Bauer je s pátým místem na patnáctce spokojený, cílem byla první desítka

Běžec na lyžích Lukáš Bauer třetí olympijskou medaili v závodu na 15 kilometrů klasickým způsobem nevybojoval. Po stříbru z Turína a bronzu z Vancouveru skončil v Soči na pátém místě. Zklamání to ale pro něj nebylo. Když po závodě přicházel k reportérovi ČRo Janu Suchanovi, měl úsměv na tváři.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lukáš Bauer v Soči

Lukáš Bauer v Soči | Zdroj: ČTK

Lukáši, před závodem jste říkal, že s čímkoli v první desítce byste měl být spokojený. V Top Ten jste naprosto bezpečně. Takže spokojenost?

Naprostá spokojenost. Ono spousta lidí řekne, že není to medaile, ale já už jsem dlouho před olympijskými hrami prohlašoval, že nepatřím k jasným kandidátům na medaili. Kdyby se povedla, byl by to spíš velký zázrak. Umístěním to dneska bylo velmi blízko, splnil se můj sen do desítky, nezbývá mi než tvrdit, že jsem spokojený. A věřte tomu, že opravdu jsem spokojen.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáše Bauera vyzpovídal po závodě reportér Jan Suchan

Jaký pocit jste měl na trati? Vypadalo to, že se vůbec netrápíte?

Teď jste mě trošku dostal. Protože teď nevím, jestli jsem tak opravdu vypadal, nebo jestli se mě snažíte utěšit, že to nebyla ta medaile. Ale já jsem měl úplně opačný pocit. Od prvního kopce jsem se velmi trápil a zejména od pátého do desátého kilometru na modrém okruhu to bylo strašné. Možná na pohled to vypadalo lehce, ale bylo to strašně těžké.

Počasí dnes sice bylo pěkné, ale ne až tak jako včera. Jak to vypadalo se sněhem?

Myslím, že ten sníh byl ještě rozbředlejší než včera. Protože bylo tepleji a přes noc ta trať tolik nevymrzla jako včera. Ale je pravda, že jsme byli ušetřeni toho nejpřímějšího sluníčka. I tak to ale bylo spíš, že jste se oblékli jak na pláž a šli jste lyžovat.

Jeden z Norů dokonce vyběhl v kraťasech. Nepřemýšlel jste i vy o nějaké takové módní kreaci?

„Já jsem vyrazil na trať s upravenou kombinézou, kde vzaly za své rukávy. A přemýšlel jsem i nad tím, že zkrátím nohavice. Ale já nemám rád, když mi stříká sníh na holeně. Takže ty jsem nechal normálně, a bylo mi velké vedro.

K medaili vám chybělo jen 20 sekund. Uvědomujete si třeba nějaký moment, že šlo něco udělat lépe, abyste se přiblížil ještě více?

„Já si myslím, že ne, a myslím si, že můžu s klidným svědomím říct, že jsem udělal, co jsem mohl. Ano, pořadím je to hodně blízko, ale těch 20 vteřin je velký kus.

Ještě prozraďte, jaký vliv na přípravu měla informace o možnosti, že byste měl z Turína zlato?

Nebudu na to odpovídat, naštvalo mě to.

Jan Suchan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme