V Tanzanii vzrostla populace volně žijících nosorožců i slonů. Pomohla také královédvorská zoo
Počet ohrožených nosorožců v Tanzanii významně vzrostl. Stejně tak posílila populace slonů ve východoafrické zemi. Může za to zákrok vlády proti organizovaným skupinám pytláků. To aspoň tvrdí tanzanské úřady. Ještě před čtyřmi lety přitom země zažívala kvůli průmyslovému zabíjení zvířat pro rohovinu a slonovinu krizi.
V roce 2015 žilo v Tanzanii jen 15 nosorožců, teď jich je podle sčítání správy národních parků 167. Jak ale tvrdí britští odborníci, je nemožné, aby ten nárůst nastal přirozenou cestou. Nosorožci jsou totiž březí téměř 16 měsíců.
Nosorožcům ze Dvora Králové se ve Rwandě daří dobře, do volné přírody budou vypuštěni zhruba za rok
Číst článek
Za rostoucí počet zvířat v zemi tak může hlavně jejich dovoz. Do Tanzanie například v minulých letech poslala několik jedinců i zoo ve Dvoře Králové. V roce 2009 se do národního parku Mkomazi na severovýchodě Tanzanie přestěhovali tři nosorožci dvourozí a v roce 2016 k nim přibyla ještě samička Eliška.
V tomto národním parku přitom pytláci nosorožce dříve úplně vyhubili. Zvířata se tam začala vracet až v roce 1997 v rámci záchranných programů.
Situace se dost zlepšila poté, co se právě v roce 2015 stal prezidentem John Magufuli. Po nástupu do úřadu vyzval bezpečnostní síly země, aby zatkly všechny osoby, které se na pytláctví podílí. Rangeři, celníci i policisté zapojili do boje proti pytlákům i moderní technologie.
Ze začátku měli pytláci navrch. Obchod s rohovinou nebo i slonovinou je obrovsky výdělečný, takže samozřejmě i pytláci mají často k dispozici nejmodernější vybavení. A pak také mají zbraně, kterými útočí na strážce národních parků.
Strážci kamerunské rezervace denně riskují životy, aby bojovali proti pytlákům
Číst článek
V roce 2016, kdy skupina pytláků zabila v přírodní rezervaci nedaleko Serengeti tři slony. Brit Roger Gower, který spolupracoval s úřady, se je vydal hledat a taky je našel. Jenže pytláci na vrtulník začali střílet a Gower to nepřežil.
Zapojení Číny
Tanzanii se ale daří i rozkrývat sítě překupníků rohoviny a slonoviny. Často jsou do ní zapojení Číňané, kam zvířecí materiál putuje kvůli tradiční medicíně nebo i na výrobu dekorací. Třeba v únoru letošního roku odsoudil soud v Tanzanii prominentní čínskou podnikatelku, které se přezdívalo královna slonoviny. Za pašování stovek klů do Asie dostala 15 let vězení.
Nárůst populace se týká i slonů. Před třemi roky začala fungovat speciální pracovní skupina, která se zabývá bojem proti pytláctví. Díky ní se počet slonů zvýšil z asi 43 300 kusů v roce 2014 na současných více než 60 tisíc.
Přitom ještě v roce 2015 v národním parku Ruaha pytláci vyhubili polovinu tamní populace, čtyři tisíce roků v jednom roce. Za zlepšení situace v případě slonů se kromě oné speciální skupiny pravděpodobně postarala i přirozená migrace. Sloni totiž často putují přes hranice a jsou schopní reagovat na nebezpečí tím, že se přemístí do jiné oblasti.
Důležitý byl i krok Číny. Peking totiž obchod se slonovinou postavil mimo zákon. Cena slonoviny pak významně klesla. Obchod s kly je ale pořád legální třeba v Hongkongu, Japonsku nebo Evropské unii. V případě EU má ale obchod velmi přísná pravidla.
