Na trhu s obilím je chaos a vydělávají na tom hlavně spekulanti, tvrdí viceprezident Agrární komory
Poškozuje levnější ukrajinské obilí české a evropské zemědělce? Samozřejmě, že ano, za stávajících podmínek, uvádí v Pro a proti viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory a zemědělec působící na Ukrajině Petr Krogman to ale odmítá s tím, že jde o vymyšlené argumenty.
Zásadní ohrožení vidí Hlaváček v rozpadu agrárního trhu se zemědělskými komoditami ve východní části Evropské unie.
To ale považuje Krogman za nesmysl. „Sami máme farmu v Česku a hospodaříme, dokonce máme za loňský rok dvojnásobný zisk než dříve. Ceny komodit jsou vyšší a podle Evropské komise nedošlo k závažnějšímu navýšení jejich dovozu z Ukrajiny.“
Poškozuje levnější ukrajinské obilí české zemědělce? Debatují viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček a prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman
„Mírně narostl dovoz zejména kukuřice, o 5 milionů tun víc, ale to bylo dáno loňskou neúrodou v Evropě, kdy se sklidilo o 15 tun méně. Dovoz z Ukrajiny pomohl aspoň třetinu tohoto nedostatku pokrýt,“ obhajuje dovoz ukrajinských komodit prezident.
Výkyvy na trhu
Agrární trh je mimořádně citlivý na jakékoliv výkyvy, říká Hlaváček. „Na dnešní situaci nejvíce vydělávají spekulanti. Ucítili příležitost a já tvrdím, že to je predátorství na těch nejohroženějších. Je tu nekontrolovatelný přesun obilí, EU měla zabezpečit nákup obilí přímo na Ukrajině a nepřipustit vstup spekulantů. Obilí nemělo být součástí jednotného unijního trhu.“
Nebylo nikdy řečeno, že do Evropy bude umožněn pouze tranzit ukrajinských komodit, upozorňuje Krogman.
Česko nezakáže dovoz obilí a masa z Ukrajiny. Kontroly podle Nekuly neodhalily nevyhovující vzorek
Číst článek
„Vždy jedna třetina ukrajinského exportu plynula do Evropy. Itálie a Španělsko dovážely obrovské množství komodit, tamní chovy nejen prasat jsou na ukrajinské kukuřici závislé. Nevytvářejme falešný dojem, že byl povolen jen tranzit ukrajinských komodit směrem do Afriky.“
Hlaváček ale opakuje, že byl znemožněn transport ukrajinského zboží do Afriky. „Proto se domnívám, že Evropská unie měla zabezpečit, aby zboží doputovalo tam, kam mělo.“
Ukrajinská ekonomika
Zemědělství tvoří 20 procent HDP Ukrajiny a 50 procent jejího exportu. „Rusko se rozhodlo toto zničit za pomoci evropských farmářů při hranicích s Ukrajinou, kteří se budou cítit ohroženi. Proto Rusko začalo postupně dávkovat informace do našeho trhu, které bohužel přispěly k panice, která tu vznikla a byla úplně zbytečná,“ věří Krogman.
„U všech evropských jednání o pomoci ukrajinským zemědělcům nebyli žádní jejich zástupci,“ tvrdí Hlaváček.
„Vstoupili do toho obchodníci, spekulanti, predátoři, kteří ucítili možnost na tom nejvíc zbohatnout. Dnes nikdo neví, kolik obilí je z Ukrajiny, kolik z Ruska a dalších zemí. To je naprosto nečitelné, je to chaos, který způsobuje tento stav a napomáhá těm, kteří mají zájem se lacino dostat k farmám.“
Tahanice o ukrajinské obilí. Jde o populistickou snahu zalíbit se ‚agrobaronům‘, míní experti
Číst článek
Petr Krogman dodává, že když stoupnou ceny na dvojnásobek, je to pozitivní pro zisk.
„Spoustě českých zemědělců stačilo prodat pouze jen polovinu sklizně, s dvojnásobnou cenou měli ty samé peníze. Tak pokryli své výdaje a druhou polovinu sklizně si nechali na později, že prodají případně za víc. Další byla snaha neplatit daně za uplynulý rok, tedy prodat v lednu a dál,“ popisuje uvažování zemědělců.
„To je podpásovka. Ceny zemědělských komodit se zvedly v celé Evropě, nejen v České republice. Ceny kolísají, budou kolísat a problém je, že vznikl obrovský chaos a nejistota. Ať pan Krogman předloží férový podklad, kolik pšenice je skutečně od ukrajinských zemědělců a kolik od těch, kteří spekulativně obchodují nebo podnikají,“ kritizuje skutečné fungování volného trhu Václav Hlaváček.