Takový náš normální zabiják Kajínek: kam se vrtne, až obrazí všechny televizní show?

Tu scénu jako by vystřihli z filmu Takoví normální zabijáci Olivera Stonea. Na dvojnásobného vraha čekají před věznicí nejen kamery, ale i zástupy zvědavců. V kulisách novinářského stanového městečka se s ním fotí, žádají jej o autogramy, někteří dokonce nastrčí své dítě, aby se s nejsledovanějším zločincem Česka zvěčnilo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Kajínek opouští rýnovickou věznici v Jablonci nad Nisou. | Foto: ČTK

Stalo se, co se dalo předpokládat: z Jiřího Kajínka se definitivně stala celebrita, Stoneova společenská satira se zhmotnila před rýnovickou věznicí.

Kajínek tomu programově šel naproti. Viz jeho spektakulární útěk i romantizující báchorky, v nichž sebe prezentoval jako zlodějíčka, který spořil na horší časy a jenž otvíral zámky tak opatrně, aby nezpůsobil okrádaným velké škody. Lusknutím prstů tu máme moderního Václava Babinského. Co Babinského, Nikolu Šuhaje loupežníka nové doby.

Očistíme-li však jeho příběh od mediálních nánosů a výkřiků ze sociálních sítí, stále před námi stojí (teď už vlastně mezi námi) dvojnásobný vrah. Recidivista. Prezidentská milost totiž do vražedného řádění v borských serpentinách víc světla nevnesla. Pouze povzbudila ty, kteří o Kajínkově vině vždycky pochybovali.

Omilostněný vrah Kajínek opustil rýnovickou věznici. Doufá v obnovu procesu

Číst článek

Zeman ani jeho tiskový tajemník přitom neráčili udělat nic proto, aby překvapivý akt milosrdenství lépe vysvětlili. Humanitární důvody? Zdravotní důvody? Ani jedno. Jen bezobsažná hláška o výjimce, která potvrzuje pravidlo.

Příliš to prezident neulehčil ani samotnému Kajínkovi. Zatímco dlouhodobě vězněné na propuštění připravují experti, Kajínka vypustili v podstatě ze dne na den. Zeman sice k milosti přilepil sedmiletou podmínku, ale zapomněl na dohled, takže bývalý vězeň DUL3X6 nemusí docházet k probačním úředníkům. Ti přitom nemají propuštěné odsouzence pouze hlídat, ale mají jim i pomáhat. Aby našli práci. Aby se nevrátili k předchozímu stylu života. A to si v případě Jiřího Kajínka opravdu nikdo nepřeje.

„Mám různé nabídky na různé práce," prohlásil Kajínek před věznicí. Jaké, však už nedopověděl, což vlastně oprávněně vyvolalo lavinu více či méně poťouchlých vtípků.

Vlastně se nelze divit. Pokud by Kajínek někde předkládal profesní životopis, vypadal by přibližně takto:
1974: první problémy se zákonem, tehdy jako nezletilec.
1982 - 1983: prvně ve vězení za vloupání do chat.
1985 - 1990: podruhé ve vězení za bytové krádeže.
1990 - 1993: potřetí ve vězení za loupežné přepadení.
1994 - 2017: počtvrté ve vězení za dvojnásobnou vraždu, jeden pokus o ni a nedovolené ozbrojování.

Sečteno, podtrženo: šestapadesátiletý Kajínek strávil za mřížemi 32 let, coby dospělý žil svobodně zhruba šest let, během nichž se živil tak, jak je výše naznačeno.
„Komise znalců dospěla k závěru, že schopnost resocializace obviněného J. K. je zcela zaniklá. Obviněný není schopen autokritického pohledu a změny životních stereotypů a hodnot ani po dlouhodobém trestu odnětí svobody," čteme nadto v rozsudku.

Otázky jsou to proto víc než případné: kam se Kajínek vrtne, až obrazí všechny televizní show? Na jak dlouho mu vydrží honorář? Odpovědi k těmto otazníkům by ze všech nejvíc měly zajímat prezidenta Zemana.

Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme