Válka si za 34 měsíců vyžádala přes milion mrtvých a zraněných na obou stranách. Nastupující americký prezident Donald Trump tvrdí, že najde způsob, jak boje ukončit, „do 24 hodin“. Ředitelka politologického institutu Carnegie Europe Rosa Balfourová však zdůrazňuje, že „žádný konkrétní plán nikdo nemá“.

Evropští a američtí politici minulý týden usilovně debatovali, zda mají po případném vyhlášení příměří vyslat na Ukrajinu mírové síly. Francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě Polska podpořil vyslání 40 tisíc mírotvorců, zatímco polský premiér Donald Tusk vyslání Poláků kategoricky odmítl.

Donald Trump na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži prohlásil, že by chtěl na Ukrajině „vidět po příměří více evropských vojáků“. Američany vyslat nechce.

Ukrajina by si západní mírotvorce v zemi přála, ale Moskva k jejich podpoře nemá důvod. Rusku dlouhodobě vadí případné členství Ukrajiny v NATO a z této představy není nadšená ani řada členů Aliance. V roce 2008 NATO dospělo ke kompromisu, který Kyjevu členství sliboval, ale nestanovil plán postupu. Podle některých odborníků to byla chyba, která vedla k ruské invazi v roce 2022.

Přijmout Ukrajinu by znamenalo vzít do svých řad zdecimovanou a vyčerpanou zemi, kterou částečně okupuje zahraniční mocnost, a to se mnoha členským zemím nelíbí. Nesouhlasí s tím ani Trump.

Podle některých vojenských odborníků by však odmítnutí Kyjeva znamenalo podřídit se ruským požadavkům, což by bylo Putinovo vítězství.

Nárazníková zóna?

Jestli nedojde k nějaké nepředvídané události, Ukrajina skoro jistě přijde o část země ve prospěch Ruska. To dnes okupuje asi dvacet procent ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a téměř celého východního Donbasu.

Někteří pozorovatelé navrhují vytvoření jakéhosi „území nikoho“, podobného demilitarizované zóně mezi Severní a Jižní Koreou. Tuto myšlenku nastínil už v březnu Putin.

Pro Ukrajinu je to však problém, protože netuší, kde by takové hranice vznikly a jak velkou část své hospodářské základny by ztratila. V Donbasu se nalézá většina jejího těžebního a těžkého průmyslu a Rusko také okupuje asi osm milionů hektarů ukrajinské zemědělské půdy.

Kdyby vznikla nárazníková zóna, je také otázka, kdo a jak by na ni dohlížel, zda obě strany, nebo mírotvorci. Největším otazníkem je však budoucí postoj Spojených států za Trumpa.

Trumpovým zmocněncem pro válku na Ukrajině bude podplukovník americké armády ve výslužbě Keith Kellogg, který v Bílém domě působil i za Trumpova prvního funkčního období.

Už předložil plán, podle něhož by frontové linie zůstaly, jak jsou, a s Ruskem a Ukrajinou by se muselo jednat pomocí taktiky cukru a biče. „Bičem“ pro Kyjev by bylo zastavení americké vojenské pomoci a pro Moskvu zase zvýšení dodávek ropy na světové trhy, které by snížilo její ceny. Rusko je totiž na prodeji ropy závislé.

„Cukrem“ pro Moskvu by bylo zrušení západních sankcí, nebo odklad ukrajinského členství v NATO. Kyjev by zase dál dostával vojenskou pomoc a peníze na rekonstrukci, nebo by svět neuznal území okupované Ruskem.

Kreml naznačil, že je ochoten Trumpovým návrhům naslouchat. Mnoho lidí o tom ale pochybuje. Jeden vysoký představitel NATO pod podmínkou anonymity řekl, že Aliance nevěří, že Putin myslí jednání vážně. Ruský prezident je totiž přesvědčen, že čas hraje v jeho prospěch, uzavírá Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Největším vítězem politických změn v Sýrii může být turecký prezident. Německo se před volbami připravuje na ruské vměšování. Slovenští politici se hádají a země se rozpadá. A nový francouzský premiér vzbuzuje větší naděje než ten předchozí. 

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít