Vyšlo to, vyhrál jsem a bojuju dál, říká stolní tenista Suchánek a z paralympiády chce další medaili

Stolní tenista Jiří Suchánek má na paralympijských hrách v Tokiu jasný cíl: přivézt si domů další medaili, ukázat ji kamarádům v hospodě a pak ji přidat do vitríny vedle té bronzové, kterou získal před pěti lety v Riu. V rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, proč by mu další úspěch pomohl i v osobním životě.

Tokio Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stolní tenista Jiří Suchánek | Zdroj: Český rozhlas

Kromě radosti ze špičkového sportovního výkonu má i praktický důvod - jako medailista by totiž měl dál nárok na finanční příspěvky od ministerstva školství, které mu umožňují naplno trénovat, jezdit na soustředění a pořizovat si kvalitní vybavení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor se stolním tenistou Jiřím Suchánkem

Suchánek měl za sebou náročný den, prohrál se současnou světovou jedničkou Fabienem Lamiraultem, ale pak se mu zadařilo v zápase s polským protihráčem.

„Věděl jsem, že když budu hrát to co mám, to znamená držet ho v pinku, nesnažit se útočit a počkat až on mi zvedne balon, abych ho poslal, vyšlo to, vyhrál jsem tři nula a jdu dál,“ říká český stolní tenista v rozhovoru pro Radiožurnál.

O postupu do čtvrtfinále rozhodne Suchánkův další zápas v pátek.

„Tady se rozhoduje o tom, jestli na další olympijské období budu mít takovou finanční podporu, jako mám doteďka. Pokud tady neudělám, tak vůbec nevím, co bude, když se vrátím domů bez medaile. Takže i tohle tam trochu pracuje. Kdybych přišel o podporu, tak další paralympijské hry už pro mě ani nemusí být,“ vysvětluje Suchánek, který má, jako většina paralympijských sportovců v Česku, běžnou práci.

„Pracuju ve firmě, která vyrábí invalidní vozíky. Zaměřuji vozíky, přímo na míru. Mám mezinárodně uznanej certifikát, Je to zajímavá práce,“ přibližuje svoji pracovní náplň sportovec, který moc dobře ví, jak takový vozík funguje.

„Já jsem na vozíku od 19. 9. 1999. Měl jsem bouračku v autě. Bohužel mladická nerozvážnost, bez řidičáku ze zábavy, prostě blbost. Jsem rád ale že se povedlo s obrovskou podporou,“ vzpomíná na osudovou nehodu.

Teď je ale na paralympijských hrách v Tokiu a reprezentuje Česko. „A mám manželku, dvě děti, jsem šťastnej.“ Dodal spokojeně.

Teď už má Jiří Suchánek volno, na stadionu ale zůstává, aby fandil Petru Svatošovi a Filipu Nacházelovi. Všichni tři čeští reprezentanti jsou na vozíku, ale každý je v jiné kategorii handicapu. Navzájem si tedy nekonkurují.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme