Serhij Rudenko začal psát v roce 2020 knihu o nově zvoleném prezidentovi Volodymyru Zelenském. Netušil, že závěrečné kapitoly dokončí během války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz říká, že se snažil „zachytit evoluci od komika k politikovi, od politika k prezidentovi, od prezidenta k lídru země, která se brání ruské agresi“. Zároveň dodává, že jeho cílem je politický portrét, ve kterém se nevyhýbá ani kontroverzím.

Rozhovor Praha/Kyjev 5:00 10. srpna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Právě vám vyšla kniha Volodymyr Zelenskyj: Muž, který píše dějiny. V předmluvě zmiňujete, že chcete namalovat „portrét šestého prezidenta Ukrajiny bez příkras“, podařilo se vám to?
Jelikož knížka, kterou jsem napsal, byla úplně první prací na světě o Volodymyru Zelenském, zdá se mi, že mezi těmi všemi knihami, které jsou nyní na trhu, je ta moje nejstarší a nejpřesnější. U mě totiž Zelenského příběh nezačíná 24. února 2022. Když jsem tu knížku začal v roce 2020 psát, vůbec jsem si nedovedl představit, že vyjde v 22 zemích světa.

Psal jsem o novém prezidentovi Ukrajiny a sám jsem se chtěl dozvědět, kdo to ten prezident Zelenskyj je, a podělit se o to se čtenářem. V originále se knížka jmenuje Zelenskyj bez líčidel. Po začátku války jsem připsal tři kapitoly.

V knize uvidíte prezidenta Zelenského takového, jaký skutečně je. Ve většině ostatních pracích se píše jen o Zelenském jako o hrdinovi. Moje knížka je příběhem Zelenského evoluce od komika k politikovi, od politika k prezidentovi, od prezidenta k lídru země, která se brání ruské agresi. Toto všechno čtenáři v mé knize najdou.

Jak dlouho jste se snažil pochopit jeho osobnost? Byl jste s ním v kontaktu, pohyboval se v jeho blízkém okolí?
Nejsem Zelenského biografem a jeho životopis jsem psát nechtěl. Moje knížka je žurnalistickou prací, která vypráví o prezidentu Zelenském. Pro mě bylo nutné najít lidi, kteří o něm můžou něco říct. Bylo také důležité najít fakta o tom, co se s ním dělo dříve.

Chtěl jsem zachytit to, co dělal první dva roky svého prezidentství. To, co jsem na vlastní oči sledoval. Proto jsem Zelenského nekontaktoval a ani jsem nikdy nepracoval v jeho kanceláři. Vědomě jsem se bránil kontaktu s lidmi, kteří teď mají k Volodymyru Zelenskému nejblíž, protože jsem se bál, že jeho portrét by pak mohl být pokřivený. Všiml jsem si totiž, že část lidí je ze Zelenského nadšená.

Pro mě bylo důležité zachytit politický portrét nejen v době, kterou teď prožíváme. A možná právě toto odlišuje moji knížku od některých z těch, které teď v Evropě vycházejí. Tyto knihy jsou samozřejmě velmi různé, ale snažil jsem se psát s chladnou hlavou, přičemž hlavní část byla napsána ještě před válkou.

Zkrátka jsem chtěl objektivně zachytit situaci, v níž se Zelenskyj nachází. Pokud je mi známo, příští rok by měla vyjít knížka novináře Simona Shustera, která bude vyprávět právě o prvních měsících války, které její autor strávil Zelenskému po boku. To bude úplně jiná knížka. Zatímco ta moje je psaná v žánru eseje, on přijde s dokumentem, co zažil od začátku války v prezidentské kanceláři.

Teatrálnost se vytratila

Můžete na základě toho říct, kdo je vlastně Volodymyr Zelenskyj?
Myslím, že na to, abychom mohli říct, kdo je to Volodymyr Zelenskyj, budeme potřebovat ještě nějaký čas. Protože válka na Ukrajině ještě probíhá a teprve na základě jejího výsledku pochopíme, co je Volodymyr Zelenskyj vlastně zač. Jediné, co mohu nyní říct, je, že k dnešnímu dni je to lídr ukrajinského státu a zároveň historická postava, protože právě Volodymyrovi Zelenskému připadla čest řídit stát, který se srdnatě brání ve válce s Ruskou federací.

