Zalesňování netypickým způsobem. Podnikatel z Pardubicka se snaží brát inspiraci z přírody
Alespoň kus lesa vlastní v průměru každý 26. dospělý v Česku. Ukazuje to analýza vlastnictví od České zemědělské univerzity. Přibližně před rokem se k vlastníkům lesa zařadil i podnikatel z Pardubicka Jan Klíma. Koupil les zhruba o velikosti Václavského náměstí. Polovina z něj byla mýtina. Zalesnit se ji rozhodl pro české lesy zatím spíš netypickým způsobem, při kterém se lesníci snaží brát inspiraci z pozorování přírody.
„Původně pocházím z Vysočiny z rodiny, která měla velké hospodářství včetně lesa. V dětství to pro mě byla povinnost, kterou jsem nevyhledával. Ale s věkem se ty věci, co člověk zažil, vrací,“ vysvětluje Jan Klíma svou motivaci ke koupi lesa cestou ke dvěma oploceným plochám s nově zasazenými stromky.
„Mám to štěstí, že prostě mám nějaké prostředky, které se daly investovat. A já jsem se radil i se synem, který má 13 roků. Měli jsme možnost koupit si nějakou motorku. A musím říct, že mi udělalo radost, když řekl, že chce, abychom investovali peníze do tohoto pozemku.“
Hledal pak někoho, kdo by mu pomohl vypěstovat les, který bude prospívat přírodě a přitom se bude dát v budoucnu dobře zpeněžit. Přes internet našel lesního poradce Aleše Erbera.
Český les je poušť. Aplikujeme tam pesticidy, které v jiné krajině nechceme, říká biolog Hula
Číst článek
„Máme opravdu pestrou skladbu. Tady máme nasázené duby, habry, javory kleny, třešně a jedličky. Pan vlastník si ještě dodal jeřáby břeky a kaštanovník jedlý,“ ukazuje Erber na nově zalesněném pozemku, na kterém dostal i prostor na experimentování se způsobem výsadby.
Nové způsoby
„Lidi, kteří to sázeli, jsou naučení na nějaký standard, na výsadbu v řadách. Řada habrů a řada jedlí. A teďka jsem najednou přišel já a říkám, já chci úplně něco jiného. Žádné řady, ale budeme dělat hloučky,“ vzpomíná Erber.
Na mýtině tak nerostou sazenice v řadách, jako je běžné, ale v hloučcích po desítkách blízko sebe.
„Za padesát let tady bude tlustý strom, protože bude mít velkou korunu, jelikož jsou od sebe ty hloučky vzdálený po deseti metrech. Takže z těch 25 až 40 kusů, co tu teď máme, bude jen jeden strom,“ popisuje Erber.
„My třeba předpokládáme, že ta jedna třešeň v době mýtí bude mít hodnotu 30 až 50 tisíc. U dubu to bude třeba ještě víc.“
V lese by ale měly v budoucnu zůstat taky stromy, o které budou mít zájem spíš zvířata a náhodní kolemjdoucí než obchodníci, říká Erber: „Biologický cenný strom je takový romantický. Křivý, má dutiny, kde jsou ptáci, kde hnízdí, kde najdeme různé brouky.“
Žalobce zastavil část stíhání bývalého ředitele Lesů ČR Szóráda. Nadále je však stíhán pro podvod
Číst článek
„Jsou tady i nějaké plané hrušně a plané jabloně. Dávali jsme tu i keře jako trnky, aby opravdu ten les byl pestrý, bylo to barevný a lidi tady chodili rádi,“ dodává majitel lesa Jan Klíma.
Majitelé lesů
Drobných vlastníků lesů do 50 hektarů je v Česku asi 348 tisíc. Jejich pozemky tvoří zhruba dvanáct procent plochy tuzemských lesů.
„Limit 50 ha je zásadní z hlediska lesnického plánování. U vlastníků s větším majetkem nad 50 ha je zajištěna poměrně kvalitní a efektivní odborná péče o les, protože musí hospodařit podle lesních hospodářských plánů a navíc si platit odborného lesního hospodáře,“ vysvětluje Vilém Jarský z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
„Menším vlastníkům lesního hospodáře sice stát platí, ale dá se očekávat, že asi třetina drobných vlastníků se svým hospodářem nekomunikuje a ten se tak o les může starat jen omezeně.“
Hranici 50 hektarů překračuje asi 400 fyzických osob a 20 manželských párů. Dohromady jim patří 6 procent českých lesů. Necelou třetinu pak mají obce, církve a různé firmy. O zbylou polovinu lesů se stará stát.
Kůrovcová kalamita v Česku? Ústup od smrků měl přijít dřív, zaspal stát i lesníci, říká ekolog lesa
Číst článek
„Při běžné situaci není vliv drobných majetků zásadní. Naopak, pokud příliš nehospodaří, může docházet ke spontánní přirozené obnově lesů, které díky různým náletům může být pestřejší než stávající. Logicky při kůrovcové kalamitě ale může být problém, zejména u neaktivních vlastníků s likvidací napadených stromů,“ říká Vilém Jarský z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Rozdrobenost vlastníků ale může být do budoucna i výhoda. „Může platit, že čím větší pestrost vlastnictví, tím větší pestrost lesů. Kvalitativní analýzy navíc ukazují, že se zvyšuje podíl drobných vlastníků, kteří les vlastní protože chtějí chránit přírodu,“ dodává Jarský.
Výhoda pro menší vlastníky
Podle Jiřího Svobody ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů si některá opatření jako například sázení v hloučcích na místo řad můžou snadněji dovolit právě menší vlastníci lesů.
„Ty metody jsou vyzkoušené, ale je otázka, jestli to jde dělat na velkých celcích u velkého vlastníka. Do budoucna je potřeba ještě výchova těch porostů a prořezávky. Čím více dřevin, tím je to složitější, protože každá dřevina má jiné nároky. Drobný vlastník má víc času si s tím pohrát. Větší vlastník musí hledat kompromis.“
Plošné zalesňování nemusí být vždy prospěšné, varují vědci ze Stanfordovy univerzity
Číst článek
Zájem o přírodě blízké hospodaření v lesích se ale v Česku zvyšuje nejen mezi malými vlastníky. Potvrzuje to Milan Hron - předseda spolku Pro Silva, který takové lidi sdružuje.
„Myslíme si to podle vývoje členů, kterým za posledních pět let stoupl skoro o třetinu. Teď se blížíme skoro 250 členům. Před několika lety, když nás bylo míň, jsme si dělali anketu mezi členy, a zjistili jsme, že naši členové ovlivňují asi čtyři procenta lesů. Druhá polovina takto hospodařících lesníků, ale zůstává neorganizovaná. Plus je tady určitě nějaký podíl zástupců státních lesů, co takto hospodaří.“
Pestrý les
Nově se tímto způsobem rozhodl na několika místech v Chráněné krajinné oblasti Brdy a na Drahanské vrchovině hospodařit i státní podnik Vojenské lesy a statky. Radit mu budou odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České
Lesníci hospodařící přírodě blízkým způsobem se snaží vytvářet druhově pestrý a věkově rozmanitý les.
„Na rozdíl od přírody máme úkol produkovat dříví. V okamžiku, kdy by příroda dříví, které už dožije a splní svůj účel, skácela na zem a nechala ho zetlít, tak my této fázi předejdeme a vezmeme ho pro společnost. A uvolníme tak místo pro další procesy, které už jsou zase přírodní,“ vysvětluje Hron.
Na přírodě blízká opatření plánuje ministerstvo zemědělství poskytovat i dotace. „Připravuje se nový program na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, která naváže na stávající program na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Miliony nových stromů v Etiopii? ‚Když vláda řekne, jde se sázet. Ekologie lidi sjednocuje,‘ říká expert
Číst článek
„Nová podpora má vlastníkům lesů plošně kompenzovat zvýšené náklady či snížené výnosy vznikajících plněním požadavků nad současný rámec lesního zákona. Například menší plocha holých sečí, použití více druhů dřevin při výsadbě s preferencí dřevin melioračních a zpevňujících, ponechávání části dříví k zetlení v lese, prevence erozních rýh po soustřeďování dříví z porostů.“
Finanční příspěvky
Jan Klíma ale z vlastní zkušenosti upozorňuje na to, že drobní vlastníci lesů často vůbec netuší, o jaké finanční příspěvky můžou žádat.
„Já jsem přitom rozhodování, jestli ten les koupit, byl opravdu naivní, protože jsem netušil, co to bude všechno obnášet. Když jsem to zjistil, tak jsem propadl panice, protože té práce bylo strašně moc. Vůbec jsem neznal fungování systému dotací. Když se ptám lidí, o kterých vím, že les mají, tak oni taky netuší, že jsou možnosti získat dotace a urychlit tak obnovu vykácených částí lesa.“
Například finanční příspěvek na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti podle ministerstva loni získalo 6 949 příjemců a kůrovcové kompenzace za rok 2019 bezmála 6 000 příjemců.
Podporovat sdružování malých vlastníků lesů ale ministerstvo neplánuje. „Provozní podpoře sdružení drobných vlastníků lesů obecně brání pokyny Evropské unie ke státní podpoře v oblasti lesnictví,“ vysvětluje mluvčí Vojtěch Bílý.
