Lyžař Bank na konec kariéry nemyslí, ocitá se naopak znovu na jejím začátku
Ve 34 letech už spousta vrcholových sportovců myslí na profesní důchod a mnozí už si ho spokojeně užívají. Ale najdou se i takoví, kteří se v tomhle věku ocitnou na začátku. Jako třeba lyžař Ondřej Bank. Třicáté čtvrté narozeniny slaví zrovna dnes a o víkendu vstoupil v rakouském Söldenu do přelomové sezóny. Poprvé v životě se před ní cítí stát na stejné startovní čáře se všemi soupeři.
Že se nejedná pouze o vytouženou představu, potvrdil Bank už na olympijských hrách v Rusku, kde ostatní soupeře řádně proháněl.
V Soči to byl tak trochu sportovní zázrak a podivuhodný přírodní úkaz. Ondřej Bank po dvou letech vážných zdravotních problémů a bez odpovídajícího tréninku v zádech několikrát jel o medaili a i bez ní se stal třemi umístěními nejlepším českým alpským lyžařem v olympijské historii.
Ondřej Bank se učí myslet na to, že může vyhrávat. Pomoci mu k tomu má i druhý servisman
I díky tomu teď nemá o sponzory a tím i peníze na kvalitní přípravu nouzi, a protože mu po letech znovu drží i zdraví, cítí se lyžařsky znovuzrozený.
„Mám teď větší motivaci se na nic nevyfláknout. Mám velký tým, který funguje. Přijde mi, že to všechny docela baví, a tak si to i užívají,“ těší se Bank z dobré atmosféry, která panuje mezi jeho nejbližšími spolupracovníky.
„I když jsem takový, že bych si sem tam ulevil, tak makám víc než před olympiádou. Mám teď za sebou zázemí a chci vyzkoušet, jestli to půjde i ve sjezdech,“ ohlašuje Bank útok na přední pozice v nejdrsnější, nejrychlejší a tím i nejriskantnější disciplíně, přesně podle svého naturelu.
Ve sjezdu se obecně daří zkušenějším lyžařům - předpoklady k tomu tedy čtyřiatřicetiletý rodák ze Zábřehu má - a aby se do sjezdařské špičky skutečně dostal, investoval český univerzál sponzorské peníze do druhého servismana, což je u silných lyžařských národů běžné, ale v českých podmínkách nevídané.
Hezkou holku poznám na sto metrů, směje se lyžař Krýzl. Pomohly mu brýle
Číst článek
„Když závodník jezdí všechny disciplíny, tak jeden servisák to skoro nemůže zvládat. Samozřejmě to jde, ale není to prostě ono. Teď mám člověka vyloženě na rychlostní disciplíny. Je to starý borec, úplně nadšený. Až ho musím brzdit, aby furt něco nepřemontovával. Je zvláštní, ale hodně soutěživý, což znamená, že pracuje a snaží se.“
A prožívá spolu s Ondřejem Bankem dilema, kam spíše napřít své síly. Sponzoři by ocenili medaili z únorového mistrovství světa v americkém státě Colorado, sám všestranný lyžař ale spíš bere za prestižní a sní o tom být na konci sezony mezi deseti nejlepšími lyžaři Světového poháru.
Svoji mysl učí Bank vyhrávat
„Je to můj věčný problém, že skoro nikdy nemyslím na to, abych vyhrál. Snažili jsme se na tom pracovat. Celé léto jsem chtěl jet za jedním psychologem, ale nějak se mi to nepovedlo. Desítka ve svěťáku by byla super,“ potvrzuje.
Umístěním v elitní desítce lyžařského seriálu ovšem cíle Ondřeje Banka pro letošní ročník rozhodně nekončí.
„Blbě se to vysvětluje, je to můj tajný cíl, který tady teď prozrazuju, ale my po medaili z mistrovství světa samozřejmě jdeme,“ připouští trochu neochotně Ondřej Bank, pro kterého teď paradoxně mnohé teprve začíná.
