Pokus o puč vnesl mezi Rusy zmatek. Jeho dopady na vývoj bojů ale nepřeceňujme, varuje vojenský expert

Ukrajinci s radostí sledovali, jak Rusko stojí jen krok od občanské války. Doufali, že pochod Jevgenije Prigožina na Moskvu sváže ruská vojska a destabilizuje režim Vladimira Putina. Bohužel pro Ukrajince povstání nemělo dlouhého trvání. Na to, jestli ho ukrajinská armáda dokázala využít, hledá odpověď britský týdeník Economist.

Svět ve 20 minutách Moskva/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Wagnerovci na tanku poblíž velitelství Jižního vojenského okruhu ve městě Rostov na Donu, které na několik hodin obsadili

Wagnerovci na tanku poblíž velitelství Jižního vojenského okruhu ve městě Rostov na Donu, které na několik hodin obsadili | Foto: Stringer | Zdroj: Reuters

V posledních dnech ukrajinské síly mírně postoupily na východu země. Protiútok, který začal 4. června, zatím nevykazuje příliš známek, že by Ukrajinci v dohledné době mohli prolomit ruské linie. Přesto se Ukrajině podařilo na chaosu v Rusku něco málo vydělat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Ukrajinská armáda dosáhla výrazného pokroku u města Bachmut, které Prigožinova skupina wagnerovců dobyla teprve minulý měsíc, tedy po téměř ročních bojích. Ukrajinské síly hrozí, že obklíčí ruské jednotky ve městě ze severu a jihu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě frontových linií prohlásil 26. červen za „šťastný den“. Hned druhý den Rusko odpovědělo raketovým úderem na restauraci v Kramatorsku, který leží 30 kilometrů od frontové linie. Zahynulo nejméně osm lidí, včetně tří dětí.

Economist píše, že cílem ukrajinské ofenzivy směrem k Bachmutu není ani tak vstup do města, jako spíš jeho obklíčení. Frontové linie se ale posunuly i jinde. Zvláště úspěšné bylo dobytí oblasti na západním předměstí Doněcku, ukrajinské jednotky překročily území, kterého se Rusko zmocnilo už v roce 2015.

Dál na západ v Chersonské oblasti ukrajinské síly vytvořily malá předmostí nad a pod částečně zničenou přehradou Kachovka. Někteří představitelé naznačují, že ukrajinské síly by v následujících týdnech mohly rychle vysychající nádrž překročit.

Stále ale není jasné, jestli budou otřesy v Rusku mít dlouhodobější dopady na situaci na bojišti. Jednou z dalších podstatných otázek je pochopitelně budoucnost wagnerovců.

Dopad na morálku

„Od ostatních se wagnerovci lišili tím, že postupovali bezhlavě kupředu a neutíkali. Kdyby ustoupili, zastřelili by je jejich vlastní velitelé,“ popisuje svou zkušenost s bojovníky Wagnerovy skupiny jeden z ukrajinských vojáků v Bachmutu.

Skupina opustila město koncem května, kdy ji nahradili nezkušení ruští vojáci. Ukrajina ale očekávala, že se Prigožinovy jednotky vrátí.

Nebyla síla, která by wagnerovce dokázala zastavit. Je to důkaz Putinovy slabosti, míní opoziční novinář

Číst článek

Někteří wagnerovci se skutečně vrátili na Ukrajinu, kde budou podle Putina začleněni do běžných ruských jednotek. Jiní, včetně až pěti tisíc vojáků, kteří se zúčastnili vzpoury, se možná připojí ke svému šéfovi Prigožinovi v Bělorusku.

Dalším důležitým faktorem je dopad puče na morálku. Mluvčí ukrajinské 56. motorizované brigády, která nyní bojuje na okraji Bachmutu, uvedla, že její vojáci zaznamenali u ruských protivníků zmatek.

Prigožin teď tvrdí, že nikdy nechtěl svrhnout Putina. Ale v předvečer své vzpoury veřejně zpochybnil prezidentovo zdůvodnění války a řekl, že byla zahájena ve prospěch ruských oligarchů.

Anthony King, vojenský sociolog z britské Warwické univerzity, ale varuje před přeceňováním účinku Prigožinových podvratných zpráv. Vojáci totiž mají tendenci bojovat z několika důvodů a politika je jen jedním z nich.

Rozpory a intriky

Mezi další důvody patří loajalita v rámci malých jednotek a také účinek nátlaku. Příkladem mohou být ruské blokovací oddíly, které hrozí ustupujícím vojákům zastřelením.

Rusové opět útočili na Kyjev drony. Podle ukrajinských úřadů se podařilo všechny sestřelit

Číst článek

King příliš nevěří tomu, že Prigožinovy politické vylomeniny budou mít větší vliv na čety a roty na taktické úrovni. Dopad na ruské vrchní velení by ale mohl být závažnější, tvrdí list.

Rozpory a intriky uvnitř ruského vedení jsou stále zřetelnější. New York Times s odvoláním na americké zpravodajské zdroje před několika dny uvedly, že bývalý velitel ruských sil na Ukrajině Sergej Surovikin měl o chystaném povstání informace.

Od vzpoury ho nikdo neviděl a podle serveru Moscow Times byl zatčen. Deník Wall Street Journal zase napsal, že Prigožin měl v úmyslu unést ruského ministra obrany a náčelníka generálního štábu země během jejich návštěvy regionu poblíž ukrajinských hranic.

Ukrajina mezitím postupuje pomaleji než mnozí američtí a evropští představitelé doufali. Zatím nenasadila většinu svých nových brigád vybavených Západem.

Její první útoky proti dobře bráněným ruským pozicím ale odhalily omezený výcvik jednotek, které utrpěly těžké ztráty. Ukrajinské síly teď postupují tak rychle, jak jen můžou, tedy alespoň vzhledem k nástrojům, které mají k dispozici, uzavírá magazín.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách v audiozáznamu. Připravily Magdaléna Fajtová a Tea Veseláková. 

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme