika zahrozí, že Rusko odpojí od systému Swift, pak můžeme doufat, že bude Kreml ochotný přistoupit na nějaké kompromisy,“ tvrdí.

Když Ukrajina padne

Podle politického analytika, který se dlouhodobě věnuje otázkám bezpečnosti, propojení organizovaného zločinu a politiky a problematice obchodu s lidmi v EU a v bývalém SSSR, by se Evropa měla víc zapojit do pomoci Ukrajině. 

„Protože ve skutečnosti Ukrajina pomáhá nám. Kdyby ukrajinští vojáci nedrželi frontu, která se ustálila na linii Luhansk-Doněck-Mariupol, bude mnohem blíž našich hranic. Pokud Ukrajina padne, tak je v ohrožení celá Evropa,“ tvrdí velmi vážně.

Ukrajinská armáda je na tom prý mnohem líp než ta ruská. „Tedy z hlediska výcviku a morálky. Počty zbraní a sil je ale ta ruská asi pětkrát silnější... To je ale směr, kterým by se EU a NATO měly ohlížet a spolupráce s Ukrajinou by měla být větší. Nejde jen o přímé dodávky zbraní, na stole bych nechal i možnost přímé vojenské účasti v konfliktu s Ruskem. Jen jako možnost,“ přibližuje analytik.

Ukrajinský voják by se prý nikdy sám nevzdal, a co ten ruský? „Už to nejsou separatisté, ale nejrůznější kolaboranti, agenti a lidé s kriminální minulostí, kteří válčí čistě jen pro peníze, kdežto na druhé straně lidé cítí silnou loajalitu ke své zemi.“

Rusko otevřeně užilo vojenskou sílu, uvedl generální tajemník NATO Stoltenberg

Číst článek

Přímý střet?

Hrozí tak mezi Ukrajinou, vojsky zemí NATO a Ruskem přímý střet? „To si nemyslím, protože Putin není vojevůdce, ale čekista (výraz čekista se v Rusku používá pro označení ruských agentů, pozn. red.). Ve válce používá korupci, podvod a čestný boj je mu velmi vzdálený. Pokud by chtěl Ukrajinu obsadit, tak to mohl udělat už v roce 2014,“ říká Pojman.

Tehdy měl podle něj na východní Ukrajině ideologické bojovníky a ukrajinská armáda byla v katastrofálním stavu. „Putin ale tehdy udělal krok zpět, ale kdyby tam dodal zbraně, tak by s velkou pravděpodobností těch osm ukrajinských oblastí obsadil. Proč by to dělal dnes?“

V ruském vězení

Mezi pevninským Ruskem a Krymem si už postavili most, který je ale vysoký pouhých 33 metrů. Velké obchodní lodě nemohou proplout, a tak to podle experta nejen velmi omezuje ukrajinskou bojeschopnost, ale velký problém má Ukrajina i se svým obchodem.

Co analytik říká na Rusy zveřejněné video zajatých vojáků, kteří tvrdí, že si byli vědomi provokativnosti svého chování? „Po několika hodinách v ruském vězení byste i vy řekli to stejné. Tam neexistuje právní stát, a když vězeň něco tvrdí, tak to rozhodně nejde brát vážně,“ odpovídá závěrem.

Jan Bumba, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme