V Egyptě stávkují tisíce veřejných zaměstnanců
V Egyptě vstoupily do stávky tisíce veřejných zaměstnanců. Vznášejí hlavně finanční a sociální požadavky, dále ale svým protestem stupňují tlak na vedení země. Ve velkých městech totiž mezitím pokračují demonstrace za odstoupení prezidenta Husního Mubaraka. Revolta trvá už sedmnáct dní. Mubarak rezignovat odmítá. Varuje, že by země upadla do naprostého chaosu.
Egyptský ministr zahraničí Ahmad Abúl Ghajt se mezitím ohradil proti výzvě Washingtonu, konkrétně viceprezidenta Bidena, aby Egypt začal neprodleně jednat a aby zrušil výjimečný stav. „Když někdo používá výrazy jako: ‚okamžitě, neprodleně, hned‘ je to, jako by vnucoval svou vůli velké zemi, zemi, jako je Egypt, která vždy podporovala přátelské styky se Spojenými státy," vysvětlil v rozhovoru pro americkou televizi PBS.
Stávka zasáhla městské služby v Alexandrii i v Káhiře, pracovat odmítají železničáři a lidé v ropném průmyslu. Už ve středu vstoupilo do stávky také několik tisíc zaměstnanců Suezského průplavu. Po státní správě požadují vyšší mzdy, lepší sociální zabezpečení, ale také třeba kontrolu nad platy, které dostává management státních podniků.
Nízké platy, vysoké ceny
Vysoká nezaměstnanost a rostoucí propast mezi příjmy a cenami jsou jednou z hlavních příčin probíhajících politických nepokojů. Mubarakův režim začal pod tlakem ulice slibovat reformy, které prý Egypťanům životní podmínky vylepší.
„Egypt má 80 milionů obyvatel a říká se, že čtyřicet procent z nich si musí denně vystačit s méně než dvěma dolary, tedy asi pětatřiceti korunami, což je samozřejmě dost děsivá částka. Nejnižší mzdy se pohybují kolem čtyř set egyptských liber, což je asi dvanáct set korun. Běžně si nižší státní úředník nebo lepší učitel na základní škole vydělá tisíc egyptských liber, to je asi tři tisíce korun,“ přibližuje situaci v Egyptě blízkovýchodní zpravodaj ČRo Břetislav Tureček.
Připomněl ale, že ceny nicméně v Egyptě rostou. „Kilo masa stojí asi padesát liber, tedy sto padesát korun. Platy stačily naposledy v době, kdy v Egyptě bylo jakési socialistické hospodaření. Situace k tomu, že lidé vyšli do ulic prý zrála už řadu let a právě sociální podmínky byly klíčovou věcí, kdy řada lidí vystudovala dobré školy, ale nesehnala práci,“ doplňuje Tureček.
Husní Mubarak se ale i přes veškeré protesty stále drží u moci a na jeho obranu vystupuje řada předních egyptských politiků. Jak celé protivládní hnutí, které se odehrává především na káhirském náměstí Tahrír, dopadne, bude ale do velké míry záviset také například na americké diplomacii. „Americký tlak sílí. A už delší dobu se říká, že kdyby Obama řekl prezident Mubarak končí, tak by skutečně skončit musel,“ dodává Tureček.
