„Toyen měla tu sympatickou vlastnost, že se i ve svém pokročilém věku přátelila s mladými muži. Z těch jsou dnes staří pánové, ale naštěstí mají dobrou paměť. A taky jsem našla pár informací kolem jejího mládí,“ svěřila Sedláčková Českému rozhlasu Dvojka.

Její publikace vychází z dokumentárního snímku Toyen, baronka surrealismu, který měl premiéru předloni u příležitosti 120 let od narození Toyen. „Film je samozřejmě úplně jiné médium. Hodně jsem se v něm zabývala její tvorbou, jejími obrazy, tím, jak na lidi působí,“ uvedla režisérka v rozhovoru pro vltavský pořad Mozaika.

„Film stál na počátku mé cesty k Toyen, protože když jsem dostala nabídku, abych ho natáčela, tak jsem si uvědomila, že to bude velmi těžké, protože o Toyen se, jak známo, nic neví.“

Dítě bez rodiny, nemilovaná žena, chudobná umělkyně – takové mýty o sobě svobodomyslná malířka a výrazná osobnost meziválečné umělecké avantgardy šířila. Sedláčková prošla archivy, aby objevila skutečnou Toyen.

Líčí její milostný život a dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály. Dopřává čtenářům setkání s Vítězslavem Nezvalem, Karlem Teigem, Jindřichem Heislerem, André Bretonem, Benjaminem Péretem, Paulem Eluardem a samozřejmě s Jindřichem Štyrským.

Líčí přitom atmosféru pražských a pařížských galerií, kaváren, kabaretů, nevěstinců i míst, kde malířka a její souputníci pobývali a tvořili. Současně s tím popisuje historii mnoha Toyeniných obrazů.

Andrea Sedláčková vystudovala scenáristiku na FAMU. V roce 1989 emigrovala do Francie a v Paříži navštěvovala prestižní filmovou školu FEMIS, kde studovala režii a střih. Ve Francii pracuje jako střihačka celovečerních filmů, mimo jiné dramatu Veselé Vánoce, nominovaného na Oscara pro nejlepší zahraniční film. Je autorkou řady dokumentů, několika hraných filmů a románů.

Pokud se chcete zapojit do soutěže o pět knih Toyen. První dáma surrealismu, napište nám až do tohoto pátku 9. února do 18.00 na e-mailovou adresu soutez.irozhlas@rozhlas.cz odpověď na následující otázku: