V Jordánsku končí běh českého maratonce. Pro děti uprchlíků uběhl skoro 500 kilometrů
Pouhých jedenáct dní trvalo českému běžci Davidu Chrištofovi přeběhnout celé Jordánsko. Svůj asi 480 kilometrů dlouhý dálkový maraton začal v jižním letovisku Akaba. Dnes doběhl poslední úsek do syrského uprchlického tábora Zaatarí na severu země. Na školy pro děti syrských uprchlíků i děti jordánské už svým během shromáždil 9 a půl tisíce dolarů (asi 190 tisíc korun) a přiblížil se tak vytčenému cíli.
David udělil ostatním běžcům pokyny, kudy společný pětikilometrový běh po jordánské metropoli povede.
Na startu před českou ambasádou se jich sešlo asi deset, aby Davidovu akci podpořili. Většinou jsou to cizinci, kteří v Jordánsku žijí. Arabskou účast zachraňovala Álá Bajdúnová.
Běh Davida Chrištofa sleduje v Jordánsku blízkovýchodní zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
„Běžím dnes proto, že věc, kterou David dělá, je opravdu nádherná. Já jsem Libanonka, ale žiji tady v Jordánsku. Máme teď syrské sousedy, jsou to uprchlíci, kteří přišli do Jordánska, takže vím, kolik dětí teď přichází o výuku, o školu, protože na to nejsou peníze,“ řekla žena.
Předchozí Davidovy etapy nepostrádaly dramatické chvilky. Přesun z asfaltky v údolí Araba na takzvanou Královskou silnici musel uskutečnit pouštními wádími, kam se s ním doprovodné auto nedostalo. A orientace v takovém terénu byla obtížná.
„Měl jsem jít asi deset kilometrů, a když už jsem šel asi dvacet, najednou už byla noc, a najednou silný zvuk, nějaká jakoby siréna se rozlehla celým údolím. Strašně jsem se lekl,“ popsal.
„Pak začali štěkat psi a já jsem si uvědomil, že je vedle mě beduínský stan a ta siréna nebyla siréna, ale osel. A protože uprostřed noci bylo ticho a jak se ten osel ozval, tak jsem se strašně lekl,“ vzpomínal David na chvilky, kdy málem musel nalehko přespat uprostřed pouště.
Nakonec se však s velkým zpožděním do civilizace a na signál mobilních telefonů dostal. Po cestě obydlenými oblastmi poutal český maratonec pozornost snad všech místních.
„Často se mnou běhají děti, je to pro ně strašná sranda. Asi nejsou zvyklé, že tam někdo běhá v kraťasech. Běžely se mnou sto nebo dvě stě metrů,“ líčil setkávání s místními David Chrištof. Cíle v uprchlickém táboře Zaatarí měl v plánu dosáhnout dnes po obědě. A to se mu také povedlo.
Ani moc nelitoval, že jeho dobrodružná charitativní cesta končí. „Jsem opravdu rád, že už je to za mnou, bylo to opravdu těžké,“ podotkl nedlouho po doběhu v telefonickém rozhovoru pro Český rozhlas.
O své pocity po doběhu několikasetkilometrové trasy se maratonec David Chrištof podělil i s posluchači Radiožurnálu
Doběh prý byl tentokrát trochu jiný, než jindy. „Toto je vlastně už můj třetí charitativní běh a je to poprvé, kdy jsem měl v cíli své nejbližší – moje přítelkyně a můj syn tam byli a také kamarádi z české ambasády,“ řekl.
Cílem běhu bylo vybrat peníze na výuku syrských a jordánských dětí. „Můj cíl bylo získat 10 tisíc dolarů, zatím jsme na 9 a půl tisíci. Jde o to, že třetina syrských uprchlíků jsou děti a děti jsou teď tady v Jordánsku a musejí někam chodit do školy,“ poznamenal Chrištof.
Peníze chce rozdělit s pomocí neziskové organizace, která se vzděláváním dětí zabývá.
