Vítězná pravice se bude snažit vytáhnout Maďarsko z recese
Konzervativní Svaz mladých demokratů, neboli Fidesz, v čele s Viktorem Orbánem, bude mít po proběhnuvších volbách v příštím maďarském parlamentu dvoutřetinovou většinu. Drtivé vítězství doposud opozičního Fideszu bude mít velký vliv na další směřování maďarské ekonomiky a v konečném důsledku může ovlivnit celý středoevropský prostor.
Fidesz by měl z celkových 386 mandátů obsadit 262 křesel. Dosud vládnoucí socialisté pouhých 59 oproti současným 186, což dosavadní předsedkyni strany Ildiko Lendvaiovou vedlo k tomu, že ze své pozice odstoupila.
O vlivu drtivého vítězství pravice v Maďarsku na místní ekonomiku mluvil na Rádiu Česko zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
V parlamentu zasednou také zástupci krajně pravicové strany Jobbik, ekologická formace ‚Je možná jiná politika‘ a dva solitéři. Jeden nezávislý a jeden podporovaný třemi různými stranami včetně Fideszu.
Krajní pravice a ekologové budou v parlamentu zastoupeni poprvé. Zisk xenofobního a rasistického Jobbiku je považován za znepokojivý. Maďarský spisovatel György Konrád se také v dnešním vydání týdeníku Respekt ve svém eseji ptá, jak zkrotit ducha neofašismu v Maďarsku.
Země má před sebou ale i další nezbytné úkoly, primárním je postavit ekonomiku opět na nohy. A vítěz voleb, předseda Fideszu Viktor Orbán díky volebnímu zisku může začít pracovat na budování pyramidového prezidentského systému.
Sliby nesplní
Maďarští voliči v drtivé většině vsadili na sliby Fideszu, který je mimo jiné lákal na nižší daně, zvýšení sociálních výdajů a zároveň snižování zadlužení státu. Analytici se ale shodují, že to za současné nevalné ekonomické kondice Maďarska nebude reálné.
„Je to sice protimluv, ale jedná se o typické předvolební počínání, které vidíme nejen v Maďarsku. Některé strany prostě mají tendenci říkat, že sníží zadlužení i daně, to ale nejde příliš dohromady. Snížení daní znamená snížení přísunu financí do státního rozpočtu. Navíc když má rozpočet i tak vysoký deficit a ještě se musí platit úroky z půjčky, kterou Maďarsko dostalo od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu,“ říká zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák a pokračuje:
„Viktor Orbán tedy podle mého názoru nebude moci dodržet vše, co slíbil. Nicméně se bude snažit zmírnit podmínky, ze nichž Maďarsko zmíněné půjčky dostalo. A částečně se mu to i povede.“
Maďarský forint po vítězství pravice lehce posílil, ale v dalším postupu by jej mohlo brzdit očekávané snížení úrokových sazeb na dnešním jednání centrální banky Maďarska.
Netypická pravice
Viktor Orbán se v maďarské politice pohybuje už dvě desetiletí a pozici premiéra zastával už v letech 1998 až 2002.
„Už v době, kdy byl poprvé premiérem, se zakládalo na pozdější zadlužení Maďarska. Právě za Orbána, pravicového premiéra, se začaly prudce zvyšovat platy ve státní sféře, což je jedna z věcí, která způsobila, že se Maďarsko stále více zadlužovalo,“ uvádí Slezák a dodává:
„Viktor Orbán je zvláštním typem pravicového politika. Má ekonomické vzdělání, ale jeho politika, co se týče ekonomiky, se spíše než naší ODS nebo britským konzervativcům blíží spíše bratrům Kaczynským v Polsku. Je to totiž tradicionální pravicová politika se sociálním aspektem, což s sebou nese i jistou míru populismu. Je zde tedy tendence nevyznávat kapitalismus liberálního typu, ale starat se o běžného voliče a zvyšovat sociální výdaje.“
Viktor Orbán a Fidesz vždy hráli na národní notu. Proto se dá očekávat určité zvýhodnění domácích firem na úkor těch zahraničních.
„Podle Orbána se má všemožně vycházet vstříc domácím podnikům a tím snáze bojovat s krizí. Samozřejmě, že zahraniční podnikatelé z toho mají strach. Orbán také chce zachovat velké státní podniky, zejména aerolinky,“ konstatuje zahraničně politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.