Předsedkyně Českého klubu fair play Jeriová-Pecková má z popularizace udílení cen radost
Činy fair play, které při sportovních bojích vyjádřily tento postoj v praxi, dnes ocení Český klub fair play při Českém olympijském výboru. Pokud se podíváme na rok 2010, tak klub udělil tři hlavní ceny - dvě za čestné činy a jednu za celoživotní přístup během kariéry. Hostem ranního interview byla předsedkyně tohoto klubu a bývalá výborná běžkyně na lyžích Květa Jeriová-Pecková.
Jen pro připomenutí, loni ocenění získal biker Jiří Prudil, který si mohl v jednom ze závodů cross country horských kol dojet pro druhé místo, ale neudělal to. Jeho protivník Leoš Balák, který měl před Prudilem náskok, totiž čtyři kilomety před cílem píchl a rozhodl se závod doběhnout s kolem na rameni. Prudil svého soupeře sice lehce dojel, ale když viděl jeho situaci - a zakrvácené rameno, na kterém nesl kolo - rozhodl se Baláka nechat dokončit závod na druhém místě.
Krasobruslař Petr Bidař potom půjčil na mistrovství republiky juniorů soupeři brusle. Tomáši Kupkovi se totiž tažka s těmi jeho ztratila. Bidaře přitom čekal už za hodinu jeho vlastní závod. O dnešním udílení si s Květou Jeriovou-Peckovou povídal v Ranním interwiev Jan Pokorný.
Můžete obecně popsat, za co se konkrétně ocenění udělují?
Máme tři kategorie týkající se čestného sportovního chování. Takové jednání může i někdy znamenat záchranu života, někdy pomoci soupeři, jindy opravení výroku rozhodčího. Oceňujeme ve třech stupních. Udílíme hlavní cenu, diplom a dopis. Objevují se tam ale i ocenění za celoživotní postoj. Naše společnost totiž potřebuje dobré a správné vzory.
Můžete už teď ráno prozradit nějaké jméno, nebo ještě ne?
Raději bych neprozrazovala. Řekla bych jen, že je pro nás velmi potěšitelné, že bylo nadneseno hodně návrhů z naší asi nejpopulárnější her – tedy hokeje a fotbalu. Opakovaně se objevují návrhy například z orientačního běhu. Výsledky budou vyhlášeny po 11 hodině a já bych byla velmi ráda, kdyby se to dostalo do co největšího povědomí společnosti. Když se někdo celý život chová fér a čestně, myslím si, že si pozornost zaslouží mnohem větší medializaci, než když někdo provede nějakou lumpárnu.
Jak se vlastně dovídáte vy v Klubu fair play nominace? Lidé vám někam píší nebo telefonují?
Způsoby jsou různé. Nejjednodušší je, když se o tom můžeme někde dočíst, porotce to se velmi rychle rozšíří a dostane se to i k nám na stůl. Horší už je, když si někdo něčeho povšimne a neví si rady. Takových lidí je spousta. ČOV vlastně slouží jako takovým sběratelem. Takže Český olympijský výbor, Benešovská 6, Praha 10 – to je ta správná adresa, zde se to vždy dohledá. Každý došlý návrh posuzujeme, hodnotíme a případně oceňujeme.
Vy jste v čele klubu od roku 2006. Mění se za tu dobu nějak počet návrhů, které vám přichází?
Zůstává přibližně stejný, ale těší nás, že poslední dobou přichází více činů. To je podle mě jedna ze strašně důležitých věcí, ale samozřejmě je to také o tom, jak se lidé chovají. Pořád věřím tomu, že je v naší společnosti hodně slušných lidí. Jen se o tom tolik nemluví, a tudíž ani neví.
Setkala jste se ve své aktivní sportovní kariéře nebo potom s nějakým výjimečným činem fair play, který se vám při téhle otázce vybaví?
U sportů, kde se měří čas, jako je třeba běh na lyžích, na to takový prostor není. V každém případě ale musím říct, že během svojí sportovní kariéry jsem se nesetkala s vyloženě nefér situací. Na druhé straně v našem sportu může fair play znamenat třeba nezištná pomoc při vypůjčení materiálu. Ať už jsme byly sebevětší soupeřky, tak jsme nikdy neudělaly nic, za co bychom se pak musely stydět.
