Z Ruska k nám posílají neonacisty, aby nás kompromitovali, píše estonská tajná služba

Estonská tajná služba Kaitsepolitseiamet ve své výroční zprávě za rok 2016 označuje boj s korupcí za jednu ze svých základních úloh a popisuje ji jako bezpečnostní problém strategické důležitosti. O tom, jak ohrožuje Estonsko finanční kriminalita i neonacisté z Ruska, mluvil iRozhlas.cz s Harrysem Puusseppem, který má na starosti komunikaci.

Doporučujeme Tallinn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Voják rozdává na vojenské přehlídce v Narvě estonské vlaječky. Město Narva se nachází na hranici s Ruskem. | Zdroj: Pixabay

Loni v létě se obyvatel Petrohradu Alexej Maximov vydal přes hranice ke 150 kilometrů vzdálené estonské Narvě. Jeho cílem byla připomínka boje z druhé světové války. Strážci hranic si na muži oblečeném do dlouhého rukávu nejspíš ničeho zvláštního nevšimli.

To nejzajímavější se totiž na Rusovi kolem třicítky objevilo, až když se za estonskou hranicí převlékl. Velkou část těla Maximova pokrývají neonacistické symboly - od hákových křížů přes umrlčí lebku SS až po říšskou orlicí. Estonská tajná služba je přesvědčena, že se na její území Rus nešel převléknout jenom proto, že by mu bylo horko.

'Pozor na sexuální pasti.' Šéf estonské rozvědky varuje vojáky NATO před ruskými triky

Číst článek

"Zaznamenali jsme tendenci delegovat pravicové extremisty z Ruska do Estonska, aby tam veřejně ukazovali nacistické symboly, což vede média k pokrývání tohoto 'sociálního problému' v Estonsku," uvádí estonská tajná služba Kaitsepolitseiamet (KAPO) ve své výroční zprávě. Na tu server iRozhlas.cz už upozornil minulý měsíc v textu o společném projektu ruskojazyčných webů.

V Estonsku je ohrožení Ruskem tradičním tématem podobných zpráv. Stejně tak i zmínky o snaze vykreslit Estonsko jako zemi s extremistickým problémem. Obvinění z toho, že z Ruska jsou posílaní neonacisté, aby "kompromitovali Estonsko", se však v loňské zprávě objevuje poprvé.

„Kreml se pokouší o to, aby se malé události a malé problémy zdály větší a vypadalo to, že Estonsko má nějaký nacistický problém. A pokud zde není nebo ho není dostatečně vidět, musí ho zviditelnit za pomoci médií," říká Harrys Puussepp, který má v KAPO na starosti komunikaci. Na dotaz, ke kolika podobným incidentům mělo dojít a kdo je organizuje, ale odpovídat nechce. „Na Maximovovi můžete vidět, že ruské tajné služby používají extremisty pro své vlastní účely a kooperují s nimi," uvádí bez dalšího vysvětlení.

Pět stránek o korupci

Z pohledu středoevropské země ale může být relevantnější jiná kapitola, které se zpráva věnuje, a tou je korupce. Pro KAPO je natolik velkým tématem, že jí ve své výroční zprávě za rok 2016 věnoval pět stran z čtyřicetistránkového textu. Pro porovnání česká BIS věnovala ve shrnutí za rok 2015 (loňský rok ještě nebyl k dispozici) korupci tři zmínky. V celosvětovém indexu vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International se Česko umístilo na 47. příčce (první je nejlepší). Estonsko na 22. Korupci je věnovaná kapitola ve všech jeho výročních zprávách za poslední dekádu.

"Estonsko je vnímáno jako jedna z nejméně zkorumpovaných zemí ve východní a střední Evropě, ale vyhýbáme se závěrům, že korupce je v Estonsku eliminována a všechny problémy jsou vyřešené. Estonsko má prostor pro rozvoj a zlepšování systematických antikorupčních aktivit," uvádí se ve zprávě.

Estonské hlavní město Tallinn | Foto: Gunnar Bach Pedersen

KAPO se tak loni zabývalo aktivitami manažerů tallinnského přístavu nebo estonských železnic a vyšetřovalo případ místní energetické společnosti. Dostatečně zajímavé podle všeho ale také bylo město Kohtla-Järve na severu země, které mělo v korupční kauze požadovat náhradu škody, kvůli vazbám korupčníků na lokální administrativu tak ale neudělalo.

Podle Puusseppa má tento zájem o korupci několik důvodů. „Jako malá země, pokud jsou vaši vysoce postavení politici, úředníci nebo vojenští představitelé zkorumpovaní, není to jenom finanční problém, ale je to problém národní bezpečnosti. Mohou ovlivnit estonskou politiku a naši schopnost bránit se," vysvětluje. Od roku 2011 má tajná služba právo prošetřovat společnosti, ve kterých má Estonsko podíl a také instituce, které odpovídají například za přerozdělení evropských fondů.

Zatímco největší mediální pozornost si získávají vyšetřování jednotlivých kauz, trvá Puussepp na tom, že prioritou je prevence. Korupce má podle něj totiž krátkodobé dopady – podplacení pohraničníci snadněji umožní pašování alkoholů i zbraní – i ty dlouhodobé a hůř viditelné. „Pokud je estonská důvěryhodnost jako státu poškozena, neovlivňuje to jenom naši schopnost bránit se, ale také naše investice. Jako malá země se staneme zranitelnější pro další hrozby."

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme