Komunitní zahrady se probouzejí k životu. Pěstují zeleninu i sousedské vztahy

Lidé, kteří zahradničí v pražských komunitních zahradách, začínají set a sázet. V hlavním městě je takových zahrad celá řada, například Prazelenina v Holešovicích, Zebra v Braníku nebo Zahrada na Jižním městě. Vznikají i nové, letos poprvé zasejí na zahradě Kuchyňka v Holešovicích.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Projekt zahradničení ve městě si už našel své příznivce i na Chodově. | Foto: Eva Rajlichová

Komunitní zahrady zažívají velký návrat. Populární jsou hlavně ve Spojených státech, Francii i Německu. Pěstuje se mezi obytnými bloky, na okrajích parků, na balkonech nebo na střechách domů. Najdeme je i v Praze.

„Dělám záhon. A protože je to svažité, tak se tu musí udělat taková teráska, aby to neujíždělo a aby se ta hlína nerozsypala,“ říká Ondřej Rynda, který své víkendy tráví v komunitní zahradě Kuchyňka v Holešovicích.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pražských komunitních zahradách natáčela redaktorka Veronika Štefanová

Na jaře minulého roku si pár nadšenců založilo občanské sdružení a rozhodli se zanedbanou zahrádkářskou kolonii prakticky využít.

„Prvního půl roku jsme tu museli uklízet zbořené chatky. Nebylo by to možné, kdyby majitelka do toho neinvestovala svůj čas a svoje prostředky. Je tady potřeba udělat terasy a pozemkové úpravy,“ mluví o budoucí práci Hana Vacková, jedna z prvních členek občanského sdružení Kuchyňka.

Na první oficiální zahradničení se chystají teď na jaře. Do záhonů se pustí zhruba dvacet lidí.

Základní myšlenkou komunitních zahrad není jen pěstování plodin, ale také posílení mezilidských vztahů a sousedské soudržnosti. Zakládají je lidé z vlastního přesvědčení a nadšení. Zakládány byly ve městech západní Evropy kolem roku 1820. Byly určeny lidem, kteří kvůli industrializaci přišli o práci a hledali jiné způsoby, jak uživit svou rodinu.

„Budeme sázet to, co si myslíme, že v této sezóně půjde. Když jsme o tom debatovali, tak jsme došli k závěru, že chceme něco, co nesežerou slimáci, kteří budou mít letos napilno,“ předvídá Hana.

Co si vypěstují, to si také sní. „Potřebujeme postavit takový přístřešek, který bude zároveň venkovní kuchyní. My se jmenujeme Kuchyňka, protože ta čtvrť se jmenuje Kuchyňka, ale taky proto, že nás baví vařit. A to, co tady vypěstujeme, to chceme sníst,“ prozrazuje.

Na revitalizaci čeká komunitní zahrada nazvaná Ulitej záhon. Ten se rozprostírá na pozemku Domu dětí a mládeže Ulita. Zahradu na betonovém plácku založila loni na jaře obecně prospěšná společnost My Aktivity.

„Jediná možnost, jak jsme to mohli udělat, byly palety, bedýnky, pytle a nádoby, protože se nacházíme na pozemku, který je pokrytý betonem,“ popisuje prostor zahrady vedoucí rodinného klubu Ulity Monika Rohlenová a dodává, že kvůli plánované rekonstrukci bude letos na Ulitém záhoně zahradničit míň lidí:

Otevírání Zahrady v pytli | Foto: oficiální Facebook Zahrady v pytli

„Podařilo se nám získat grant od nadace Via a nějaké finance od městské části. Komunitní zahrada bude jako taková omezená, záhonů bude jen pár. Budou trochu stranou pro takové ortodoxní zahradníky, jinak celá zahrada bude rozrytá.“

V Zahradě se nebojí ani experimentů. | Foto: Eva Rajlichová

Veronika Štefanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme