Vinaři v Lucembursku sklidili hrozny a těší se na 'junge wine'
V Lucembursku už zraje první sklizeň ze zdejších vinic. O tom, že se v této zemi, proslulé spíše ocelářským průmyslem a bankovnictvím, vyrábí také výborné víno, se málo ví.
Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák se vydal do města Remich, které leží na hranici s Německem, v údolí řeky Mosely, díky které oblast získává specifické mikroklima – je tu o jeden až dva stupně tepleji než jinde v Lucembursku. Půda, která je bohatá na minerály, je vhodná pro bílé víno.
„Zdejší víno má takový zvláštní charakter, není tak sladké, ale má příchuť hroznů,“ říká Pavel Novák.
O sklizni lucemburského vína mluvil v Odpoledním Radiožurnálu zpravodaj ČRo Pavel Novák
Sklizeň včera skončila, jako poslední se z vinic sbíraly Ryzlink a Elbing, což je zdejší odrůda a už dva měsíce jsou pod střechou Müller thurgau, Tramín, Chardonnay, Auxerrois, Rulandské bílé i šedé. V ocelových tancích se už odehrává fermentace.
Vína tu vyrábějí většinou malí vinaři, s vinicemi kolem 6 až 8 hektarů. Prodávají ho v okolí, v Německu, do České republiky se spíše nedostane, takže kdo chce víno ochutnat, měl by si do Remichu udělat výlet.
Víno se tu vyrábí v malých produkcích, vinaři si ho stačí prodat sami. Potíže s hospodářskou recesí ani s dluhy v eurozóně je nezasáhly, jen se lidé z restaurací přesouvají domů, o to více kupují lahve v obchodech.
Zatímco v Česku máme burčák, v Lucembursku je to ‚junge wein‘ – lehce kalný džus, který vinaři doporučují pít na místě a nepřevážet ho příliš daleko, protože v lahvích stále pracuje. Nedoporučují ho pít příliš, protože může způsobit nepříjemné zažívací problémy.