Doufám, že bitva, kterou nyní sledujeme, ta konečná bitva za posledních 350 let, od kdy se Ukrajina snaží ubránit svou svobodu, pro nás dopadne vítězně. Ale už nyní můžeme říct, že Zelenskyj se již stal historickou postavou.

Měsíc války na Ukrajině a Zelenského emotivních projevů. ‚Vymyká se tomu, na co jsme zvyklí‘

Číst článek

Pro mě bylo velkým překvapením, že neprofesionální politik, člověk s minimální politickou zkušeností, dokázal udělat mnohem víc, než by učinil profesionál. Možná právě proto, že se Zelenskyj v posledních 20 letech neúčastnil ukrajinské politiky, mu pomáhá v komunikaci se světem právě takovým způsobem – nediplomaticky, napřímo, upřímně říkat ty věci, které jsou světu nepříjemné. A to je mnohem účinnější, než kdyby se snažil užívat diplomatické prostředky.

Píšete, že se stal „úplně někým jiným“, než byl zvolen prezidentem, další jeho vývoj jsme mohli sledovat takřka online od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Jak se podle vás změnil?
Před válkou bylo v Zelenského vystoupeních až příliš teatrálnosti. Viděli jsme to v jeho gestech, v jeho proslovech a při komunikaci s publikem byla poznat jeho bývalá profese. Od rána 24. února všechny tyto prvky, pomocí nichž se snažil s publikem zahrávat, zmizely.

Je jasné, že když někomu padají na hlavu balistické střely, není to příležitost k teatrálnosti nebo k herectví. Pochopil, že s lidmi už není možné komunikovat tímto způsobem. To, jak před agresí říkal, že se nic hrozného nestane, že v květnu budeme v klidu jíst šašliky. Pochopil, že s lidmi se musí mluvit upřímně a čestně.

Je možné, že válka ukázala některé stránky Zelenského charakteru, které bychom bez této kritické situace neviděli. Právě válka nám odhalila přesně takového Zelenského, jakého teď vidíme. Nejsem si jistý, zda bychom bez toho u něj mohli poznat tu rozhodnost, kterou předvedl v prvních dnech konfliktu. A to je velmi důležité, protože se rozhodl neopustit Kyjev.

Myslím si, že právě válka nám ukázala toho opravdového Zelenského. Zelenského bez líčidel, neoholeného, v tričkách barvy khaki, v poloprázdném Kyjevě, kde natáčel svá videa. Kdy jindy bychom mohli vidět prezidenta bez kravaty, který vítá jiné lídry států v polovojenském, respektive vojenském oděvu? To u nás ještě nikdy nebylo. A na jeho tváři jsme doteď neviděli odraz té hrůzy, kterou teď prožíváme.

Zelenského blízcí

V knize se poměrně detailně zabýváte lidmi, kterými se Zelenskyj obklopoval od předvolební kampaně až do současnosti. Kdo jej z vašeho pohledu nejvíc ovlivnil, koho považujete za jeho „pravou ruku“?
Na Volodymyra Zelenského měli v různých dobách vliv rozliční lidé. Na startu jeho politické kariéry pro něj byl velmi důležitý Andrij Bohdan, někdejší vedoucí jeho prezidentské kanceláře. To je právník, člověk, který byl blízký Ihoru Kolomojskému a který zřejmě Zelenského přesvědčil, aby kandidoval na prezidenta Ukrajiny. Je fakt, že ve své funkci nebyl dlouho, ale můžeme říct, že byl jeho prvním učitelem v ukrajinské politice.

Odloučení a jen sporadická komunikace s manželem. Zelenská popsala, jak prožívala začátek války

Číst článek

Kolem Zelenského byli také lidé, kteří s ním prošli dlouhou cestu v showbyznysu. Byli to bratři Šefirové, s nimiž začínal svou kariéru. Dále je to Ivan Bakanov, jenž se pak stal šéfem Bezpečnostní služby Ukrajiny. Byli to jeho kamarádi ze studia Kvartal 95, kteří obsadili ty nejvyšší funkce ve státě a stali se součástí jeho nejbližšího okolí. To se dělo v prvním období prezidenta Zelenského, kdy poznával, co to je být prezidentem a co to je být politikem.

