Evropským penězům Slováci fandí, čerpání dotací ale provází korupce
Slováci budou v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu atakovat i jeden vlastní nelichotivý rekord, a to ve volební účasti, která zatím nikdy na Slovensku při eurovolbách nepřesáhla 20 procent. Navzdory nezájmu o volby ale slovenská veřejnost nadprůměrně věří unijním institucím. A hlavně eurofondům, které změnily Slovensko k nepoznání, i když nejen k lepšímu. Dotace z unie znamenaly totiž i větší korupci.
Slovensko se na Evropskou unii často dívá optikou peněz. Tento pohled lidem vštěpuje i premiér Robert Fico.
„Čísla mluví jasně. Přibližně 80 procent veřejných investic na Slovensku je financovaných z evropských peněz. Pod tím si můžeme představit cesty, které každodenně využíváme, obnovu parků, kam si chodíme odpočinout s přáteli,“ prohlásil.
Na Slovensku natáčel nejen o vztahu tamních lidí k Evropské unii zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
Opravené školy nebo nemocnice, které mají na čerstvé fasádě cedulku s informací, že projekt platila z části i Evropská unie, to je na Slovensku běžný jev. Podle analytika bratislavského Konzervativního institutu Dušana Slobody to má ale i svou stinnou stránku.
„Velkou část zdrojů, mluví se o deseti až dvaceti procentech, zhltla korupce. A na Slovensku za to dosud nikdo nenese odpovědnost. Protože jde o velký balík peněz, o miliardy eur, který by tu jinak nebyly, tak se navíc ve snaze vyčerpat ty peníze financuje cokoliv,“ upozorňuje.
Unii věří Slováci víc než vládě
Už přes pět let platí Slováci eurem. Stačí se zeptat na bratislavském trhu, a hned je jasné, co si lidé o evropské měně myslí. „Je to nepraktická mince, rychle se kutálí, ale zvykli jsme si. Navíc jak se zavedlo euro, tak je všechno dražší, ale to už je třeba tak brát,“ říkají.
Podle průzkumů se Slováci v otázce důvěry, respektive nedůvěry v Evropskou unii dělí asi půl na půl. V rámci unie jde ale pořád o nadprůměrný optimismus.
„Na Slovensku nám trvalo déle, než začala důvěra klesat, ale potom byl ten pokles dramatičtější. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že důvěra v evropské instituce je na Slovensku stále výrazně vyšší než přesvědčení, že naše národní instituce, tedy slovenská vláda a parlament, dokáží řešit sociální a ekonomické problémy,“ vysvětluje socioložka Zora Bútorová.
Chudé regiony jsou chudé dodnes
Eurofondy měly smazat regionální rozdíly mezi bohatou Bratislavou a chudými slovenskými kraji. Prý se to ale nepovedlo.
„Stále nemáme dostavěné dálnice ze západu na východ. Ačkoli premiér mluvil o tom, že mají být do roku 2010, teď je otázka, jestli vůbec budou do roku 2020. Regiony a okresy, které měly vysokou nezaměstnanost, přes 20 i 30 procent, ji mají v květnu 2014 pořád. Regionální rozdíly se nesnížily a eurofondy dokonce často nešly primárně do těchto regionů,“ tvrdí analytik Dušan Sloboda.
Vše o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
Číst článek
Evropská unie ale neznamená jen příliv peněz. Další nové příležitosti, které Slovensku členství přineslo, dobře vyniknou v Bratislavě. Slovenské hlavní město se po pádu železné opony ocitlo v atraktivním trojúhelníku mezi Rakouskem, Maďarskem a Českem.
Slováci se po tisících přestěhovali na rakouskou nebo maďarskou stranu hranice, do Vídně se z Bratislavy jezdí za prací i studovat a v Bratislavě si zase lidé můžou koupit rohlík z rakouské pekárny, která vycítila obchodní šanci a otevřela na Slovensku po pádu hranic několik prodejen.
