Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní. Životní úroveň Američanů poklesne, myslí si Švejnar
Donald Trump se po čtyřleté přestávce vrátí do Bílého domu. Jak silné je jeho vítězství? Jak se jeho mandát promítne do vztahů s Evropou? A co se stane, když Spojené státy obklopí celní bariéry? V pořadu Jak to vidí... odpovídá profesor ekonomie Jan Švejnar. Prozradí také, co jsou největší slabiny hospodářské politiky České republiky, i to, kam jsme se jako společnost posunuli 35 let od sametové revoluce.
„Všechny průzkumy ukazovaly, že půjde o velmi těsný souboj. Nakonec ale Donald Trump vyhrál velmi přesvědčivě,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a spoluzakladatel pražského institutu CERGE-EI Jan Švejnar.
Host: profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a spoluzakladatel pražského institutu CERGE-EI Jan Švejnar. Moderuje Zita Senková
„Hlasovalo pro něj neobvyklé procento jak jeho voličské základny, tak i těch, kteří normálně volí Demokratickou stranu, což dokládá, že vyjadřoval názory mnohem širší, než se předpokládalo,“ hodnotí.
Prioritou staronového prezidenta byla po celou dobu čtyřleté kampaně Amerika na prvním místě. Ruku v ruce s tím teď zřejmě půjde i změna přístupu k vládnutí.
„Donald Trump je silný lídr, který má autokratické tendence. Dá se tedy očekávat, že bude jednat velmi rázně, a to jak v oblasti daňové a celní, tak i vzhledem k pobídkám a podnikům,“ podotýká Švejnar.
Největší možný skok, který by nový šéf Bílého domu mohl udělat, je podle Švejnara zvýšení dovozních cel s cílem ochránit americký průmysl. „V tu chvíli se dá ale očekávat, že zareagují i ostatní státy a rovněž zvýší cla a dovozní tarify. Efekt by byl tedy nakonec negativní, což si ale mnoho lidí v Americe zatím neuvědomuje,“ varuje ekonom.
Trump chce opět odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Připravuje masové deportace, píše deník
Číst článek
Hlavním cílem zavedení cel by bylo přinutit výrobce přesunout svoji výrobu do Spojených států. Donald Trump navrhuje v tomto ohledu zavést cla mezi 10 až 20 procenty na veškeré dovážené zboží s možností zvýšení až na 60 procent i více u dovozu z Číny. Pokud se však Spojené státy skutečně obklopí celní bariérou, může podle Švejnara dojít až ke snížení životní úrovně, protože některé artikly by byly kvůli příliš vysokým bariérám neobchodovatelné.
„Máme tři velké ekonomické celky – celně sjednocenou Evropu, Ameriku s Mexikem a Kanadou, které tvoří tzv. NAFTA, a východní Asii, kde je velice silná Čína. V tomto smyslu bychom mohli mít tři tvrze s vysokými zdmi, které uvnitř něco vyrábějí a málo mezi sebou obchodují. A to by samozřejmě vedlo k omezené výrobě a k omezenému obchodu,“ nastiňuje možný vývoj.
Lákavá Amerika
Podle ekonoma je reálné i to, že se Donald Trump uchýlí také ke snížení daní ze zisku, aby ještě více nalákal podniky k přesunu do Spojených států. Změny v daňové politice obecně ale byly podle Švejnara vůbec tím nejpodstatnějším, proč lidé hlasovali pro Donalda Trumpa.
„Donald Trump slíbil nejenom snížit daň z příjmu, ale chce zavést i vyšší podporu pro rodiny prostřednictvím navýšení daňového bonusu na děti z původních 2000 dolarů na 5000 na dítě,“ zmiňuje Švejnar.
„Na city ale zahrál i penzistům a penzistkám, když slíbil, že jim zruší federální daň z příjmů na důchody. Přestože tedy nejsilnější podpora pro demokraty byla právě u seniorů, někteří se kvůli slibům Donalda Trumpa rozhodli volit přesně opačně,“ uzavírá ekonom.
