Je to takové menu pro vládu, popisuje sociolog 37 opatření, které navrhla Národní ekonomická rada
Národní ekonomická rada vlády navrhla kabinetu 37 opatření k vyššímu ekonomickému růstu. Mimo jiné chce třeba motivovat víc lidí ke zdravotní prevenci nebo upravit systém dávek. Na dokumentu se podílel i Daniel Prokop, zakladatel společnosti PAQ Research a host rozhovorů v projektu Život k nezaplacení. „Je to takové ‚menu‘ pro vládu,“ říká Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál. „Většina opatření nejde nálepkovat, že jsou levicová nebo pravicová.“
Dokument má 37 bodů. Vláda z nich teď vybere ty, které jsou realizovatelné ve druhé polovině volebního období nebo je jejich realizace do konce vlády aspoň možno zahájit. Čeho jste jako Národní ekonomická rada chtěli docílit?
Zaprvé to bylo i zadání vlády ze září nebo srpna minulého roku. A zadruhé je problém, že česká ekonomika roste jako jedna z nejpomalejších v rámci Evropy, což je dáno i omezenou spotřebou a dalšími bloky v ekonomice.
Daňový systém v Česku je nefunkční proto, že má vysoké sociální odvody, na které nejsou slevy, a proto to zatěžuje nízkopříjmové obyvatele, říká sociolog Daniel Prokop
A samozřejmě vyšší růst ekonomiky by měl být udržitelný z hlediska ekologických dopadů apod. Ale má mít pozitivní dopady na výběr daní, výběr sociálního pojištění, udržitelnosti veřejných rozpočtů a výši mezd apod. Takže je určitě potřeba v dalších dvou letech vynahradit to, co jsme ztratili v uplynulých dvou letech.
Od úterý, kdy se tento projekt objevil na webu vlády, už jsme slyšeli několik nálepek, jako že to je třeba konsolidační balíček dvě. Řekl byste to taky?
No, on tam nemá rychlé věci, jak někde ušetřit, takže v tomto smyslu je úplně jiný. A myslím si, že opatření, která tam jsou, tak jsou důležitější než ty v konsolidačním balíčku, protože jde o prosperitu ekonomiky a české společnosti na desítky let dopředu.
Jsou tam opatření, která mají relativně rychlý náběh a můžou mít efekt třeba klidně příští rok nebo za dva roky. A potom tam jsou opatření, která ovlivní to, jestli Česko bude moderní stát za dvacet let ve vzdělávání, ve zdravotní prevenci apod.
Očekávání rady
Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová to považuje, cituji, „za marketingový balíček vládní koalice“. Jsou to návrhy, které byste předali kterékoliv vládě, nebo je to šité na míru vládě Petra Fialy (ODS)?
Kterékoliv vládě. A naopak si myslím nebo bojím se, že to nebude marketingový balíček, protože se z toho realizuje menšina.
Češi jsou k euru skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně jeho přijetí nebude prospěšné
Číst článek
Co byste považovali za úspěch? Kdyby to byla aspoň polovina?
Já jsem napsal třeba čtyři nebo pět opatření a spolupodílel se na některých. Ale je tam víc autorů. Dominik Stroukal skupinu vedl a říkal, a občas to říkal i Mojmír Hampl, že to je takové „menu“ pro vládu. Já k tomu dodávám, že v něm jsou klíčová opatření, která mají krátkodobý dopad na nastartování ekonomiky, nějaký střednědobý dopad v řádu několika let a potom dlouhodobý dopad.
Myslím si, že by bylo ideální, kdyby se vláda na to koukla tímto způsobem a v každém časovém horizontu si vybrala dvě až tři zásadní opatření, které by realizovala. Takže když by to bylo deset nebo patnáct zásadních opatření, tak to bude dobré samozřejmě. Nebo já bych bral co nejvíc, protože...
... Jsou svým způsobem provázané.
Většina opatření podle mě nejde nálepkovat, že jsou levicová nebo pravicová. To je odpověď na vaši otázku, že to není proti současné středopravicové vládě, ani proti případné další středolevicové vládě.
Takže podle mě je dobré na to myslet v časových horizontech a vybrat si opatření v každém horizontu, která pomůžou prosperitě a která jsou ta klíčová. Je tam i takové hodnocení, na kolik je tam shoda Národní ekonomické rady vlády nad nimi. Ale samozřejmě, některá opatření jsou marginálnější, některá jsou naprosto klíčová.
Rychlé reformy
Shodu Národní ekonomické rady vlády vyjadřují piktogramy pod textem. Někde jsou tři, někde třeba dva. Pak mluvíte o tom, že je tam několik časových horizontů, kdy by mohl být znám efekt opatření. Začněme u krátkodobých, to znamená, zavedu něco a téměř okamžitě vidím nějaký výsledek. To je například co?
Ekonomika je dneska zpomalená tím, že klesla spotřeba domácností a ta klesla u spodní poloviny domácností. To se dá ovlivnit tím, že jim necháte víc peněz třeba v danění práce.
Hledáme optimum pro člověka i celou společnost, říká sociolog Prokop o nastavení důchodového systému
Číst článek
Takže snížit zdanění práce?
Snížit zdanění práce těm nízkopříjmovým, což neprosazuju jenom já, ale podílel se na tom a ten bod napsal Petr Jánský. A to se dá vynahradit jinými daněmi, které nemají takto negativní efekt na spotřebu a ekonomický růst. A to když se zavede, tak některá ta opatření jdou udělat už letos a mají efekt takřka okamžitý na spotřebu, když to necháte správné skupině nízkopříjmových lidí.
A tady mluvíme o celkových odvodech státu, včetně tedy daní z příjmů fyzických osob a sociálním a zdravotním pojištěním dohromady?
Tam jsou možná jednoduché reformy. To znamená třeba umožnit nízkopříjmovým lidem vyčerpat daňové slevy. To lze přijmout ještě teď na jaře. Tím necháte selektivně účelově nízkopříjmovým lidem pár miliard korun, třeba čtyři nebo pět miliard korun a to jde udělat velmi rychle.
Samozřejmě daňový systém v Česku je nefunkční, protože má vysoké sociální odvody, na které nejsou slevy, a proto to hodně zatěžuje nízkopříjmové obyvatele. Takže dlouhodobější reforma by se měla zaměřovat i na sociální odvody, a naopak navýšit daně, které nemají tak negativní dopad na ekonomický růst, což jsou majetkové daně a některé spotřební daně na věci, o kterých se bavíme často, které mají negativní následky v životním stylu a podobně. Například alkohol, cukr a tak.
Ať se vláda ‚vykašle‘ na marginálie jako sazby DPH a řeší věci, co mají velký dopad, navrhuje sociolog
Číst článek
Změna daní
Což by do jisté míry ale způsobilo výpadek ve státním rozpočtu. Chcete ho kompenzovat zvýšením daní pro někoho jiného?
Ano, majetkovými daněmi a spotřebními daněmi a ucpáním některých výjimek, které jsou v daňovém systému, se dá vybrat mnohem víc peněz, než je potřeba, nebo by bylo žádoucí nechat nízkopříjmové skupině zaměstnanců v jejich peněženkách.
Protože my máme jednu z nejmenších progresivit u toho, jak roste sazba daní s vaším rostoucím příjmem u zaměstnanců v rámci Evropy. A zároveň máme velmi nízké daně, které reagují na další nerovnosti.
A máme vysoké daně, které mají utlumují efekt na spotřebu, utlumující efekt na růst regionů, protože z nejchudších regionů vysávají peníze apod. A to je věc, která jde opravit rychle nebo relativně rychle či s rychlým efektem.
Celý rozhovor s Danielem Prokopem si můžete poslechnout v audiozáznamu výše.