Od roku 2020 je hlavním člověkem v jeho blízkosti Andrij Jermak, který nastoupil na místo prezidentského kancléře. Jermak byl a zůstává jednou z centrálních figur v Zelenského okolí. Na Ukrajině lidé občas žertují, že Zelenskyj pracuje v kanceláři prezidenta Jermaka, a ne naopak.

Často se v této souvislosti hovoří o jeho manželce Oleně. Jak ale sám poznamenáváte, ona byla jedním z těch, kdo si nepřál Zelenského zvolení ukrajinským prezidentem. Nyní tvoří z určitého pohledu ikonický pár. Nastala tam změna z pohledu jejího postoje? Nebo se jen přizpůsobila společenské roli?
Do té doby, než se stal Volodymyr Zelenskyj prezidentem, měla Olena na svého manžela velký vliv. A všichni se shodují, že veškerá důležitá rozhodnutí ve svém životě Zelenskyj konzultoval právě se svou ženou. Jedinou záležitostí, se kterou se s ní neporadil, byla jeho kandidatura na prezidenta a Zelenská se o tom dozvěděla až z médií. A je jasné, proč si Olena nepřála, aby její manžel kandidoval.

Dobře věděla, že nemá žádnou politickou zkušenost, dokázala si představit, jak to pro její rodinu, a hlavně děti, bude složité. Myslela hlavně na rodinu, a tak nebyla ráda. Bylo to vidět na prezidentské inauguraci 20. května 2019, kde jsme ji viděli značně rozladěnou. A je jasné, že začátek války byl pro ni velkou zkouškou, protože Zelenskyj i jeho rodina byli v hledáčku okupantů. Mluví se o deseti pokusech o atentát na Volodymyra Zelenského a ve hře byl i plán likvidace jeho rodiny. Asi si dovedeme představit pocit člověka, který má dvě děti a manžela prezidenta, jehož chtějí zabít. Dá se pochopit ta hrůza, kterou za poslední půlrok prožívá.

Smířit se s rolí člověka, o jehož život je usilováno, je velmi složité. Teď máme možnost sledovat nejen Zelenského bez líčidel, ale i Zelenskou bez líčidel a bez zbytečných úsměvů. Když se podíváme na její současné fotografie, je na nich sama sebou a její pocity dokážeme pochopit.

Poslední kapitola?

V posledních měsících byl Zelenského obraz v různých sdělovacích prostředcích prezentován až nekritickým způsobem. Přesto pojďme mluvit otevřeně: vyvolává nějaké kontroverze?
Vidím u něj spoustu chyb a jako člověk, který sleduje politiku, bych jej mohl hodně kritizovat.

Ale máme tady válku a musíme si zachovat důstojnost. Proto není na místě vytvářet občanskou frontu proti našemu prezidentovi. Moje knížka k předchozímu období Zelenského prezidentství vyznívá velmi kriticky. Teď máme všichni jednoho nepřítele, jímž je Vladimir Putin a Rusko. Všichni děláme maximum pro vítězství a všechno ostatní je podružné.

Kniha má podtitul „muž, který píše dějiny“. Podaří se mu dopsat kapitolu o ruské invazi? Pokud ano, jakou začne psát následně?
Sám bych si moc přál, aby moje knížka končila kapitolou s názvem Vítězství, a věřím, že se Zelenskyj stane prezidentem země, která ve válce s Ruskem vyhraje. Už jsem mluvil o tom, že je Zelenskyj již nyní historickou postavou. Moc bych si přál, aby tímto vítězstvím skončila i prezidentská kariéra Volodymyra Zelenského. Svou misi splnil. Můžeme se na něj dívat různě, ale je nutné přiznat, že v dané situaci udělal maximum toho, co mohl.

Rozhovor pro server iROZHLAS.cz poskytl Serhij Rudenko prostřednictvím videohovoru. Jazykovou bariéru pomohl prolomit Petr Ch. Kalina, který přeložil také zmiňovanou knihu.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít