Miliony egyptských žáků se vrátily do škol. Je to známka uklidňování situace v zemi
Po měsících násilí a nepokojů v Egyptě vyrazili i tamní žáci do škol. Egyptské školství má ale trošku jiné rozměry, než na jaké jsou lidé zvyklí v Česku. Do 50 tisíc základních a středních škol se po letních prázdninách vydalo přes 10 milionů žáků a studentů.
„Mám dvě děti, kluka a holku. Kluk je ještě v předškolním oddělení a holka ve čtvrté třídě. Žádný strach už teď nemám, ve městě je díky bohu klid. Je tady policie, policista je také uvnitř školy, je to bez problémů, opravdu,“ ujišťuje maminka, která právě doprovodila své děti do školy.
Je přesně osm hodin ráno. Stojím na ulici před jednou ze škol v centrální části Káhiry. Zpoza ocelového neprůhledného plotu je slyšet dětský zpěv egyptské národní hymny. Takto začíná vyučování v egyptských školách každý den.
O prvním školním dni natáčel v káhirských ulicích náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček
Před zavřenými vraty do školy postává shluk asi padesáti lidí. Jsou to rodiče, kteří sem před chvílí přivedli své děti a teď čekají na informace, do které třídy budou děti zařazené. Každou chvíli se vrata pootevřou a policista, který školu hlídá, zprostředkovává rodičům informace.
Mě ale dovnitř nekompromisně pustit odmítá. „Vy jste od BBC? Ne? Z Českého rozhlasu? To jsou nejlepší lidé,“ nasazuje policista operativně egyptskou zdvořilostní frázi.
„Musíte si na to ale přinést papír z ministerstva. Sedmé patro, tam se zeptejte,“ posílá mě záměrně ke všem čertům, kde se celkem jistě nic nevyřídí. Smiřuji se s tím, že rozhovor s ředitelem školy nebo s některým z učitelů dnes nebude. Přísná bezpečnostní opatření budu muset respektovat.
Na předměstích bezpečnost klesá
„Tady jsme kousek od náměstí Tahrír, kde se odehrávala revoluce. Když revoluce skončila, vrátili se do ulic policisté a teď je to vlastně nejbezpečnější oblast v Káhiře," říká jeden tatínek a naznačuje tak, že jinde v Egyptě podmínky zatím ještě tak bezproblémové nemusejí být.
Daleko od centra Káhiry, na jednom z chudších předměstí na jihu Gízy, na ulicích žádní policisté nejsou. I tady ale vyšli rodiče s dětmi první den do škol. Hafsa, maminka malé Mariam a jejího bratříčka Júsufa, tak úplně klidná není.
„Trošku mám strach, samozřejmě. Taky proto je do školy i ze školy vodím, aspoň do té doby, než bude situace úplně v pořádku," říká Hafsa. Malá Mariam jde dnes do druhé třídy. Říká, že nejradši má angličtinu a matematiku, ale těší se hlavně na své kamarády. Během prvního ročníku ji ale rodiče přemístili ze státní školy do soukromé.
„Ve státní škole bylo ve třídě osmdesát, pětaosmdesát žáků. Vždyť tam jsou jak sardinky," říká mi otec Mustafa důvody, které ho vedly ke změně školy jeho dětí. „V takovém prostředí se mezi dětmi přenášejí různé nemoci. No a co mi v té státní škole také vadilo, bylo chování žáků. Přeci jen mnozí z nich pocházejí z velmi chudých vrstev, používají sprostá slova a učitel jim v tom není schopný zabránit," pokračuje Mustafa.
Státní školy mají problém s korupcí
Kdo má v Egyptě finanční možnosti a záleží mu na vzdělání svých dětí, ten je podle Mustafy posílá jedině do škol soukromých. A ty nejsou zadarmo. Mustafa má doktorát z islámské filozofie, stále ale marně shání práci v akademické sféře. Má teď jen skromný úřednický plat, a přesto se svými velmi omezenými možnostmi financuje dětem soukromou školu.
Egyptské státní školy mají navíc další velkou nevýhodu, a tou je bezskrupulózní korupční chování špatně placených učitelů. „Na státní škole musíte platit učiteli za to, že se bude vašemu dítěti věnovat. Oficiálně je to platba za doučovací hodiny, v praxi si tím ale jen rodiče kupují to, že jejich synek nebo dcerka dostane dobré hodnocení. Pokud ale není ten učitel moc dobrý, potřebujete pro děti skutečné doučování s kvalitním profesorem, takže platíte i jemu," popisuje poměry na státních školách Mustafa.
Zatímco bezpečnost v egyptských ulicích se výrazně zlepšuje, korupce ve státních školách zůstává. Problém byl jedním z témat revoluce v roce 2011. Vymýtit ho ale bude asi tvrdý a dlouhodobý oříšek.
