Zrušení superhrubé mzdy by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně. Vyplývá to ze nové publikace think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Podle ní by zrušení superhrubé mzdy snížilo příjmy státního rozpočtu o zhruba 80 miliard korun ročně.

Praha 11:13 13. září 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Zrušení superhrubé mzdy by na příjmové skupiny zaměstnanců dopadlo velmi nerovnoměrně. Nejméně výhodná by byla pro zaměstnance s nejnižšími příjmy a mnohým z nich by nepřinesla nic, protože ti daň z příjmu neplatí již dnes,“ uvedli autoři studie Klára Kalíšková, Daniel Münich a Michal Šoltés.

Poplatky za předčasné splacení hypotéky rostou. Proti zvýšení není ani resort financí

Číst článek

Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) z minulého týdne by reálný výpadek příjmů veřejných rozpočtů měl být něco přes 70 miliard korun, z toho 50 miliard korun připadá na státní rozpočet.

Na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu se koaliční strany dohodly koncem srpna. Zároveň má zůstat sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Koalice zrušení superhrubé mzdy slíbila ve svém vládním programovém prohlášení. Nyní činí efektivní zdanění pro zaměstnance 20,1 procenta. Proti zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu je prezident Miloš Zeman, podle něhož jde o pokus o nabourání díry do státního rozpočtu.

Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle autorů studie zhruba 15 procent zaměstnanců. „Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění atd.,“ uvedli.

Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane tedy fakticky zachována. Průměrná hrubá měsíční mzda byla loni podle dat Českého statistického úřadu 34 125 Kč.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít