Sáňkař z ostrova Tonga převzal jméno firmy, která ho sponzoruje. Teď může závodit v Soči

První soutěžní den a jeden z vrcholů Her v Soči hned visí ve vzduchu. Začíná sáňkařský závod jednotlivců, a pokud v něm uspěje Ital Armin Zöggeler, stane se prvním olympionikem v historii, který získá medaili na šesti různých zimních hrách. Za dvacet let od jeho prvního zápisu vítězstvím v Lillehammeru se olympijský svět změnil. Hry jsou letos padesátkrát dražší a jeden z Zöggelerových soupeřů přijel do Soči spíš jako reklamní poutač než sportovec.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bruno Banani, sáňkař z ostrova Tonga

Bruno Banani, sáňkař z ostrova Tonga | Zdroj: Reuters

Bruno Banani - může to znít jako název společnosti, která obchoduje s tropickým ovocem. Ale na Hrách v Soči se tak jmenuje první reprezentant pacifického ostrova Tonga na zimních olympijských hrách. Dnes odpoledne si připíše start v závodě sáňkařů a jeho příběh je bizarní nejen proto, že v jeho domovině teplota neklesá pod patnáct stupňů Celsia.

Zkušený olympijský sáňkař Šiva Kešavan v Soči svoji zemi reprezentovat nesmí

Číst článek

"V roce 2008 jsem jako student měl puštěné rádio a slyším, že Tonga hledá svého prvního zimního olympionika. Nevím, proč si vybrali jako sport zrovna sáňkování, ale říkali, že je to nebezpečné a rychlé, tak jsem do toho šel. Řekli mi, ať si to zkusím, pak byl takový malý casting a nakonec si vybrali mě."

Přehrát

00:00 / 00:00

Sáňkař z ostrova Tonga převzal jméno firmy, která ho sponzoruje. Teď může závodit v Soči

Na ostrově Tonga můžete jet autem maximálně 70 kilometrů v hodině, takže není divu, že uhánění korytem dvojnásobnou rychlostí milovníka svižné jízdy a rekreačního hráče ragby oslovilo. To se ale ještě jmenoval Fuahea Semi a příběh řízeného olympijského marketingu teprve začínal.

"Pak jsem se přestěhoval do Německa, abych mohl trénovat. Trochu jsem se bál, když jsem si poprvé sedl na saně do koryta, vůbec jsem nevěděl, co se bude dít. Jel jsem radši až od poloviny trati, abych nenabral takovou rychlost. Ale v cíli jsem se cítil skvěle a tenhle sport jsem si zamiloval. Chtěl jsem pokračovat a startovat výš a výš, abych jezdil pořád rychleji."

To ale stálo peníze, sáňkování na kopci za domem a mezi profesionály, to je rozdíl asi jako kupovat kočičí, nebo ryzí zlato. I američtí sáňkaři pořádali veřejnou sbírku, aby mohli v Soči startovat.

Bruno Banani během tréninku na sáňkařské dráze | Foto: Reuters

Mladík z ostrova Tonga na to šel jinak. Společnost zaměřená na experimentální marketing, která pro královskou rodinu z jeho rodné domoviny výběrové řízení na prvního zimního olympionika pořádala, nabídla firmě na výrobu spodního prádla, že si exotický sáňkař nechá její název napsat do občanky. Nápad se ujal, Fuahea Semi to oznámil rodině a od té doby se jmenuje Bruno Banani.

"No víte, udělal jsem to, protože… Ne, promiňte, ale nemůžu vám na to odpovědět," vykrucuje se z odpovědi sedmadvacetiletý sportovec. Podobné otázky mu jsou nepříjemné, ale přiznává, že touha stát se prvním zimním olympionikem z ostrova v Tichém oceánu byla tak silná, že jí obětoval i své jméno.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach to označil za perverzní, ale olympijský start a nehynoucí slávu doma na ostrově chodící reklamě zakázat nemůže.

"Vždycky, když se vracím domů, tak se skrývám, nikomu to neříkám. Jedu za svoji rodinou a pak zas letím pryč. Je to příjemné, když vám lidé fandí, ale já na to moc nejsem, tak se to snažím tlumit," říká první olympionik v historii, který dokázal dostat jméno svého osobního sponzora do startovní listiny.

Jan Kaliba, Marek Augustin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme