Za rok zachránili 18 tisíc porcí jídel, denně to činí 66 obědů. A předali je charitám. „To je obrovské množství, když si vezmete, že by ty porce skončily v koši,“ říká manažerka projektu Zachraň oběd.
Mezi uprchlíky z Ukrajiny, kteří opouští dočasný azyl v Česku, patří i Iryna. Na Ukrajině roky vařila dětem obědy ve škole, z které teď nezbylo prakticky nic. Žena ale touží pomoci svým blízkým.
U stolu může být podle Havlíčka buď jen jeden strávník, případně u dlouhých stolů musejí být mezi lidmi rozestupy dva metry nebo mechanické přepážky, které brání šíření kapének.
Krupicová kaše se delší dobu na jídelníčku Základní školy v Novém Hrádku neobjevila. Teď se ale situace změní. Na podpisový arch pod petici na její vaření školáci posbírali přes pět desítek podpisů.
Sportoviště na rozdíl od Ria pečlivě připravená, přitom žádné Potěmkinovy vesnice jako v Soči. A ještě z jednoho mám na své třetí olympiádě velkou radost: ceny jídla tu nejsou přemrštěné.
V Česku vaří nejlépe školní jídelna základní školy v Petrohradu na Lounsku. Kuchařky s tříchodovým menu vyhrály soutěž o nejlepší školní oběd. Do Prahy přijelo celkem deset týmů z celé republiky.
OBRAZEM. Bez masa, vajec a mléka, tedy podle veganských zásad budou vařit ženy bez domova ve své jídelně. Otevřely ji ve středu na pražském Smíchově nedaleko Anděla. Jídla připravují ženy, které část života strávily na ulici. Stálá práce je pro ně jediný způsob, jak se dostat z problémů.
Jednu z nejbohatších zemí světa Japonsko svírá problém dětské chudoby. Poznat je to mimo jiné na stovkách nově otevřených levných vývařoven, kde se dveře netrhnou, píše britský list The Guardian.
Vedení města Český Krumlov v úterý poslalo dopis ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Žádá ji v něm, aby přehodnotila vyhlášku o školním stravování žáků, kteří mají dietu. Pro Český Krumlov to totiž ročně znamená výdaj 180 000 korun navíc. Novinářům to řekl krumlovský starosta Dalibor Carda (ČSSD).
Nejvíce sportovců pohromadě bude na letních olympijských hrách v brazilském Riu nejspíš na stadionu během zahajovacího ceremoniálu. Ale jedno místo může minimálně zdatně konkurovat – jídelna. Do ní se sportovci chodí nejen stravovat, ale jak říkají čeští plavci, třeba i získávat nové známosti anebo tipovat, kdo dělá jaký sport.
Slovenské ministerstvo školství rozhodlo, že školáci budou jíst zdravě. Sepsalo desítky nových receptů, které se teď před začátkem nového školního roku musí naučit všechny školní kuchařky. Stravné se podle ministra Juraje Draxlera ale nezvýší.
Plzeňská jídelna a vývařovna ZRTAS ode dneška opět vaří a rozváží jídla. Přes týden a půl byla uzavřena kvůli výskytu salmonely. Tou se nakazilo 145 lidí. Podle hygieniků šlo o největší epidemii v Plzeňském kraji za posledních 20 let.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zkontrolovala od začátku roku více než 7,5 tisíce restaurací a jídelen. Ve více než třetině případů zjistili inspektoři porušení předpisů. Nejčastěji odhalili chyby při povinném uvádění alergenů v jídle.
Strava v jídelnách nemocnic nebo zařízeních sociálních služeb nebývá pestrá a často obsahuje více soli a špatný poměr živin. Odhalila to pilotní kontrola hygieniků ve 111 zařízeních. Výsledky dnes zveřejnil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD.
Restaurace musí od dnešního dne uvádět na jídelních lístcích alergeny v podávaném jídle. Nařízení Evropské unie ale platí i pro stánkaře s rychlým občerstvením nebo třeba školní jídelny. Mění se také obaly potravin, text na nich teď bude větší a přehlednější. Pro pohostinství je to největší změna v zákonech za posledních deset let.
Žádné polotovary ani náhražky, žádná éčka ani konzervanty. Naopak více čerstvých potravin, ovoce, zeleniny a bylinek. To jsou pravidla, podle kterých se musejí nově řídit liberecké školní jídelny. Město chce zamezit tomu, aby malé děti jedly nezdravě, byly alergické, tloustly a měly málo energie.
Majitelé restaurací a jídelen musí počítat s novými kontrolory. Vedle hygieniků k nim totiž budou moci nově chodit také pracovníci veterinární správy a zemědělské a potravinářské inspekce. Přináší to obsáhlá novela zákona o potravinách, kterou schválili poslanci.
Odborníci na dětskou výživu upozorňují, že děti v Česku se špatně stravují, jedí hodně sladkého, smažená jídla a málo ovoce a zeleniny. Důkazem jsou děti stravující se ve školních jídelnách, které zvláště zdravá jídla vracejí.
Už po čtvrté se školní jídelny střetly v soutěži o nejlepší jídlo. Zadáním bylo uvařit zdravé a chutné jídlo tak, aby zaujalo hlavně děti. Hlavní surovinou tříchodového menu se letos stala drůbež.
Žák první třídy základní školy v Českém Dubu, osmiletý Kryštof, si ve školní kantýně zakoupil sladkosti s obsahem konzervantů a barviv. Po příchodu domů si stěžoval, že je mu špatně, a později zkolaboval. Kryštofův případ může být důsledkem nešvaru, který trápí rodiče některých českých školáků. Ve školních kantýnách si totiž děti často mohou koupit i pro ně nepříliš vhodné potraviny.
Lidé, kteří přežili holocaust, dnes stojí v Izraeli fronty ve vývařovnách pro chudé. I takový obrázek nabízí nejbohatší země Blízkého východu. Chudoba v Izraeli nabývá obrovských rozměrů a pro řadu lidí je to podstatně větší problém než konflikt s Palestinci nebo obavy z jaderného Íránu. A přesně tento rozpor je tématem parlamentních voleb, které Izrael čekají koncem ledna.
Do Česka se dostalo 4500 kilogramů německého vepřového s možným obsahem rakovinotvorného dioxinu. Maso se zřejmě zpracovalo v jídelnách Středočeského a Ústeckého kraje. Vepřové se k nám dostalo na přelomu loňského a letošního roku a lidé ho už zřejmě snědli.
V České republice se stále zvyšuje počet školních jídelen, kde se vaří z biopotravin. V současné době jich je více než 40. Spojuje je projekt ministerstva zemědělství nazvaný Bioškoly. Děti v nich dostávají obědy ze zdravějších zemědělských produktů a plodin.