Vládní (ne)odcházení sociálních demokratů

V sociální demokracii čas od času vypukne debata, zda neodejít z menšinové vlády Andreje Babiše (ANO). Obvykle mají tyto debaty téměř komický rozměr. Vedení strany pohrozí, že by kvůli tomu či onomu mohlo z vlády odejít, pak ale převáží údajně státnický pohled: je prý třeba ukázat odpovědnost a udržet stabilitu.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Babiš na úvahy o odchodu ČSSD reagoval tím, že vládu případně doplní vlastními lidmi a pojede se dál | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

ČSSD hrozila odchodem z vlády kupříkladu v létě roku 2019, kdy prezident Miloš Zeman nejprve dlouho odmítal odvolat ministra kultury Antonína Staňka, aby pak odmítl jmenovat na jeho místo kandidáta ČSSD Michala Šmardu.

V krizi hrálo důležitou roli nerozhodné jednání premiéra Babiše, ale ČSSD se nakonec tuto ponižující situaci rozhodla takříkajíc vysedět.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vládní (ne)odcházení sociálních demokratů

Občasné úvahy o tom, zda by nebylo pro ČSSD lepší odejít z vlády, se vynořují už nějakou dobu v souvislosti s jejími padajícími preferencemi, které v říjnu potvrdilo volební fiasko v krajských a senátních volbách. Političtí analytici a komentátoři varovali, že pokud se strana nedistancuje od Babiše, nedostane se do sněmovny v příštích volbách, které se mají konat za necelý rok.

ČSSD měla pro případný odchod z vlády i srozumitelnou záminku: zatímco její předseda Jan Hamáček si počínal během epidemie nemoci covid-19 poměrně kompetentně, zejména v roli šéfa Ústředního krizového štábu, Babiš se v průzkumech propadl kvůli svému chaotickému počínání až na samé dno.

Zůstat ve vládě za každou cenu

Hamáček dokonce podpořil zřízení sněmovní vyšetřovací komise, která by se počínáním vlády a ostatních státních institucí zabývala, což byl nepřímý útok na Babiše, ale k odchodu z vlády této situace nevyužil.

Nejnověji výzvy k odchodu z vlády začaly zaznívat v ČSSD poté, co ji hnutí ANO obešlo ve sněmovně při schvalování daňového balíčku, přičemž největší podporu získalo od pravicových občanských demokratů. Obě strany se přou, která z nich porušila koaliční smlouvu, jisté ale je, že pro jakoukoliv sociálně demokratickou stranu je nepřijatelné, aby se radikálně snižovaly daně za cenu zvýšení již beztak obrovského deficitu státních financí.

Babiš zrušení superhrubé mzdy před rokem označil za ‚demagogii‘. Dnes říká, že jeho návrh ‚vyřeší vše‘

Číst článek

K odchodu z vlády vyzvaly stranické těžké váhy. Mezi nimi hejtman Pardubického kraje Martin Netolický – v současnosti pravděpodobně nejúspěšnější politik ČSSD, který jako jediný z politiků ČSSD dokázal obstát v krajských volbách. Jenže Hamáček reagoval jako už několikrát v minulosti: ČSSD má prý odpovědnost za stabilitu vlády a země. Uprostřed boje s epidemií se prý neodchází.

Zní to ale spíš už jen jako výmluva. Boj s epidemií se v posledních týdnech po nástupu ministra Jana Blatného (za ANO) zautomatizoval, na obzoru je navíc vakcína, role ministrů za ČSSD v boji se samotnou epidemií slábne. Babiš navíc na úvahy o odchodu ČSSD reagoval přezíravě: ať si sociální demokraté prý jdou, vládu jen doplní vlastními lidmi a pojede se dál.

Nabídl tak ČSSD dokonce klíč k odchodu, který by nemusel vést k pádu vlády, za nějž by pak voliči možná chtěli ČSSD trestat. Pokud by sociální demokraté z vlády odešli, ale nechali by problémy stále více sužovaného Babiše dovládnout v čele jednobarevné menšinové vlády, nejspíš by jim to nejen neuškodilo, ale u mnoha voličů pomohlo. Navíc by tak pomohli k projasnění situace na politické scéně.

Jisté je, že lepší důvod než asociální daňovou reformu pro odchod z vlády už mít nebudou. Znechucení levicové strany z případného prosazení takové reformy a nasekání dalších obrovských dluhů jejich koaličním partnerem ve spolupráci s pravicovou ODS by voliči dobře rozuměli.

Zdá se ale, že Hamáček a lidé okolo něj chtějí ve vládě zůstat za každou cenu. A vědí proč: odchod ČSSD z vlády by se zřejmě neobešel bez nuceného odchodu Hamáčka a jeho spojenců coby architektů spolupráce s Babišem z čela strany na blížícím se sjezdu a nástupu nových tváří. Bohužel politika pod heslem „po nás potopa“ bude nejspíš znamenat konec naší nejstarší politické strany v parlamentní politice.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme