Wintonovy děti a my. Z Česka utíkaly i před českým antisemitismem
Německo vyplatí odškodné, pravda symbolické, dětem, kterým se podařilo před vypuknutím druhé světové války s pomocí britských dobrovolníků uprchnout do Velké Británie a dalších zemí západní Evropy. Týká se to i v Česku tak proslavených Wintonových dětí, jejich záchranu organizoval za tuto akci do šlechtického stavu povýšený sir Nicolas Winton. Až potud je vše v pořádku.
Odškodnění jako gesto odpovědnosti a pokory za nacistické zločiny je ze strany Německa zcela na místě. V legendě, která se kolem Wintonových dětí v Česku vytvořila, však chybí několik důležitých skutečností.
Luboš Palata: Wintonovy děti a my. Z Česka utíkaly i před českým antisemitismem
Z Československa, z pomnichovské Druhé republiky, prchaly židovské děti nejen před nacisty, ale také před českým antisemitismem, který nabyl po Mnichovu a při nastolování autoritářského režimu v Československu mezi zářím 1938 a březnem 1939 mnoho velmi odpudivých a hnusných podob.
Hesla „Čechy Čechům“, „Pomáhejme našim lidem, ne Židům“ a podobná se šířila organismem společnosti jako bleskově působící jed. Vylučovat ze svých řad a zbavovat zaměstnání lidi židovského původu žádali čeští právníci, lékaři i univerzitní profesoři.
Před 80 lety dorazil do Británie první transport s židovskými dětmi. Později je organizoval i Winton
Číst článek
Nejhůře na tom byli německy mluvící Židé, s těmi neměla Druhá republika vůbec žádné slitování. Ostatně stejně jako s Němci, kteří v Masarykově a Benešově Československu nalezli azyl před nacistickým režimem a pokoušeli se proti Hitlerovi vyvíjet opoziční či odbojovou činnost.
Druhá republika
Už v době Druhé republiky také vznikají s obezličkou „pracovní“ zárodky prvních českých koncentračních táborů pro Romy, tehdejší optikou podobně „nečeskou“ součást společnosti.
Nebyli jsme v tom samozřejmě sami. Protižidovské zákony přijímalo v té době například i později nacisty okupované Polsko.
Židy sice tehdy ještě nechával Hitler z Třetí říše za určitých podmínek vystěhovat, ale v tehdejším světě je v podstatě všechny země odmítaly přijímat.
Včetně oné Velké Británie, která souhlasila pouze s příjezdem židovských dětí, které ne že nemohli, ale nesměli doprovázet jejich rodiče.
Proto se do konce války z většiny Wintonových a jim podobných dětí stali sirotci. Jejich rodiče předválečné demokratické země svým odporem k přijímání židovských uprchlíků odsoudily k smrti v nacistických koncentrácích a plynových komorách.
Nacistická okupace 15. března 1939 a následná Hitlerem rozpoutaná válka jakoby toto všechno spláchla vlnou milostivého zapomnění. První Wintonovy děti ale odjely z Česka už 14. března 1939. Neodjížděly z nacisty okupované země, ale z naší české antisemitské Druhé republiky.
Autor je redaktorem Deníku.
Trumpův celní koktejl – ocel, Temu a slábnoucí dolar
Tereza Zavadilová
Rok nového velitele ukrajinské armády
Libor Dvořák
Stačilo Stačilo! Maláčová konečně dostala rozum
Apolena Rychlíková
Ani reforma sociálních dávek se ministru Jurečkovi moc nepovedla
Lukáš Jelínek