Nedávný úspěch Alternativy pro Německo nebude jejím posledním
Už několik dní se Německo vzpamatovává ze šoku v podobě vítězství kandidáta protimigrační Alternativy pro Německo (AfD) při volbě přednosty okresního úřadu ve východoněmeckém Sonnebergu, ve spolkové zemi Durynsko.
Ve veřejném prostoru se to od tohoto okamžiku hemží výčitkami, kdo za úspěch populistů může. Bohužel, podobně jako už mnohokrát v minulosti, objevují se i nyní paušální odsudky voličů na východě Německa.
Robert Schuster: Nedávný úspěch Alternativy pro Německo nebude jejím posledním
Platí to hlavně pro sociální sítě, které přejí rychlým a zkratkovitým soudům. Takže se zase bylo možné dočíst, že prý ani po více než třiceti letech od pádu komunismu a sjednocení Německa občané bývalé komunistické Německé demokratické republiky údajně nepřijali za svůj koncept demokracii.
Opak by byl z pohledu hodnotitelů pravdou zřejmě jedině tehdy, jestliže by při volbách uspěla kterákoli jiná strana, jenom ne Alternativa pro Německo.
Podobné hodnotící soudy, které se v souvislosti s novými spolkovými zeměmi opakovaně objevují, odjakživa působí jako obzvlášť účinná vitamínová injekce pro pravicové populisty – nejdřív v průzkumech, posléze i ve volebních místnostech.
Radikální nedůvěra
Je pravdou, že v Durynsku má zdejší odnož Alternativy pro Německo obzvlášť radikální podobu. Kvůli tomu je také sledována civilní kontrarozvědkou.
Alternativa pro Německo nesmí do voleb v Brémách, rozhádaná pobočka dodala dvě kandidátky
Číst článek
A ani nově zvolený šéf okresního úřadu v Sonnebergu Robert Sesselmann v minulosti nijak nedával najevo, že se distancuje od postojů označujících nacistickou minulost Německa za bezvýznamnou kapitolu v tisíciletých dějinách národa a neustálou reflexi tohoto období považuje za akt sebemrskačství. Ale tvrdit, že všichni jeho voliči to vidí úplně stejně jako obzvlášť radikální durynská sekce AfD, by bylo příliš velkým zjednodušením.
Alternativa totiž dokáže svou soustavnou kritikou poměrů v zemi přitáhnout všechny nespokojence napříč společností. Je jedno, zda předtím volili postkomunisty, tržní liberály nebo křesťanské či sociální demokraty.
U velké části německé společnosti, obzvlášť na východě, se zaryla do podvědomí představa, že občanům je neustále něco vnucováno zvenčí nebo shůry. Ať už je to postoj k migraci, k zeleným tématům, jako jsou zákaz spalovacích motorů či kotlů na fosilní paliva, případně politicky korektní mluva a koncesionářské poplatky za veřejnoprávní sdělovací prostředky.
Sami sebe naopak tito lidé považují za zdravé jádro společnosti. Vůči státním autoritám pak zaujímají apriorně odmítavý postoj, nedůvěřují jim. To se bohužel projevuje obzvlášť silně v případě postoje k válce na Ukrajině, zejména pokud jde o vojenskou pomoc napadené zemi.
Vůle voličů
Ostatní strany, které teď naříkají nad úspěchem Alternativy, by měly namísto vzájemného osočování začít s kritikou především samy u sebe. Jsou totiž nečitelné, bojí se polemických diskusí mezi sebou i uvnitř, zpravidla z obavy, že by se mohly ocitnout na špatném místě, než by je chtěla vidět mainstreamová média.
Když vstupují do vlád, připomínají tato spojenectví spíš podivné pravo-levé slepence, které se dokáží shodnout akorát na politice nejmenšího společného jmenovatele.
Pro AfD je její čerstvý úspěch na komunální úrovni důležitý. Zapadá do její strategie zapouštět kořínky postupně a stále hlouběji do společnosti. Po prvním přednostovi okresního úřadu budou pravděpodobně následovat starostové a primátoři, někde bude možná následovat i vítězství v zemských volbách.
To je fakt, se kterým se budou muset ostatní strany vyrovnat. I to bude projevem demokratického rozhodnutí voličů, ať se to někomu líbí, nebo ne.
Autor je komentátor Lidových novin
Jak asi Alena Schillerová vnímá svoje voliče, když se kvůli nim převléká za hranolky?
Martin Fendrych
Seriálová óda na KGB se ruským divákům líbí
Alexandr Mitrofanov
Zvítězí populismus a demagogie nad demokracií a svobodou?
Lída Rakušanová
Předvolební posuny na politické scéně
Kateřina Perknerová